Na 136 místech světa se otevírají velvyslanectví Evropské unie
Evropská služba vnější akce, tedy diplomatická služba sedmadvacítky, zahajuje provoz. Zájmy Evropské unie a jejích občanů bude v bruselské centrále v Bruselu i na misích ve světě zastupovat osm tisíc unijních diplomatů. Roční rozpočet služby je přibližně 11 miliard korun.
Delegatury Evropské unie mají především zastupovat politické a hospodářské zájmy Evropy a rozdělovat rozvojovou pomoc v zemích, kam putují nemalé částky. Amnesty International však již upozornila, že na delegaturách nebudou přítomni úředníci starající se o lidská práva.
Evropská služba vnější činnosti zaměstnává asi osm tisíc diplomatů v centru i na delegaturách ve světě, jejich šéfkou a takzvanou unijní ministryní zahraničí je Catherine Ashtonová. Ta již před svým jmenováním čelila kritice, že nemá s diplomacií zkušenosti.
Zpravodaj ČRo Pavel Novák zjišťoval v Bruselu výhody a zaměření Evropské služby vnější akce
Rozhodla se proto strategicky se obklopit týmem zástupců velkých evropských států. „Na klíčových postech se objevili Francouz, Němka, Polák, Brit,“ jmenuje analytik z Ústavu mezinárodních vztahů Vít Střítecký.
Zároveň vyzdvihuje, co vše se podařilo Ashtonové za poslední rok dokázat: „V Lisabonské smlouvě jsou o tom všeho všudy dvě zmínky a přesto se za rok podařilo tuto instituci vytvořit, dohodnout její finanční krytí a definovat hlavní vedoucí pozice.“
Zpravodaj ČRo v Bruselu Pavel Novák a analytik z Ústavu mezinárodních vztahů Vít Střítecký hodnotí výhody Evropské služby vnější akce
Národní ambasády však tímto nekončí. „To neznamená, že by státy zavřely své diplomatické mise ve světě. To se nestane, tedy určitě ne v blízké budoucnosti,“ říká analytička bruselského Centra pro evropskou politiku Rosa Balfourová.
Členské země ale podle ní mohou přemýšlet o tom, že by pro některé služby využívaly unijní zastoupení. Mohou začít více spolupracovat ve třetích zemích a bude také levnější, když to udělá jeden za všechny, než získávat informace o dění v některých zemích každý zvlášť.
„Bude mnohem racionálnější investovat do společné služby a vyhnout se duplicitě například v získávání informací. To se dnes děje. Máme tu 27 diplomatických služeb, které hlásí do svých centrál, co se kde po světě děje, a zároveň tu je evropská diplomatická služba, která to samé dělá vůči centrále v Bruselu. Proč tedy nespojit tyto zdroje a nemít jeden systém shromažďování informací?“ uvádí jednu z výhod společné diplomatické služby Balfourová.
Význam v budoucnu pro malé státy
„V některých zemích si může jen málo států dovolit udržovat své zastoupení. V takových místech budou mít delegatury Evropské unie zvláštní význam,“ podotýká mluvčí vysoké představitelky pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Unie Maja Kocijančićová.
Připomíná ale, že lidé by si neměli unijní zastoupení plést s národními velvyslanectvími. „Nebudou tam žádná konzulární oddělení, která by řešila případy unijních občanů v nouzi. Možná vzniknou v budoucnu, ale teď to ještě není na pořadu dne. V tom budou mít nezastupitelnou úlohu národní ambasády,“ dodává Kocijančićová.
Ty už dnes mají pomoci každému občanovi Unie, pokud jeho stát nemá v místě jejich působení svou diplomatickou misi.
V evropské diplomatické službě zatím není zaměstnán ani jeden Čech. Do konkurzů, které stále probíhají, se však hlásí několik desítek českých diplomatů.
Jak bude evropská diplomatická služba fungovat, ukáže budoucnost. V Bruselu se vypráví vtip o tom, že už konečně existuje jedno telefonní číslo na ministra zahraničí Evropské unie. Když se ale vytočí, ozve se: „Chcete-li slyšet názor Německa, stiskněte jedničku, Francie – dvojku, a tak to jde až k číslu 27,“ uvádí bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.
