Loni v říjnu skončil v prezidentských volbách předseda rakouské Pivní strany na třetím místě. Lékaře a frontmana punkové kapely Turbobier Dominika Wlazného volilo 337 tisíc Rakušanů. Po devíti měsících od voleb jsou pivaři na dosavadním vrcholu svých preferencí, z posledního průzkumu jim vyšla dvanáctiprocentní podpora. Po mnohaleté pauze od dob české Strany přátel piva a polské PPPP se ve středoevropském regionu opět zjevila alkoholová strana.

Vídeň 8:12 6. července 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Po pádu komunistických režimů rozkvetla svobodná soutěž politických stran, která mnohde vyústila v úsměvná uskupení. Byly jimi i různé alkoholové strany, které mají ve střední Evropě více než kde jinde poměrně bohatou historii.

Neofašistická slovenská Kotlebova ĽSNS vznikla přejmenováním Strany přátel vína. U nás zase v 90. letech působila Strana přátel piva, která vznikla již v lednu 1990 jako recese studentů plzeňské pedagogické fakulty.

Prezident Macron čelí kritice kvůli vypití piva na ex. ‚Toxická maskulinita,‘ pojmenovala to poslankyně

Číst článek

Ve volbách 1990 získali 43 tisíc hlasů, což stačilo na 0,61 procenta, o dva roky později zisk zdvojnásobili na 1,3 procenta a v roce 1996 kandidovali do Sněmovny spolu s národními socialisty a získali lehce přes dvě procenta hlasů. Na poslance tak nikdy nedosáhli.

Po zvolení Miloše Zemana do čela ČSSD navázali pivaři blízké vztahy se sociálními demokraty. Byli součástí jeho tehdejšího plánu integrovat do ČSSD umírněnou část KSČM a „partikulární strany věnující vše jednomu tématu“, jak popisoval menší strany.

Myslel tím Stranu zelených, Moravisty, Zemědělskou stranu, Důchodce za životní jistoty, Nezávislou erotickou iniciativu a právě Stranu přátel piva.

V říjnu 1997 si pivaři odhlasovali transformaci na Sdružení přátel piva a jejich politické ambice se postupně rozplynuly v ČSSD. Jako občanské sdružení působí dodnes, ale již jen jako uskupení zabývající se výhradně chmelovým nápojem.

Rakouský pivní úspěch

Čeští političtí pivaři jsou však již polozapomenutým výstřelkem 90. let. V sousedním Rakousku jde však o politickou aktualitu.

„Všechno to začalo písní Die Bierpartei (Pivní strana), kterou jsem napsal před pár lety,“ popsal před několika lety pro Beeermag.it recesista, hudebník a lékař Dominik Wlazny neboli Marco Pogo.

„Natočili jsme k tomu s Turbobier i videoklip, vyrobili jsme propagační materiály a stranu skutečně zaregistrovali. Od té doby jsem měl na téměř všech koncertech krátký politický projev, ve kterém jsem publiku slíbil, že budu velmi brzy kancléřem.“

Pivo je podle frontmana a předsedy strany úžasná věc a skvělý stimulant. „Pivo používám k předkládání svých politických myšlenek,“ vyprávěl.

Pivní stranu založil v roce 2014. Prvních voleb se zúčastnila v roce 2019 a šlo rovnou o parlamentní, získala však jen 0,1 procenta hlasů. O rok později se pivaři zkusili prosadit ve Vídni, a to už získali 1,8 procenta hlasů voličů a jedenáct křesel v různých vídeňských obvodech.

Jejich desetibodový program obsahoval mimo jiné nahrazení vody ve fontáně na Schwarzenbergplatz pivem, dále umožnění restauračních zahrádek v zimě, zákaz zavírací doby restaurací a barů, zavedení měsíčních dodávek sudů piva do rakouských domácností (50 litrů na každého dospělého a 20 litrů na dítě) nebo zrušení daně na alkoholické nápoje v restauracích a její nahrazení padesátiprocentní daní na radlery a „jiná zvěrstva“.

Nástup pivařů přišel loni na podzim, kdy je začaly rakouské výzkumné agentury měřit mezi relevantními stranami. Těmi jsou v Rakousku lidovci ÖVP, sociální demokraté SPÖ, krajně pravicoví svobodní FPÖ, Zelení, liberální NEOS a komunisté KPÖ.

V říjnových prezidentských volbách tehdy sice mandát už v prvním kole obhájil Alexander Van der Bellen, mezi ostatními převážně národoveckými a konzervativními kandidáty ale zaujal třetím místem a ziskem 8,3 procenta hlasů právě předseda Pivní strany Dominik Wlazny zvaný Marco Pogo.

Jeho popularita pomohla rakouské pivaře zpropagovat, a tak se záhy objevili v prvním průzkumu. Pro Pogovy pivaře se v průzkumu agentury Market-Lazarsfeld vyslovilo sedm procent respondentů.

V průběhu zimy se jejich podpora držela v intervalu 4 až 10 procent, na konci letošního června ale zaznamenali dosud nejlepší výsledek. Unique Research Pivní straně naměřil 12 procent.

Agentura ale měřila i scénář, kdyby pivaři v dalších volbách nekandidovali. Sociální demokraté by v tomto případě měli o tři procenta více, svobodní a zelení o dvě a lidovci, NEOS a komunisté o jedno. Pivaři tak odčerpávají podporu ostatním stranám poměrně rovnoměrně.

O tom, jak v Rakousku klesá podpora tradičním stranám a těží z toho pravicoví i levicoví extremisté, si můžete více přečíst ZDE.

U našich jižních sousedů se proto opět debatuje o tom, co by znamenalo, kdyby po volbách v příštím roce pivaři zasedli v parlamentu či se dokonce podíleli na vládnutí.

Historický úspěch komunistů i dále rostoucí svobodní. Salcburské volby zvýraznily krizi tradičních stran

Číst článek

Deník Heute připomíná, že se Pogo ještě nerozhodl, zda se příštích parlamentních voleb spolu s Pivní stranou zúčastní. „Na jejich vysoké preference je ale třeba pohlížet spíše opatrně. Volební kampaň do parlamentních voleb probíhá zcela jinak než prezidentské volby. Nelze tak říci, že by uspěli,“ uvedl pro Heute výzkumník Peter Hajek.

S rostoucími preferencemi se nicméně v Pivní straně rodí mimo recesistické nápady i reálné programové body. Už během prezidentské kandidatury Pogo zdůrazňoval témata klimatické krize nebo hrozbu vlády krajní pravice.

Úspěšní polští pivaři

Pokud jde o politické úspěchy, dosáhla jich zkraje 90. let i Polská strana přátel piva (PPPP, Polska Partia Przyjaciół Piwa). S cílem bojovat proti alkoholismu podporou konzumace piva namísto vodky ji založila parta satiriků kolem Janusze Rewińského.

Zlatavý nápoj byl vnímán jako snaha přiblížit se Západu, zatímco panáky tvrdého alkoholu jako příliš ruské.

V prvních plně svobodných volbách po pádu režimu v roce 1991 mělo Polsko velmi proporčně nastavený volební zákon, a tak se do Sejmu dostalo 29 politických stran. PPPP z nich se ziskem tří procent hlasů skončila desátá, což jí zajistilo 16 poslaneckých křesel.

Když vy nám hovězí, my vám pivo, reaguje polský ministr na kontroly masa dováženého do Česka

Číst článek

Stovky tisíc polských voličů se při volbě PPPP řídily heslem: „Nebude to lepší, ale rozhodně to bude vtipnější.“

Polští pivaři se však záhy rozštěpili. Nebyla by to ale správná recesistická strana, pokud by se její frakce nepojmenovaly Velké pivo (Duże Piwo) se třinácti poslanci a Malé pivo (Małe Piwo) se zbylými třemi.

V roce 1993 krátký příběh polské pivní politiky skončil tím, že byla celá strana rozpuštěna.

Svou pivní stranu měli v minulosti i Němci, Ukrajinci či Bělorusové a nedávno si vlastní založili i Francouzi.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít