Polsko souhlasí s českou pomocí na běloruských hranicích. Jedná se o konkrétní formě zapojení
Polsko souhlasí s českou pomocí na běloruských hranicích, uvedlo v pátek odpoledne české ministerstvo obrany. Nyní začnou jednání o konkrétních možnostech, jak by Česká republika mohla Polsku při zvládání migrační krize vypomoct. Využití armády by vyžadovalo souhlas parlamentu.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) nejprve v pátek uvedl, že se zatím Polsko k české nabídce nevyjádřilo. Později svou odpověď aktualizoval.
Zeman Polsku nabídl vojenskou pomoc na hranicích. Armáda je podle něj ‚okamžitě připravená‘
Číst článek
Na pracovní úrovni podle něj přišla odpověď z polského ministerstva obrany na prezidentův dopis. Zeman minulý týden Polsku nabídl pomoc.
„Jsme připraveni s Poláky začít jednat o konkrétní formě pomoci, s největší pravděpodobností by se jednalo o vyslání ženistů,“ napsal premiér. Dá se podle něj očekávat, že vzhledem ke shodě s nastupující vládou premiéra Petra Fialy (ODS) případné vyslání vojáků dořeší buď současná vláda, nebo spíše vláda nová, a to včetně zajištění souhlasu v parlamentu.
„Dnes jsme od polské strany obdrželi kladnou odpověď na oficiální nabídku prezidenta Zemana poskytnout pomoc při zvládnutí krize. V návaznosti na ni začnou jednání o konkrétních představách a možnostech pomoci, v tuto chvíli ale nelze poskytnout více podrobností,“ sdělil Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Předcházející jednání
Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak v pátek krátce po poledni řekl, že s Českem a Maďarskem pokračují jednání o tom, jakou podobu by vojenská pomoc měla mít. Podle Blaszczaka by nejlepší formou byla vojenská podpora při ochraně současného plotu na hranici s Běloruskem a udržování nebo i stavba přístupových cest.
Od čtvrtka už podobné úkoly plní v Polsku 155 britských a 150 estonských vojáků. Polsko-běloruská hranice už od léta čelí náporu nelegálních migrantů.
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim.
Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které Evropská unie na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
Premiér Babiš 23. listopadu uvedl, že Polsku opakovaně nabídl vyslání českých policistů či vojáků, tehdy však neměl signály, že by Varšava nabídku pomoci chtěla přijmout. Týž den vyslání českých vojáků na hranice s Běloruskem Polsku nabídl i prezident Zeman.
