Takzvaní whistlebloweři by měli získat vysokou míru ochrany před možnou odvetou, úřady také mají školit státní úředníky, jak v případě oznamování postupovat.

Podle názoru Tudorela Toadera, ministra spravedlnosti nyní předsednického Rumunska, jsou oznamovatelé důležití pro správné fungování demokratického systému, založeného na zásadách právního státu.

„Od nikoho bychom neměli očekávat, že bude riskovat poškození dobrého jména nebo ztrátu zaměstnání, aby poukázal na protiprávní jednání,“ upozornil ministr.

S původní podobou návrhu větší ochrany whistleblowerů přišla Evropská komise loni v dubnu, od té doby se o věci vyjednávalo.

Výsledný kompromis mimo jiné počítá s širokou oblastí působnosti pravidel. Zahrnuje oblasti jako je zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní špinavých peněz či veřejné zdraví, které jsou v příloze budoucí směrnice všechny uvedeny. Země se ale mohou rozhodnout rámec ještě rozšířit.

Součástí novinky budou i konkrétní ochranná opatření, jako je například zproštění odpovědnosti za porušení omezení týkajících se zveřejnění informací. Pravidla mají také zahrnovat seznam všech podpůrných opatření, která budou ve vztahu k oznamovatelům zavedena.

Ochrana se má vztahovat na širokou oblast osob, které by mohly být zasaženy v důsledku své snahy upozornit na nepravosti, jako jsou například zaměstnanci včetně úředníků na státní i místní úrovni, dobrovolníci a stážisté, jiní než výkonní členové správní rady nebo akcionáři.

Cestou by mělo být nejprve upozornění uvnitř firmy či úřadu, teprve pak využití kanálů zřízených veřejnými orgány. Firmy s více než 50 zaměstnanci a obce s více než 10 000 obyvateli budou mít povinnost vytvořit efektivní a účinné kanály, které budou moci whistlebloweři využívat.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít