Německé vládní strany strany jsou v krizi. Podpora krajně pravicové ADF mezitím stoupá
Rok před termínem řádných voleb do Spolkového sněmu jsou německé vládní strany v hluboké krizi. Ze sociální demokracie se ozývají hlasy, podle kterých by měl na kancléře v příštích volbách kandidovat někdo jiný než Olaf Scholz.
Zelení přišli po neúspěších v zemských volbách o své vedení. A předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů (FDP), po fiasku v nedělních zemských volbách v Braniborsku naznačil, že FDP by mohla z koalice odejít. Opoziční strany jsou naopak na vzestupu. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) slaví volební úspěchy a konzervativní unii CDU/CSU slibují průzkumy příští rok přesvědčivé volební vítězství.
Prezident Frank-Walter Steinmeier na konci srpna stanovil termín příštích voleb do Spolkového sněmu na 28. září. V Německu ale v posledních dnech mnozí komentátoři pochybují, zda Scholzova „semaforová“ vláda, jak se jí přezdívá kvůli tradičním barvám zúčastněných stran, tak dlouho vydrží. V průzkumech z posledních týdnů oblíbenost kabinetu strmě klesá.
V sondáži pro veřejnoprávní stanici ARD z počátku září pozitivně hodnotilo jeho práci jen 16 procent dotázaných. Klesla i oblíbenost samotného kancléře, a to na 18 procent. Nejhorší hodnocení jeho předchůdkyně Angely Merkelové z CDU, která vládla 16 let, bylo přitom 40 procent. Její předchůdce a Scholzův spolustraník Gerhard Schröder za sedm let vlády měl v minimu 24 procent.
Triumf krajní pravice. Východní Němci dali facku spolkové vládě, cítí se jako občané druhé kategorie
Číst článek
Voliči Scholzově vládě často vyčítají neustálé mediální přestřelky. Na počátku září jistý vychovatel z Berlína kancléřovi v debatě s občany řekl, že mu připadá, jako by ve vládě byly děti. „Jeden řekne to, druhý ono a všechno se to posílá na veřejnost,“ uvedl. „Upřímně: máte pravdu,“ zněla Scholzova překvapivá odpověď.
Zatěžkávací zkouškou byla pro vládu v Berlíně v posledních dnech trojice voleb ve východoněmeckých spolkových zemích: Durynsku, Sasku a Braniborsku. V Durynsku vyhrála poprvé v zemských volbách AfD, kterou místní kontrarozvědka považuje za stranu s prokazatelně krajně pravicovými snahami.
SPD tu dosáhla s 6,1 procenta hlasů na nejhorší výsledek v zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. Zelení ani FDP se vůbec nedostali do parlamentu, FDP dokonce získala jen 1,1 procenta hlasů.
Podobným fiaskem skončilo hlasování pro vládní strany i v Sasku, kde SPD dostala 7,3 procenta a zelení se dostali do sněmu jen těsně s 5,1 procenta. FDP dostala tak málo hlasů, že ji volební výsledky zahrnují jen pod kolonku „ostatní“.
34:18
Rok 2022 přinesl historický obrat pro německo-ruské vztahy. Vydrží Němcům zmrazení vztahů s Moskvou?
Číst článek
V nedělních volbách v Braniborsku, které je od roku 1990 baštou sociální demokracie, sice tato strana vyhrála, AfD ale porazila jen těsně a vyostřenou kampaní posledních dnů SPD přispěla k tomu, že její potenciální spojenci ze strany Zelených se do sněmu nedostali. FDP dostala jen 0,8 procenta hlasů.
Trojice neúspěchů vyvolala politické zemětřesení i na celostátní úrovni. Ve středu spolupředsedové Zelených Ricarda Langová a Omid Nouripour rezignovali na své funkce, i když podle analytiků současná krize zelených nesouvisí s jejich vedením, ale spíše s tématy, které do německé politiky vnášejí.
Nové vedení by si měla strana zvolit až na sjezdu v polovině listopadu. Očekává se, že posílí křídlo kolem ministra hospodářství Roberta Habecka, který se podle všeho chystá ucházet o kancléřskou kandidaturu.
FDP byla připravena na to, že ve volbách ve třech východoněmeckých spolkových zemích výrazně neuspěje. Její baštou jsou spíše bohatší spolkové země na západě Německa. Drtivá porážka ale i v této straně vyvolala debatu o budoucnosti. Předseda Christian Lindner uvedl, že „v příštích týdnech“ se bude muset koaliční vláda dohodnout na zásadních sporných otázkách, jako jsou migrace, podpora hospodářského růstu a rozpočet.
Sociální demokraté (SPD) zvítězili po osmé po sobě v zemských volbách v Braniborsku, druhá je AfD
Číst článek
Některá média pondělní Lindnerův proslov, v němž avizoval „podzim velkých rozhodnutí“, interpretuje jako ultimátum, že by FDP mohla do konce roku odejít z vlády a v parlamentu pak s opozicí hlasovat pro vyslovení nedůvěry Scholzovu kabinetu. Příležitostí by k tomu mohl být spor o konečnou podobu rozpočtu na příští rok, o níž se bude rozhodovat v polovině listopadu.
Jediným, kdo chce stále ještě za vládu bojovat, se nyní zdá být kancléř Scholz, kterému jde o politickou budoucnost. Po debaklu ve volbách v Sasku a Durynsku média psala o hřebíčku do rakve jeho politické kariéry.
Úspěch SPD v braniborských volbách sice debatu načas utišil, ale neukončil. Média stále častěji spekulují o tom, že by do voleb v příštím roce nemusel SPD vést Scholz, ale ministr obrany Boris Pistorius, který je podle průzkumů v současnosti nejoblíbenějším německým politikem.
10:48
Německá společnost je přetížená. Tlačí na politiky, ať něco dělají s migrací, popisuje politolog
Číst článek
Na rozdíl od SPD má opoziční konzervativní unie CDU/CSU už o svém kandidátovi na kancléře jasno. Stal se jím předseda CDU Friedrich Merz, který se prosadil v nevyhlášeném souboji s bavorským premiérem Markusem Söderem.
Ve středu jej dokonce výslovně podpořila bývalá kancléřka Merkelová, která má ve straně stále velký vliv. Merz s ní přitom měl v minulosti velmi napjaté vztahy. CDU/CSU má v průzkumech veřejného mínění z posledních týdnů podporu stabilně nad 30 procenty.
Problém by po volbách v příštím roce mohli ale konzervativci mít při hledání koaličního partnera. Spolupráci s AfD, která by se mohla stát druhou nejsilnější stranou v parlamentu, dlouhodobě odmítají.
Část CDU/CSU hlasitě brojí i proti možné koalici se zelenými. Pokud by se zopakoval scénář z roku 2013, kdy se FDP vůbec nedostala do Spolkového sněmu, musela by zřejmě CDU/CSU navázat na spolupráci z let 2018 až 2021, kdy Německu vládla ve velké koalici spolu s SPD.
