Rakousko má poprvé v historii kancléřku. Přechodnou vládu povede šéfka ústavního soudu Bierleinová
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen ve čtvrtek pověřil sestavením nové přechodné vlády dosavadní šéfku rakouského ústavního soudu Brigitte Bierleinovou. Rakouskou vládu tak poprvé povede žena. Devětašedesátiletá kancléřka má s vládou odborníků dovést zemi k předčasným volbám, které jsou plánovány na září.
Prezident Van der Bellen dnes řekl, že se s Bierleinovou shoduje v tom, že ministři přechodné vlády by měli být převážně státní úředníci. Van der Bellen zatím představil pouze jméno šéfky vlády a dalších dvou jejích členů.
Vicekancléřem a ministrem spravedlnosti v úřednickém kabinetu bude bývalý předseda nejvyššího správního soudu Clemens Jabloner. Ministrem zahraničí se má stát diplomat a mimo jiné bývalý mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Schallenberg. Seznam ostatních ministrů by měl být oznámen později.
Sebastian Kurz může z pádu své vlády těžit, pokud se stylizuje do role oběti, vysvětluje analytička
Číst článek
Bierleinová stála v čele ústavního soudu od loňského roku, předtím byla dlouhá léta jeho místopředsedkyní. Právnička, která se těší všeobecnému respektu, by měla vést vládu pravděpodobně jen do ustavení nové vlády, která vzejde z předčasných voleb.
‚Prozíravá a kompetentní‘
Žádný kancléř v dějinách poválečné republiky nestál v Rakousku čele vlády kratší dobu. Dalším prvenstvím Bierleinové je, že je prvním nestraníkem na postu rakouského kancléře. Nikdy nebyla členkou žádné strany.
Prezident Bierleinovou označil za „uvážlivou, prozíravou a kompetentní“ ženu. Během nejbližších dní má navrhnout jména dalších členů vlády. Prezident poznamenal, že hledal někoho s rozsáhlými znalostmi, od něhož může očekávat řádné zacházení s ústavou.
Také v politických stranách převládá s výběrem kancléřky spokojenost. Například předchozí kancléř a předseda lidovců (ÖVP) Sebastian Kurz ji označil za „mimořádně kompetentní, zkušenou a bezúhonnou osobnost“.
Rozpad koalice
Bierleinová se vzdala svého postu předsedkyně ústavního soudu. Prozatímně ho povede její zástupce Christoph Grabenwarter.
Okamžitá rezignace a předčasné volby v Rakousku? ‚Přísnější politická kultura,‘ vysvětluje analytička
Číst článek
V Rakousku se před necelými dvěma týdny rozpadla vládní koalice lidovců a Svobodných. Lidovecký kancléř Kurz chtěl zemi dovést k předčasným volbám s kabinetem, v němž ministry ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) nahradili odborníci, ale parlament kancléři i celé rekonstruované vládě po několika dnech působení vyslovil nedůvěru. Zatím vládu řídí lidovecký vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger.
Vládní krizi v Rakousku spustilo zveřejnění tajně natočeného videa, na němž tehdejší šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.
Rakousko mělo od 2. světové války dosud 14 kancléřů, pokud se mezi ně nepočítá Löger. Sedm z nich byli socioální demokraté (SPÖ) a sedm lidovců (ÖVP). Nejdéle v úřadu vydržel Bruno Kreisky (SPÖ), totiž 4781 dní v letech 1970-1983. Kurz byl kancléřem 525 dní, což je nejméně ze všech.
