Poláci se bouří. Vlna odporu se vzedmula poté, co ústavní soud rozhodl o zpřísnění potratového zákona. „Žen se to dotkne především finančně. Povede to ke zvýšení potratové turistiky,“ míní slavista Ondřej Klípa. Protesty se stupňují a co bylo na začátku odmítáním verdiktu soudu, je nyní namířeno proti vládě, která ztrácí popularitu. Na demonstrace navíc nechodí pouze ženy a mladí, protestů se účastní také muži i starší lidé.

Analýza Varšava 7:03 5. listopadu 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jako „největší protest Polska za poslední desetiletí“ hodnotí světová média páteční demonstraci. Podle místních médií se protestu zúčastnilo přes 430 tisíc lidí po celé zemi. Jedná se přitom o několikátou akci v řadě.

Polské protesty proti zákazu potratů pokračují. Páteční demonstrace se účastní desetitisíce lidí

Číst článek

Protesty odstartoval verdikt ústavního soudu, ve kterém došel k závěru, že dosud možný potrat v případě poškození plodu je protiústavní. Verdikt prakticky okamžitě vyvolal celospolečenskou reakci a do ulic vyšly tisíce lidí.

Podle slavisty Ondřeje Klípy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ale rozhodnutí ústavního soudu život v Polsku paradoxně nijak zásadně neovlivní. Pokud bude chtít Polka podstoupit interrupci, bude to muset udělat nelegálně, což ale není nic nového. „Praktika, že když žena chce jít na potrat, tak to musí udělat nelegálně, byla naprosto běžná i před tímto verdiktem,“ poukazuje Klípa pro server iROZHLAS.cz.

O tom svědčí také statistiky: „Odhady provedených nelegálních potratů v Polsku jsou až sto tisíc případů ročně – což je vlastně stokrát více než počet oficiálních potratů,“ komentuje Klípa.

Nelegální potraty v Polsku považuje za podzemní průmysl. „Tím, jak je to časté, tak lékaři mají vypracovaný důmyslný systém, jak to skrývat. Systém je postavený na tom, že se zpravidla jedná o osobního gynekologa pacientky a panuje mezi nimi vzájemná důvěra,“ přibližuje.

Verdiktem se fakticky zamezilo jednomu z posledních legálních způsobů, jak potrat v Polsku uskutečnit. Jednalo se o způsob jednoznačně nejrozšířenější. „Doposud bylo 98 procent legálních potratů z důvodu vážného poškození plodu, takže v současné době už nebude v podstatě vůbec možné v Polsku legálně podstoupit interrupci,“ upozorňuje ředitelka Amnesty International Linda Sokačová.

Lines of black clothing were strung up in this Krakow, Poland, park to protest against the government’s ruling that imposes a near-total ban on abortion nationwide pic.twitter.com/SqIe2vjEN3

— NowThis Impact (@nowthisimpact) October 28, 2020

Potratová turistika

V důsledku zpřísnění potratového zákona se dá očekávat zvýšení nelegálních potratů v Polsku, ale také větší zájem o takzvanou potratovou turistiku. Úskalí nelegálních potratů i potratové turistiky spatřuje slavista Klípa nejen v ohrožení zdraví ženy, ale i ve finanční náročnosti.

„Povede to samozřejmě ke zvýšení potratové turistiky, protože výkon potratu mimo území Polska nemůže polský stát nijak zakázat. Žen se to dotkne v jednom konkrétním ohledu, a to finančním. Nelegální potraty na polské půdě jsou drahé, protože za ně hrozí trest tři roky odnětí svobody. V případě využití potratové turistiky je pak finančně náročný přesun do jiné země i provedení zákroku,“ zmiňuje Klípa.

Mladí nechtějí žít ve skanzenu 19. století, vláda panikaří, říká o protestech v Polsku publicista Janyška

Číst článek

Linda Sokačová serveru iROZHLAS.cz sdělila, že lze očekávat, že se příhraniční gynekologická zařízení v Česku nebo na Slovensku budou připravovat na zvýšenou poptávku v souvislosti s potratovou turistikou. „Už nyní některá zařízení v pohraničí reagují na situaci, mají například stránky v polštině a snaží se upozornit na svoje služby,“ říká.

Dva tábory

Protesty proti rozhodnutí ústavního soudu trvají již druhým týdnem a stále nepolevují. K původnímu tématu protestu se nabalují další problémy a protestující nyní žádají demisi vlády.

Za masovostí protestů lze podle Ondřeje Klípy hledat hned několik trendů. Bezprostředním důvodem bylo omezení legálního způsobu potratů, významnou roli ale hraje také obecná rovina, která je podle Klípy viditelná ve společenském napětí.

„V Polsku můžeme pozorovat naprosto jasné dělení na jakýsi liberální a konzervativní tábor, přičemž konzervativní polovina je v současnosti u moci a dlouhodobě a neustále tlačí na liberální polovinu. Především se jedná o kulturní otázky – dost často se týkají sexuality. Je viditelné jasné potlačování práv homosexuálů, zamezení sexuální výchovy ve školství a obecně otázka rovnosti žen je velké téma,“ poznamenává.

Změna kurzu

Polsko uzákonilo omezení interrupcí v roce 1993. Doposud měl ale zákon tři výjimky – ohrožení života či zdraví matky, otěhotnění důsledkem znásilnění či incestu a poškození plodu. O zákonné vyjmutí posledně jmenované výjimky se vládní i nevládní strany a činitelé snažili několik let.

„Nyní se jim to podařilo. Samozřejmě za okolností, kdy Právo a spravedlnost má jednoznačný monopol na vládu v Polsku,“ upozorňuje Ondřej Klípa z Univerzity Karlovy.

Demonstrace proti návrhům na změnu potratové politiky se konaly už dříve, nikdy ale nebyly tak slyšitelné a viditelné, jako je tomu nyní. „Jde o samotný právní rámec. Ostatní protesty se konaly kvůli pokusům o změnu, které se nepodařilo prosadit. Ale teď už se jedná o reálný verdikt,“ komentuje ředitelka Amnesty International Sokačová a dodává, že velké množství protestujících svědčí o šoku z rozhodnutí, který nemalá část společnosti zažívá.

Protesty proti zrušení potratů v Polsku pokračují. ‚Dopouštějí se veřejného ohrožení‘, říká Kaczyński

Číst článek

Jak upozorňuje server EU Observer, protesty jsou také výsledkem generační obměny, kterou Polsko zažívá. Lidé, kteří v 90. letech zažili ustanovení potratového zákona, už tento problém neřeší. Dorostla však generace jejich dětí, kteří toto téma považují za zásadní. Na jejich stranu se pak přidávají i rodiče, kteří s jejich potřebami cítí.

Tento doprovodný aspekt v protestech vidí také Sokačová: „Proč se vládní strana protestů možná také trochu bojí, je fakt, že dospěla generace Poláků a Polek, která vidí situaci trochu jinak a požaduje větší oddělení státu od církve, nelíbí se jim zasahování církve do chodu státu.“

Role Práva a spravedlnosti

Protesty se zatím nesou v relativně klidném duchu. Účastníci se nedopouštějí výtržností, povětšinou pouze prochází hlavními ulicemi měst a nesou transparenty, kterými se vymezují vůči vládnoucí straně.

Několik potyček s agresivními chuligány, kteří s protesty nesouhlasí a chtějí „bránit kostely před nečestnými ženami“, už ale musela policie řešit. Ondřej Klípa se domnívá, že pokud budou protesty intenzivně pokračovat, k většímu zásahu policie dojde a lze očekávat i zpřísněná opatření ze strany vlády.

„Už to avizoval Jarosław Kaczyński (jakožto muž, který de facto ovládá Polsko, byť na to přímo nemá funkci) v souvislosti s pandemií, kdy naznačil, že velké shromažďování lidí koronavirovou pandemii zhoršuje a je to následně morální vina protestujících, že se počet nakažených v Polsku může zvyšovat,“ odkazuje Klípa na slova předsedy Práva a spravedlnosti.

Kaczyński si tím podle Klípy připravuje půdu pro zpřísnění opatření, které by mohlo vést k omezení protestů. „Eskalace současného štěpení v Polsku na dvě poloviny a tyto pouliční boje – na jednu stranu se zdá, že ohrožují vládní pozici, ale na druhou stranu si myslím, že to panu Kaczyńskému do jisté míry vyhovuje. Strhává to na sebe pozornost a potom není vidět na různé další kroky, které vláda dělá a chystá se k omezení svobody v Polsku,“ podotýká slavista.

Ústavní soud budí kontroverze

Odpovědnost strany Právo a spravedlnost je zřejmá také proto, že většina současných ústavních soudců (v celkovém počtu 14) pochází z řad jejích kandidátů. Klípa upozorňuje, že ústavní soud „je plně ovládnut současnou vládnoucí stranou až na jediného člena, který tam zbyl z doby vlády opozice“.

Otázka nezávislosti polských soudů je případem, kterým se podle Sokačové dlouhodobě zabývá Amnesty International. „Amnesty dlouhodobě upozorňuje na fungování právního státu v souvislosti s polským ústavním soudem. Je nutné sledovat rozhodnutí soudu, jeho chování, navázání na vládnoucí garnituru. Jsou zde zjevné tendence ze strany vlády k ovlivňování nezávislé činnosti institucí,“ říká.

O faktickém zvrácení rozhodnutí ústavního soudu se vedou polemiky, podle Klípy je ale možná teoretická změna. Samotné rozhodnutí nemá právní moc. „Nejprve musí být vyhlášena zákonná norma ve sbírce zákonů, která konkrétně ustanoví nové podmínky. To se zatím nestalo,“ upozorňuje.

Prezidentův ústupek? Andrzej Duda připustil možné uvolnění zákona o interrupci

Číst článek

Úpravu verdiktu navrhoval v pátek prezident Andrzej Duda. Podle něj by interrupce měly být legální, pokud hrozí smrt dítěte při porodu nebo krátce po něm. Zákaz v případě méně vážného poškození plodu ale Duda dál podporuje.

Smířlivějším tónem po týdnu protestů mluvil také premiér Mateusz Morawiecki (PiS), který demonstranty vyzval k dialogu. „Žádám vás, abychom společně zasedli k rozhovorům. Ať se naše spory neřeší v ulicích a ať nejsou příčinou dalších infekcí,“ uvedl na facebooku premiér.

Proč verdikt o zpřísnění podmínek potratů padl právě nyní, nemusela být podle ředitelky Amnesty International jen shoda náhod. „Spousta analytiků a analytiček upozorňuje na úzkou spojitost s koronavirovou situací. V Polsku v době různých opatření a karantény platí poměrně přísná opatření, která se týkají omezení shromažďování, a lze se domnívat, že to rozhodnutí přišlo z důvodu opatření. Očekávalo se, že lidé proti němu nebudou tolik protestovat,“ míní.

Pokles preferencí

Podle posledních průzkumů volebních preferencí vládnoucí strana Právo a spravedlnost výrazně ztratila voličskou podporu. Za měsíc zaznamenala konzervativní strana 10% propad. Výsledek je zřejmě důsledkem opětovnému nárůstu nakažených koronavirem, ale „bez viny“ nebudou ani protipotratové protesty.

Jaroslaw Kaczýnski bude vicepremiérem. Klíčový muž polské politiky reaguje na vládní krizi

Číst článek

„Myslím si, že v tomhle konkrétním bodě se Jarosław Kaczyński možná trochu přepočítal, protože dosavadní podpora potratové politiky byla v Polsku zhruba půl na půl – mohl sázet na to, že to přispěje k podpoře konzervativního přístupu. Ale zdá se, že ani tito voliči už tento přístup neschvalují,“ komentuje vývoj volebních preferencí Ondřej Klípa.

Reakce Evropské unie

Polské protesty přilákaly pozornost po celém světě. K jejich vývoji se ale zatím komplexně nevyjádřila Evropská unie. Podle Klípy tak u toho i zůstane a k vývoji se budou vyjadřovat unijní činitelé pouze individuálně.

S tím souhlasí také ředitelka Amnesty International Sokačová, která se domnívá, že by unijní vyjádření přišlo až ve chvíli, kdy by byla nějakým způsobem omezována svoboda shromažďování a došlo k nějakému násilnému potlačování demonstrací.

„Spíš bych řekla, že se nyní Evropská unie zaměří na již probíhající jednání o dodržování demokratických hodnot nejen v Polsku, ale třeba také v Maďarsku,“ podotýká Sokačová.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít