Řehka a Landovský po summitu: Ukrajinci nám krví kupují čas. Nové obranné plány NATO jsou revoluční
NATO má poprvé od konce studené války podrobný návod, jak se bránit případnému útoku Ruska. Nové obranné plány schválili politici tento týden. „Poté co vidíte, co se stalo v Buče a Irpini, je jasné, že nechat nějakou část aliančního území pod ruskou kontrolou, byť jen na malinkou chvilinku, je nepřijatelné,“ říká český velvyslanec v NATO Jakub Landovský. V dvojrozhovoru se šéfem armády Karlem Řehkou pro iROZHLAS.cz popsal, jaké změny se chystají.
Severoatlantická aliance tento týden na summitu ve Vilniusu schválila nové obranné plány, které říkají, jak by NATO reagovalo na případný útok Ruska. Jde o první takovéto plány od konce studené války. Znamená to, že od 90. let minulého století až doteď Aliance plány na svou obranu neměla?
Řehka: Takto rozpracované obranné plány Aliance od konce 90. let neměla. Nové plány jsou velký revoluční skok a pro Alianci obrovský posun.
Landovský: Aliance má plány k obraně vždycky, liší se v tom, jak moc jsou podrobné. Situace v době studené války, kdy na každé straně stály tři miliony vojáků a k tomu jaderné zbraně, byla úplně jiná než situace v 90. letech.
Kyjev nezískal od NATO pozvánku na připojení. Lídři ale schválili zjednodušení vstupního procesu
Číst článek
NATO se neustále adaptuje na aktuální situaci. Po konci studené války Rusko přestalo být hrozbou číslo jedna. Tehdy byly hlavní úkoly NATO dané rozpadáním Balkánu a později byl hlavní operací Afghánistán.
Plány, které byly vytvořené v letech 2017 a 2018, nepočítaly s kolektivní obranou ve velkém stylu, ale počítaly s tím, že se potřebné síly budou generovat až během krize.
Nově schválená skupina plánů stojí na tom, že jednak víme, jak to vypadá, když Rusko zaútočí, jednak jsme schopní vytvořit ještě silnější balíček sil ve všech doménách (NATO za tzv. operační domény, ve kterých může probíhat konflikt, považuje zemi, vzduch, vodu, kyberprostor a vesmír, pozn. red.).
Můžete jednoduše popsat, co nové obranné plány přinášejí?
Řehka: Řekl bych, že hlavní změnou je, že nové plány jsou opravdu realističtější, jsou chystané na obranu celého teritoria Aliance, a to od první vteřiny. Je tam daleko větší stupeň připravenosti, tedy schopnost reagovat v kratších lhůtách. Nové plány musí být okamžitě proveditelné a musí být pravidelně procvičované.
Landovský: Doplním, že Aliance a Česká republika budou opravdu investovat do něčeho, co má přímou vazbu na obranu našeho území. Po všech letech operací mimo alianční území, jako byl třeba Afghánistán, se vracíme k tomu základnímu: chráníme naše občany.
Rychlejší reakci v případě krize má zajistit tři sta tisíc aliančních vojáků, kteří budou ve vysokém stupni pohotovosti. Doteď jich bylo čtyřicet tisíc. Co znamená „vysoký stupeň pohotovosti“?
Řehka: Jedná se o čas od doby, kdy nastane nějaký problém, do té doby, než je vojenská jednotka někde nasazena a reálně bojuje.
To má několik stupňů. NATO má síly velmi rychlé reakce, ty zůstávají, následují tři úrovně připravenosti. Nejvyšší stupeň jsou síly, které jsou na místě a musí být schopné reagovat okamžitě, v řádu několika dnů. Další jsou jednotky, které musí reagovat do třiceti dnů.
Okno příležitosti pro zisky Ukrajiny se do konce roku víceméně uzavře, tvrdí Pavel. Viní i americké volby
Číst článek
Mít do třiceti dnů připravené síly, to je úplně diametrálně odlišný požadavek, než jaký byl dříve. Znamená to, že musíte mít nachystané, prověřené a vycvičené lidi, musíte pro ně mít ve skladech nachystané zásoby, veškerý materiál, protože za tak krátkou dobu moc nedokoupíte, nevymyslíte.
Landovský: Poté co vidíte, co se stalo v Buče a Irpini, je jasné, že nechat nějakou část aliančního území pod ruskou kontrolou, byť jen na malinkou chvilinku, je nepřijatelné.
Aby bylo možné chránit alianční území od první vteřiny, je potřeba připravit nové plány, které vycházejí z toho, že vojáci budou buď přímo v místě, nebo se ve velmi krátkém čase na to místo dostaví.
Souvisí s tím další věci: když se člověk podívá na takovéto množství sil, tak to je neuvěřitelná logistická operace. To je aspekt, který bychom neměli podceňovat.
Už ne vzdušné zámky
Po anexi Krymu v roce 2014 vznikly na východním křídle Aliance v rámci posílení jeho obrany čtyři mnohonárodní bojová uskupení, loni po invazi Ruska na Ukrajinu přibyla další čtyři. Chystají se další?
Řehka: Počítá se hlavně s rozšiřováním těch stávajících, jejich schopností. Všechny praporní uskupení (mnohonárodní bojová uskupení jsou dnes každé o velikosti praporu, tedy asi tisíc vojáků, pozn. red.) je snaha navýšit na úroveň brigády (tedy tak, že by každé uskupení nově mělo až okolo pěti tisíc vojáků, pozn. red.) a zároveň to strukturovat tak, aby byly daleko víc připraveny na fázi obrany, ne jenom odstrašení.
Prezident Pavel na aliančním summitu ve Vilniusu mluvil o tom, že se Česko bude významně podílet na navyšování počtů v mnohonárodním bojovém skupení na Slovensku. Kromě toho zmínil, že v této otázce probíhá jednání se Španělskem. O co jde?
Řehka: Španělé chtějí výrazně zvýšit svůj příspěvek na východním křídle. My budeme na Slovensku působit výrazně dále, konkrétní podoba se dojednává (Češi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku velí, pozn. red.). Do detailů se nechci pouštět, protože je to v jednání. Jedná se jak se Slovenskem jakožto hostitelskou zemí, tak i se Španělskem.
Východní křídlo NATO
V reakci na ruskou agresi proti Ukrajině z roku 2014 a anexi ukrajinského Krymu NATO posílilo svou přítomnost na východním křídle. Na varšavském summitu Severoatlantické aliance v roce 2016 bylo rozhodnuto o vytvoření tzv. předsunuté přítomnosti. O rok později vznikly první čtyři alianční mnohonárodní bojová uskupení v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022 došlo k dalšímu posílení již existujících uskupení a vzniku čtyř nových: na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Na loňském summitu NATO v Madridu se politici dohodli, že se tyto tzv. battlegroupy mohou rozrůst až do velikosti brigády, tedy na počet přibližně pět tisíc vojáků.
Co nové obranné plány znamenají pro Česko? Čím může česká armáda přispět?
Řehka: Není úplně dobré to říkat. Kdyby to řekli všichni, tak prozradíme, co máme nachystané. A to nechceme. Ale přispějeme výrazně více než kdy předtím.
Konkrétní být nemůžeme, ale hodí se tady říct, proč je důležité vydávat dvě procenta HDP na obranu.
Věci můžeme dávat, jen pokud je reálně máme. Doba, kdy jsme stavěli vzdušné zámky, kdy jsme si něco nalhávali a pořád jsme všechno „plnili s omezením“, jak se říkalo, ta je prostě pryč.
Nejsme jediná země, která měla podfinancované výdaje na obranu. Postupně, jak v armádě doběhnou modernizační projekty, budeme moci přispět více.
Myslím, že to největší poučení je, že je opravdu potřeba do obrany investovat trvale, systematicky a předvídatelně.
Landovský: Pomocí Ukrajině pomáháme sami sobě a získáváme čas, a jak řekl náčelník generálního štábu Řehka, času potřebujeme relativně hodně, abychom se připravovali na případnou hrozbu z východu.
Musíme s tím časem nakládat rozumně, protože už nedostaneme druhou šanci. Možná jsme měli v roce 2014 zareagovat ještě silněji, abychom dneska měli lepší výchozí pozici. To se nestalo, ale teď jsme zareagovali všichni od první minuty perfektně.
Řehka: Ukrajinci oslabují největší hrozbu vůči nám. Čím jsou Ukrajinci úspěšnější, tím více času my máme. Oni svou krví opravdu vykupují čas pro nás. A proto je důležité je podporovat.
