Obezřetně ale s nadějí nahlíží na změny ve vztazích mezi Kubou a USA Kubánci ve Státech
Historický okamžik, průlom, nová kapitola ve vztazích. Tak se mluví o setkání amerického prezidenta Baracka Obamy s kubánským lídrem Raulem Castrem na summitu amerických států v Panamě. Krátký stisk obou politiků na slavnostním zahájení může mít podle mnohých historický význam. Kubánská komunita v USA nahlíží na tyto změny s obezřetností ale i očekáváním.
V parku na Calle Ocho ve čtvrti Malá Havana, která je neoficiální metropolí kubánské komunity ve Spojených státech, vrcholí šampionát v dominu. Emoce jsou vzedmuté i bez politických debat. Měnící se poměry mezi Washingtonem a Havanou tu ale pochopitelně málokoho nechávají chladným.
70letá švadlena, která Spojených států uprchla v době největšího napětí, je kategoricky proti obnovení diplomatických vztahů. Ústupky kubánské vládě podle ní nepřinesou nic dobrého a zneuctí oběti těch, kteří v boji proti totalitnímu režimu položili život.
Jak změny ve vztazích mezi Havanou a Washingtonem vnímá americká kubánská komunita, v Miami na Floridě zjišťovala zpravodajka ČRo Lenka Kabrhelová
Mladší generace vidí změny z jiného úhlu. Čtyřicátník Darcel Aguilar si klade na prvním místě otázku, co se stane dál a jak s příležitostí - hlavně kubánská vláda - naloží.
S obezřetností ale i očekáváním nahlíží na změny mladý politolog a aktivista původem z Kuby Pedro Vidal. Za hlavní výzvu považuje to, aby šanci dostala samotná kubánská společnost a po desetiletích diktatury a ekonomického živoření měla možnost postavit se na vlastní nohy.
S vládou, která stále pevně drží v rukou otěže, neumožňuje ani volnou politickou soutěž ani přístup k informacím, to podle něj nebude jednoduché.
Za šanci nicméně označuje to, že na summit v Panamě dostali pozvánku i mladí lídři z řad rodící se kubánské občanské společnosti. Aktivisté, studenti a umělci můžou tak poprvé světu ukázat, co se na ostrově odříznutém roky totality děje.
