Německo nemá zvláštní zákon upravující právo na stávku
V Německu se stávkuje poměrně často, právo na stávku ale není v ústavě nijak zakotvené. Vyplývá ze svobody spolčování. Stávku mohou vyhlásit německé odbory až po ztroskotání kolektivního vyjednávání. Do té doby jsou přípustné krátké výstražné stávky.
Krátkých výstražných stávek německé odbory často využívají k tlaku při vyjednávání o kolektivních smlouvách.
Letos se Německem přelila stávková vlna zaměstnanců veřejných služeb, především řidičů, učitelů ve školkách nebo pracovníků komunálních službách.
O tom, jak zákony upravují právo na stávku v Německu, jsme si v Dopoledním Radiožurnálu povídali s berlínskou zpravodajkou ČRo Klárou Stejskalovou.
Podle zákona o veřejné službě nesmějí v Německu stávkovat například soudci nebo vojáci, omezení se týkají i církví. Stávka ve veřejné službě může být posuzovaná jako porušení služebních povinností. Ale letošní protest, do kterého se zaměstnanci veřejné služby zapojili, nebyl nijak soudně stíhán.
O stávce musí dát odbory v Německu vědět 24 hodin předem. O právu na stávku často rozhoduje Spolkový pracovní soud, který bývá velmi pružný a dokáže rozhodnout o zastavení stávky třeba i v deset hodin večer.
Několikrát hrozila v Německu stávka leteckých dispečerů. Letecké společnosti už měnily letové řády a soud na poslední chvíli stávku zastavil.
V Německu existují pracovní soudy, zemské pracovní soudy a Spolkový pracovní soud. Právě jeho výroky významným způsobem přispěly k formování právního pohledu na stávku. V Německu obecně platí, že právo na stávku představuje nutnou součást pracovního boje.
Pravidla pro stávku by se měla zpřísnit. O novém zákoně rozhoduje vláda, odbory nesouhlasí
Číst článek
Podrobnosti případného pracovního boje, popřípadě konkrétně stávky, si mohou odbory a zaměstnavatel sjednat i v tarifní smlouvě.
Ve Francii je právo na stávku součástí ústavy, stávky mají ale svá pravidla
Číst článek
„Důvodem, proč tehdy soud stávku dispečerům zakázal, bylo, že mělo jít o solidární stávku s pozemními zaměstnanci, nikoli tedy jejich tarifní vyjednávání,“ připomíná berlínská zpravodajka ČRo Klára Stejskalová.
V Německu lze ale najít i obrácené příklady. Například stávka německých strojvůdců v roce 2007 by tak musela být protiprávní, protože vyjednáváním o vlastních tarifech se vyvázali z širší kolektivní smlouvy, ale pracovní soud tehdy nad zásadu tarifní jednoty nadřadil ústavou zaručené právo na stávku.
