Po stopách bitvy v Ardenách
Bitva v Ardenách nebo Bitva o výběžek - tak se označuje poslední nebezpečný pokus nacistického Německa vzepřít se spojencům na západní frontě. Právě touto roční dobou se v hornatém kraji na jihu Belgie v zoufalých bojích rozhodovalo, jestli se německému wehrmachtu podaří zvrátit výsledek války nebo aspoň oddálit její konec.
"16. prosince utichlo v Evropě triumfální volání oslavující vítězný postup západních spojenců," připomíná komentář dobového amerického týdeníku. Němci zahájili překvapivou ofenzívu v Ardenách, kde byly nasazené nejméně zkušené americké jednotky. Cílem bylo rozdělit spojence a bleskovým útokem znovu dobýt strategicky nesmírně důležitý antverpský přístav.
Mezi spojenci převládla po úspěšném vylodění v Normandii a rychlém postupu v létě přehnaná sebejistota a toho němečtí velitelé chytře využili. Postupovali rychle vpřed a vážnost situace dal najevo americký generál Patten, když v těžkých dnech mezi Vánoci a Silvestrem 1944 varoval: "Tahle válka se dá ještě prohrát."
Nejtěžší bitva se svedla o belgické městečko Bastogne, v němž se křižuje několik silnic. Místní americká posádka 101. vzdušné výsadkové divize tu byla řadu dní obklíčená, vzdorovala náletům a bombardování a opakovaným pozemním útokům. Jen u Bastogne padlo asi 12 tisíc německých a 4 tisíce amerických vojáků.
Němce nakonec v lednu zastavil především nedostatek pohonných hmot, techniky a celkové vyčerpání jednotek. Odhady ztrát na obou stranách se různí. Jisté je, že na přelomu let 1944 a 45 zemřely v Ardenách desetitisíce lidí.
