Lídři členských zemí NATO se v úterý na summitu ve Vilniusu dohodli, že Ukrajině zkrátí cestu ke vstupu do aliance odstraněním takzvaného Akčního plánu členství. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ale řekl, že NATO formálně pozve Ukrajinu do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členové bloku budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.

Vilnius 18:16 11. 7. 2023 (Aktualizováno: 18:50 11. 7. 2023) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kyjev na vrcholné alianční schůzce, která v úterý začala v litevské metropoli a které se jako host účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nezískal pozvánku k připojení ani jeho časový plán, o které usiloval. Účastníci summitu mimo jiné schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války.

Zelenskyj varoval před rozmělněným přizváním Ukrajiny do NATO. Nahrává to Rusku

Číst článek

„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se v úterý vedoucí představitelé aliance shodli. Euroatlantická integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství. „Až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky, budeme schopni Ukrajinu pozvat do aliance,“ uvádí se v textu.

Lídři sice neupřesnili konkrétní podmínky, které musí Ukrajina splnit, uvedli však, že aliance pomůže Kyjevu dosáhnout pokroku v oblasti vojenské interoperability, jakož i dalších demokratických reforem a reforem bezpečnostního sektoru.

Zástupci některých aliančních zemí už v prvních hodinách summitu oznámili další významnou vojenskou pomoc určenou Ukrajině, která se od loňského února brání ruské invazi. Zelenskyj ještě před příletem do Vilniusu dal najevo, že „nejistota je slabostí“ a předem kritizoval jako absurdní absenci časového plánu dosažení ukrajinského členství v NATO.

Po úterní Stoltenbergově tiskové konferenci řekl, že „NATO učiní Ukrajinu bezpečnější, Ukrajina zase posílí NATO“. Jeho země si podle Zelenského zaslouží, aby mohla do aliance vstoupit.

Ukrajina v NATO

NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane, její cesta do bloku se však stále nerýsuje, nyní především kvůli pokračující rusko-ukrajinské válce. Kyjev se však dožaduje příslibu, že po jejím ukončení bude do bloku přijat rychle. V podobném duchu se vyjadřují i čeští představitelé, naopak Spojené státy nebo Německo jsou toho názoru, že začít prakticky jednat o ukrajinském vstupu je nyní předčasné.

Okno příležitosti pro zisky Ukrajiny se do konce roku víceméně uzavře, tvrdí Pavel. Viní i americké volby

Číst článek

Ukrajina ovšem může na cestě do NATO vynechat Akční plán členství, který je předstupněm plného začlenění; zahrnuje doporučení a praktickou podporu ze strany NATO pro konkrétní země, které se chystají do aliance vstoupit. Například Černá Hora, která se k plánu připojila v roce 2009, se stala členem obranné aliance v roce 2017, a Severní Makedonie, která se plánu účastnila od roku 1999, se připojila k NATO až v roce 2020.

Nová strategie kolektivní obrany pro případ možného ruského útoku a teroristické hrozby, kterou v úterý spojenci přijali, počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce. Vyžaduje další zvyšování armádních rozpočtů, upozornil Stoltenberg.

Plán podrobně popisuje, jak by aliance v budoucnu bránila každý kout svého území. Strategie stanoví tři geografické zóny, přičemž je chápána především jako odpověď na obavy z ruské agrese. Generální tajemník poznamenal, že podmínkou dosažení cílů nové strategie bude také posílení obranného průmyslu.

Spojenci se podle něj na summitu zavázali, že budou armádám každoročně poskytovat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Současný cíl, kterým je vynakládat na obranu dvě procenta HDP, ovšem z 31 členů aliance plní jen 11 zemí a Česko mezi nimi není.

Další významná podpora

Francie a Německo už před začátkem hlavního bloku jednání oznámily další významnou podporu pro ukrajinskou armádu. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že Paříž hodlá poskytnout „významný počet“ dalekonosných raket s plochou dráhou letu SCALP a německé ministerstvo obrany oznámilo pomoc za téměř 700 milionů eur (16,7 miliardy korun).

7:04

Prezident Erdogan vytěžil ze situace maximum, říká generálporučík Macko o vstupu Švédska do NATO

Číst článek

V německém balíku bude například 25 tanků Leopard, dvě odpalovací zařízení systému Patriot, 40 bojových vozidel pěchoty Marder nebo 20.000 kusů dělostřelecké munice.

Českou republiku ve Vilniusu zastupuje prezident Petr Pavel. Do hlavního města Litvy s ním v pondělí večer dorazili také ministr zahraničí Jan Lipavský či ministryně obrany Jana Černochová a šéf generálního štábu Karel Řehka. Česko se podle Pavla významně zapojí do plánu posílit mezinárodní bojové uskupení na Slovensku, kde bude mít jeden smíšený prapor a na chodu útvaru se bude podílet i podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek.

Český prezident upozornil, že Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů na bojišti dosažených do konce tohoto roku; pak se podle Pavla okno příležitosti dobýt zpět Rusy obsazená území pro Ukrajinu víceméně uzavře.

Na setkání lídrů obranného paktu kriticky pohlíží Moskva, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že přibližování infrastruktury NATO k Rusku „bylo jednou z příčin, které nás dovedly do současné situace“. „Zdá se, že Evropané tuto chybu nechápou,“ prohlásil Peskov. Reagoval tak na výrok litevského prezidenta Gitanase Nausédy, který podle agentury TASS vyzval ke zřízení stálých armádních základen při ruských hranicích.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít