Debakl Pirátů? Uškodila jim nedisciplinovaná voličská základna i to, že nevolila Praha, míní politolog
Výsledky krajských voleb zatřásly politickou scénou. Opoziční hnutí ANO zvítězilo v deseti ze třinácti krajů a získalo 292 mandátů. Vedení Pirátské strany včetně lídra Ivana Bartoše oznámilo oproti tomu v důsledku volebního debaklu, kdy strana získala jen tři mandáty, kompletní rezignaci. „Pirátům nesvědčí přílišná zaměřenost na nejmladší voličstvo, které je méně voličsky disciplinované,“ vysvětlil pro Český rozhlas Dvojka politolog Petr Just.
„Hnutí ANO zopakovalo své volební vítězství z období před čtyřmi lety, což vypovídá o tom, že zůstává i nadále nejsilnějším subjektem. Etablovalo se na všech úrovních vládnutí, včetně té krajské,“ přitakává v pořadu Jak to vidí... vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just.
Výrazné posílení přitom politolog dává do kontextu s tím, že hnutí ANO je nyní třetím rokem v opoziční roli.
„Když si opoziční pozici budujete delší dobu, stoupá vaše síla v těch volbách, které se konají v mezidobí mezi sněmovními volbami, ať už to jsou volby krajské, komunální nebo volby do třetiny Senátu. Kopíruje to tedy podobnou situaci, jakou jsme zažili třeba v roce 2004 v případě ODS a modré vlny anebo v roce 2008 v případě ČSSD a oranžové vlny,“ vysvětluje.
Voliči bez disciplíny
Oproti tomu Pirátská strana musí vstřebat hořkou porážku. Z celkového počtu 99 krajských zastupitelů a zastupitelek zůstali Pirátům pouze tři. V důsledku toho předsednictvo strany rezignovalo. Svůj mandát nebude obhajovat ani dlouholetý lídr strany Ivan Bartoš.
„Znovu se ukázalo, že Pirátům nesvědčí přílišná zaměřenost na jednu konkrétní generační skupinu, tedy na nejmladší voličstvo, které je méně voličsky disciplinované. Volební účast byla pouhých 32 procent, což je zhruba polovina toho, kolik lidí chodí k volbám do Poslanecké sněmovny, a to se samozřejmě projeví zejména tím, že přijdou spíše lidé volící ty strany, které mají disciplinovanější voličskou základu, tedy třeba KSČM.“
Zároveň je ale celorepublikový pohled podle Justa ovlivněný i tím, že v krajských volbách nevolila Praha, kde jsou Piráti nejsilnější.
„Kdyby volila Praha, podpora Pirátů by zřejmě překročila pětiprocentní hranici i navzdory hodnocení jejich působení na pražském magistrátu. Jde ale o čirou spekulaci. Jsme v polovině funkčního období pražského městského zastupitelstva, které hraje roli krajského zastupitelstva, takže uvidíme za dva roky, jestli Piráti pociťují odliv přízně i v Praze a my jsme svědky postupného úpadku strany, anebo je Praha pro ně tak zásadní, že je dokáže ve volbách celostátního charakteru vyšvihnout nad pět procent.“
Personální otřes u Pirátů by přesto neměl mít podle vyjádření představitelek a představitelů ostatních čtyř politických stran vliv na koaliční uspořádání. Na druhé straně sami Piráti zatím nevědí, kdo bude novým předsedou či předsedkyní strany.
„Není tajemstvím, že Pirátská strana je hodně rozpolcená a rozštěpená ohledně svého vztahu k vládě a k tomu, zda být, nebo nebýt její součástí. Pokud by se tedy do vedení dostali ti, kteří vládní angažmá nejvíce kritizují, není vyloučeno, že by Piráti mohli ještě před koncem funkčního období z vlády vycouvat. O náladě uvnitř pirátského celostátního fóra, které o tom bude rozhodovat, ale zatím nevíme nic bližšího, takže jde opět o spekulaci...,“ dodává Petr Just.
