Polsko je na summitu EU stále neoblomné
Zatím stále neúspěšně se Německo a Francie na summitu Evropské unie snaží dojednat ústupky Polska; Varšava stále trvá na změně modelu hlasování v EU a dokonce si klade další požadavky. Stále častěji se tak v bruselských kuloárech mluví o neúspěchu vrcholné schůzky.
Patová situace trvá, možná se ještě malinko zkomplikovala. Polsko totiž nejen že se netváří vstřícně na návrhy přicházející ze strany Francie, ale taky České republiky, ale přišlo s vlastním protinávrhem pozdržet/odložit řešení problému rozdělení hlasů v EU na pozdější dobu a ponechat v platnosti do roku 2014 nebo dokonce 2020 pravidla zakotvená ve smlouvě z Nice.
To by bylo pro Varšavu velké vítězství ve vztahu k Německu, protože podle tohoto modelu má Polsko 27 hlasů, ale jednou tak početné Německo jen 29. Podle českého vicepremiéra Alexandra Vondry by s tímto scénářem nemělo Česko problém, protože zmiňovaný systém je pro Prahu výhodný.
Většině států se tahle myšlenka ale nezamlouvá, protože se výrazně odchyluje od modelu popsaného v návrhu euroústavy, kterou 18 zemí z 27 ratifikovalo. Alexandr Vondra uvedl, že ve vztahu k Varšavě běží jednání po dvou kanálech, zjednodušeně řečeno po francouzském a českém, a je stále možnost, že jednání skončí nějakou dohodou, i když ta podle českého vicepremiéra zatím není v dohlednu.
Maďarský premiér Gyurcsány nemá příliš pochopení pro postup Polska ohledně připomínání historických křivd, konkrétně utrpení, které polský národ zakusil za druhé světové války. Podle Gyurcsánye všechny země střední a východní Evropy mají národní traumata z tohoto období, ale že by z toho neměly ústit politické požadavky. Podle maďarského premiéra by se Unie ve vlastním zájmu měla vyvarovat dojmu, že mandát pro novou smlouvu bude jakousi historickou kompenzací.
Rakouský kancléř Gusenbauer řekl: "Polsko sice nezískalo žádné nové přátele, ale jeho taktika se mu začíná vyplácet..." Švédský ministr zahraničí Carl Bildt si pak nebral servítky a na svůj blog napsal, že "Poláci svou argumentací působí jako z jiné planety..."
Do summitového dění údajně aktivně promlouvá Litva, která je diplomaticky činná ve vztahu k Polsku a v jeho i ve svém zájmu se do tzv. mandátu pro budoucí smlouvu snaží protlačit zmínku nebo přímo klauzuli o zajištění energetické bezpečnosti. Jak víme, ve vztahu k Rusku jsou Polsko i pobaltské země z hlediska dodávek strategických surovin v poměrně nepříjemné situaci.
Více se dočtete ZDE.
