RB OSN možná brzy schválí nové sankce proti Íránu
Možná už dnes schválí Rada bezpečnosti OSN další sankce proti Íránu. Podle agentury Reuters by se na nich mohlo shodnout 12 z 15 členů Rady bezpečnosti. A to včetně pěti zemí s právem veta.
Nová rezoluce by měla přinést dosud nejtvrdší kroky vůči Teheránu. Její účel připomněla americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová: „Je to silná rezoluce, stojící na širokém základě. Na Írán uvalí závažné a smysluplné nové sankce. Naším cílem zůstává přesvědčit Írán, aby zastavil svůj jaderný program a začal s mezinárodním společenstvím konstruktivně a otevřeně komunikovat.“
O sankcích proti Íránu mluvili v poledních Ozvěnách dne redaktorka Martina Hanáčková a blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček.
„Dosavadní sankce už zpomalily íránský jaderný i raketový program. Myslím, že další zpřísněné sankce by tomu pomohly podobně. Pokud by se íránský jaderný program zbrzdil, bylo by více času na vyjednávání,“ obhajuje sankce Patrick Clawson z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku.
RB chce omezit vývoj raket a zbrojení
Nové sankce mají například zakázat Íránu vyvíjet balestické rakety, které mohou nést jaderné hlavice. Zároveň by se měl omezit dovoz zbraní do této země. Také má být zakázána íránská účast na těžbě uranu v zahraničí. Opatření jsou také namířeny proti revolučním gardám, které podle kritiků íránského režimu hrají klíčovou roli ve zbrojení a potlačování protivládních protestů.
„Lidé zapojení do jaderného programu jsou často stejní lidé, kteří se podílejí na porušování lidských práv. Jsem proto zastáncem sankcí, které by postihly tyto představitele. A jsem si jistý, že by to mělo velkou podporu obyčejných Íránců,“ vysvětlil Clawson.
Zuzana Kříhová z Ústavu Blízkého východu a Afriky Univerzity Karlovy považuje schválení sankcí za velmi pravděpodobné: „Rusko a Čína se už v květnu vyjádřily, že budou hlasovat pro přijetí sankcí. Problém je spíš v tom, jestli sankce budou dostatečně důrazné. Obě tyto země se totiž snaží chránit své obchodní zájmy v Íránu.“
Sankce mají klást větší důraz na vojenskou a finanční kontrolu. Měly by se zaměřit proti ropným společnostem, které s Íránem obchodují a jsou zároveň navázány na Revoluční gardy. Jde o seznam zhruba čtyřiceti společností a některé jednotlivce.
„Jde například o šéfa jaderného centra v Isfahánu, který by nemohl vycestovat do zahraničí. Měly by se kontrolovat íránské lodě, letadla a podezřelé náklady. Takováto opatření mohou zbrzdit dosažení posledního kroku, který Íránu zbývá k dosažení technologie k výrobě jaderné zbraně,“ dodala Kříhová.
