Německými volbami hýbe klimatická změna. Pro většinu stran je prioritou, její řešení ale lidi rozděluje
Němci půjdou v neděli k parlamentním volbám, ve kterých je zajímá hlavně klimatická politika. Všechny průzkumy ukazují, že tohle téma je pro ně mnohem důležitější než dopady pandemie koronaviru anebo třeba migrace. Za prioritu ho označují skoro všechny parlamentní strany. Společnost se ale neshodne v tom, jak by se mělo životní prostředí ochraňovat. Tématu se věnuje Radiožurnál v druhém dílu seriálu o německých volbách.
Na hlavním náměstí Brém se nakrátko potkaly dva světy. Na jedné straně je sraz automobilových veteránů, na té druhé už měsíce stanují klimatičtí aktivisté.
„Potřebujeme radikální obrat. Ano, sice zaniknou nějaká pracovní místa, ale taky se při tom vytvoří i nějaká nová. A čím dřív začneme, tím rychleji těm lidem najdeme nové uplatnění. Pokud budeme čekat a celé to necháme jen na firmách, tak nezaměstnanost jen poroste. Lepší je začít teď, když máme čas a prostředky na to, aby se to dělalo postupně,“ tvrdí Nathalie Schraderová z tábora aktivistů.
Její slova by na druhé straně náměstí asi moc souhlasu nesklidila.
„Z elektromobility se do deseti let vyklube největší omyl autoprůmyslu. Ano, pochopitelně čelíme změnám klimatu. Ale ty nejsou způsobené lidmi,“ říká nad benzinovými výpary Johannes Hübner. Škodliviny podle něj sice znečišťují ovzduší, ale na klima to prý skoro žádný vliv nemá.
„Řeknu vám, a je mi jedno, co si o tom myslí posluchači: Je to jak před pěti sty lety. Tehdy si církev stála za tím, že je země plochá, zatímco ostatní tvrdili, že je kulatá. Teď o té placatosti káže většina politiků a elit. A každého, kdo říká, že lidé zkrátka nemají vliv na klima, rovnou označují za lháře.“
Omezit spotřebu
Politici ale nejsou oblíbení ani ve stanech aktivistů a kritika míří i na ekologické Zelené.
„Ani jedna z parlamentních stran toho pro splnění klimatických cílů moc nedělá. Důvod je vždycky trochu jiný. Někdo volá po hospodářském růstu, jiný po ekologickém způsobu života, další zase po sociální spravedlnosti. Pro všechny z nich je pohodlné říct, že nás čeká dlouhý proces a že jsme teprve na začátku,“ kritizuje Nathalie Schraderová.
Podle všech průzkumů veřejného mínění je klimatická krize jedním z hlavních témat německých voleb. Lidé se ale nedokážou shodnout, co a jak by se mělo změnit.
Historik: Trpělivost Merkelové během krizí byla neuvěřitelná. Její odchod předpovídá éru nejistoty
Číst článek
„V posledních letech jsme v Německu měli nebývalý hospodářský růst. A všichni si na to pochopitelně rádi zvykli a chtěli by, aby to takhle bylo do nekonečna. Politické strany jim to ostatně skoro bez výjimky slibují. Je to naprostá iluze, ale lidé se jí drží, protože touhu v nekonečný růst spojují s věcmi, jako je bohatství a vědecko-technický pokrok. Je v tom zkrátka tolik pozitivní víry, že se z toho nedá snadno vymanit,“ dodává Nathalie.
Johannes Hübner, se kterým také mluvil Radiožurnál, se narodil uprostřed německého hospodářského zázraku a celý život spojil s láskou k autům. Některé jeho názory jsou ale paradoxně dost podobné tomu, co hlasají aktivisté – taky on třeba věří, že posedlost konzumem musí skončit.
„Potřebujeme úplně změnit způsob našeho uvažování. V západním světě chce každý svoje auto. Nejdřív jedno malé, pak kvůli rodině jedno větší, no a pak třeba i něco sportovního? Nebo terénního? Musíme si zvyknout na sdílení aut. Ve skutečnosti by totiž naprosté většině Němců stačilo vlastnit jen nějaké maličké elektroauto. Průměrně najezdí tak 40 kilometrů denně, takže jim stačí jedno dobytí týdně,“ říká Johannes.
V jednom se Schraderová i Hübner naprosto shodují. Klimatické změny existují a Německo se prý musí připravit na to, že jejich dopady budou čím dál horší.
