Při bojích na Pobřeží slonoviny zemřelo už nejméně 50 lidí
Pobřeží slonoviny se zmítá na pokraji občanské války. Po prohře v prezidentských volbách na konci listopadu odmítá odstoupit dosavadní hlava státu Gbagbo. Na jeho místo by měl nastoupit opoziční Ouattara. Zastánci obou mužů mezi sebou svádí boje, které už si vyžádaly minimálně padesát obětí. Aktuální situaci zjišťoval Ondřej Bouda ze zahraniční redakce Radiožurnálu.
Jaký je poslední vývoj?
V tuto chvíli se připravují mezinárodní sankce, především ze strany Francie, tedy bývalé koloniální mocnosti a celé Evropské unie. Sankce mají být zatím cílené na Gbagba a jeho nejbližší spolupracovníky. Jde prakticky o zákaz cestování do Evropy a o zmrazení bankovních účtů a podobně, tak aby mu postupně došly peníze a neměl z čeho platit armádu, která mu zůstala věrná. Brusel předpokládá, že bude trvat minimálně měsíc, než Gbagbo pocítí účinek sankcí, a možná mnohem déle, protože s největší pravděpodobností má finanční zdroje mimo kontrolu mezinárodního společenství. O sankcích ale přemýšlí i OSN a Africká unie.
Co všechno se může za tak dlouhou dobu stát?
Sankce paradoxně mohou Gbagbu posílit, neboť překrucuje mezinárodní tlak ke svému obrazu a občanům ho podává skrz ultranacionalistický filtr. To znamená, že mluví o vnějším vměšování, národní suverenitě a podobně. No a na to samozřejmě většinou slyší ty méně vzdělané vrstvy obyvatel, které se neorientují na domácí, natož na mezinárodní politické scéně.
Ondřej Bouda ze zahraniční redakce mluví ve Světě o druhé o aktuální situaci na Pobřeží slonoviny.mp3
Proč má Ouattara tak velkou mezinárodní podporu?
Protože vyhrál volby, a to s pohodlným náskokem asi deset procent. Samozřejmě, že nikdo netvrdí, že nedocházelo k manipulaci a podvodům při hlasování. Ale v tomto směru si oba tábory nemají co vyčítat, a tak se ten efekt prakticky vynuluje. Navíc Gbagbův mandát vypršel už v roce 2005, ale z více či méně objektivních důvodů se mu dařilo volby odsouvat až vlastně do letošního listopadu. Měly to být první svobodné volby po občanské válce, která skončila v roce 2003. Panovala velká naděje, že se podaří zahladit rozdíly a vyřešit problémy, které Pobřeží slonoviny rozdělovaly. Ale ukazuje se, že efekt dost možná bude opačný a skutečně hrozí, že země opět sklouzne do konfliktu.
Zatím jde ale jen o střety mezi milicemi a vojáky obou potencionálních prezidentů. Je to tak?
Ono takhle z dálky se to těžko kategoricky hodnotí. Ale skutečně to tak zatím vypadá. V tomto směru OSN totiž nedělá mezi oběma vůdci rozdíly a jasně zaznělo, že za civilní oběti zabité vojáky budou oba zodpovědní a mohou skončit před soudem. To ale neznamená, že by se ten konflikt odehrával někde na louce za městem. Střílelo se v Abidjanu i dalších městech.
Jaké zbraně vojáci používají?
Podle svědků kromě ručních zbraní, kulometů či granátů používali vojáci i dělostřelectvo. Navíc stovky Ouattarových příznivců už prý odvlekli Gbagbovi vojáci přímo z domovů a jejich osud je neznámý. A jeden z jeho ministrů dokonce řekl, že jsou připraveni pokračovat v občanské válce a za své ideály zemřít. Takže v obavách před eskalujícím násilím ze země už uteklo na pět tisíc lidí. Gbagbo také vyzval deset tisíc příslušníku mírových jednotek OSN, aby okamžitě opustili zemi a nepletly se do interních záležitostí. OSN ale chce ve své misi pokračovat, protože země je stále ještě rozdělená na severní muslimskou a jižní křesťanskou část.
O co vlastně při občanské válce šlo?
V hodně velké zkratce se dá říct, že se po 33 letech vlády jednoho muže začala země v 90. letech učit demokracii, což šlo ztuha. Navíc silná ekonomika oproti sousedním státům přilákala mnoho imigrantů. Země řešila, kdo všechno má mít volební právo. Byl přijat zákon, který umožňoval kandidovat jen lidem, jejichž oba rodiče pocházejí z Pobřeží slonoviny. To znemožnilo v roce 2000 kandidaturu právě Outtarovi, který je oblíbený mezi chudými muslimy na kakaových plantážích. Těch faktorů bylo samozřejmě víc. Ale konflikt mezi chudými muslimy a bohatými křesťany je v zemi patrný dodnes. Mezi severem a jihem je například stále demilitarizovaná zóna. Vše vyvrcholilo právě volbami a současným děním, kdy se zástupci obou táborů považují za vítěze.
Jaký dopad může mít taková válka v Africe na nás? Tedy pokud vůbec nějaký...
Roli opět hraje spousta faktorů. Třeba to, že by určitě pro západní svět bylo dobré mít v Africe muslimského spojence. Ale mám-li být ještě konkrétnější, tak při konfliktu na Pobřeží slonoviny by určitě dramaticky vzrostla cena kakaa. Teď před Vánocemi by se to asi ještě tak významně neprojevilo, ale v příštím roce už by milovníci čokolády museli sáhnout mnohem hlouběji do kapsy. Pobřeží slonoviny je totiž největším světovým pěstitelem a exportérem kakaa. Celkem je to asi 37 procent celkové světové produkce. Druhá Ghana má jen dvacet procent trhu. Takže v případě konfliktu a sankcí by na trhu chybělo skoro milion a půl tuny kakaa.
