Nejnovější boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a byly nejhorší od 90. let minulého století. Vyžádaly si patrně tisíce životů. Po šesti týdnech je ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. Na jejím základě Arménie předává Ázerbájdžánu některé oblasti Karabachu, jež dosud ovládala.

Středeční rezoluce francouzského senátu je symbolická a neznamená, že vláda v Paříži suverenitu Náhorního Karabachu uzná, píše agentura AP. Jde podle ní spíše o gesto podpory vůči významné arménské komunitě ve Francii. Tam žije 400 000 až 600 000 lidí, kteří mají původ v této kavkazské zemi.

Samostatnost oblasti Náhorního Karabachu neuznává žádná z členských zemí OSN. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian podle agentury Reuters rezoluci odmítl s tím, že je v rozporu s neutrální pozicí Francie ohledně sporu o Náhorní Karabach. Upozornil, že suverenitu enklávy neuznala ani Arménie.

Hněv Ázerbájdžánu

Rezoluce přesto pohněvala mnohé představitele Ázerbájdžánu, kteří už dříve obviňovali Paříž z proarménského postoje. Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí rezoluci označilo za provokaci. Uvedlo, že poškodila reputaci Francie coby férového prostředníka v konfliktu a vrhla stín na její neutralitu. Několik desítek lidí rovněž protestovalo před francouzskou ambasádou v Baku.

Arménský premiér Nikol Pašinjan naopak rezoluci přivítal se slovy, že je to první krok k uznání práv obyvatel regionu na sebeurčení.

Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považoval toto území za okupované.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít