Dříve to bývalo oblíbené turistické centrum, protože dole v soutěsce jsou horké prameny, takže tam byly lázně. Kelbadžár se ale nyní stal městem duchů.

Ještě minulý týden tady žilo čtyři až pět tisíc lidí, ale teď už tady není vůbec nikdo, říká místní policista. Zůstalo tady jenom pár arménských vojáků, všichni ostatní utekli. Vše vypadá vyrabovaně. Místní obyvatelé si s sebou vzali všechno, co se odnést dalo, a to ostatní zničili nebo zapálili. Po tomto horském městečku tak už pobíhají jen psi, kteří tu zůstali.

Na desce před sídlem správy místního okresu stojí: republika Náhorní Karabach. To už ale za pár dnů nebude pravda.

Na okraji Kelbadžáru potkávám ruskou vojenskou policii. Říkají, že tady plní svou roli, ale že o tom s novináři nemohou mluvit.

Dohoda o příměří podepsaná před čtrnácti dny v Moskvě přiznala Ázerbájdžánu kontrolu nad třemi okresy, které sousedí s Náhorním Karabachem a které dosud kontrolovali arménští separatisté.

Agentura AFP upozornila, že další čtyři okresy, které kolem Náhorního Karabachu tvořily jakýsi obranný val, Ázerbájdžán získal vojensky. Obsadil také část samotného Náhorního Karabachu včetně druhého největšího karabašského města Šuša (arménsky Šuši).

Boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let.

Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků.

Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít