Část zemí EU se domluvila na rozdělení migrantů. ‚Nejde o motivaci pro příchod z Afriky,‘ řekl Seehofer
Německo, Francie, Itálie a Malta ve společném prohlášení oznámily, že se domluvily na dočasném řešení pro přerozdělení migrantů v nouzi, kteří byli zachráněni na moři. Maltský ministr vnitra Michael Farrugia uvedl, že dokument je výsledkem jednání s několika ministry států Evropské unie a doplnil, že v říjnu budou s obsahem závěrů schůzky seznámeni ministři vnitra dalších členských zemí Evropské unie. Napsala o tom agentura DPA.
Migranti zachránění ve Středozemním moři civilními plavidly zůstávali na lodích i několik týdnů poté, co jim Malta a Itálie uzavřely své přístavy. Oba státy se obávaly, že migranti v zemi zůstanou a požadovaly po dalších státech unie, aby část z nich přijaly. Každý případ se však řešil individuálně. Od července 2018 se Německo takto rozhodlo přijmout 565 těchto migrantů, dosud do spolkové republiky ale podle agentury DPA dorazilo pouze 225 z nich.
Loď Ocean Viking se 182 africkými běženci zakotví na Sicílii. Dostala povolení od Conteho vlády
Číst článek
Námořní zákon uvádí, že lidé v nouzi musí být zachráněni a převezeni na bezpečné místo – do přístavu či na jinou loď. Podle jiného ustanovení musí být vplutí do přístavu povoleno, pokud jsou životy lidí ohroženy.
Pondělní dohoda je výsledkem setkání ministrů vnitra Německa, Francie, Itálie a Malty. Zastoupeny byly také Finsko, které v současné době předsedá Evropské unii, a Evropská komise.
Podpora ostatních států
Německý ministr vnitra Horst Seehofer nedávno prohlásil, že Německo může dočasně přijmout čtvrtinu zachráněných migrantů. Podle něj pondělní dohoda uvádí, že její signatáři v budoucnu vyloděné migranty do čtyři týdnů přijmou, pokud tito běženci nebudou představovat bezpečnostní riziko.
Právo na azyl se bude zkoumat až v hostující zemi, což požadovaly Malta a Itálie. Lodě se zachráněnými migranty budou plout do maltských a italských přístavů, uvedl Seehofer s tím, že pokud budou oba státy přetíženy, může své přístavy migrantům otevřít Francie. Dohoda by podle německého ministra vnitra měla platit šest měsíců, každý signatář od ní ale může kdykoliv odstoupit. Zároveň nemá dohoda sloužit jako motivace pro příchod migrantů z Afriky do Evropy.
Přerozdělování migrantů se vrací na scénu. Šance, že plán italského premiéra projde, je mizivá
Číst článek
Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner dohodu označil za „vyváženou“, italská ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová řekla „jsme na dobré cestě“, zatímco maltský ministr vnitra Farrugia prohlásil, že se pondělní den zapíše do dějin. „Nyní záleží na podpoře ostatních států,“ doplnil. Podobně se vyjádřil také eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos. „Spoléhám na další státy, že se připojí, až o tom budeme diskutovat 8. října,“ uvedl s odkazem na říjnové zasedání ministrů vnitra a spravedlnosti členských zemí Evropské unie.
Podle Seehofera se 8. října bude řešit, kolik migrantů jednotlivé státy přijmou. Německý ministr vnitra zároveň doplnil, že doufá, že se připojí 12 až 14 dalších států. Právě neochota zvláště postkomunistických zemí střední a východní Evropy včetně Česka přebírat uprchlíky od jižních hranic EU vedla během vrcholící migrační krize k neshodám s Německem a dalšími státy zapojenými do přerozdělování. Systém povinných kvót se kvůli tomu neosvědčil a unie hledá jiné řešení.
Komplexní reforma
Středoevropské státy se k navrhovanému systému zatím nevyjadřují i kvůli nedostatku informací. Unijní diplomaté by měli dostat podrobnosti na stůl ve středu. Znalci poměrů vykládají snahu Německa a Francie jako vstřícný krok směrem k nové italské vládě, která je na rozdíl od nedávno padlého kabinetu s účastí protiimigrační strany Liga k imigraci vstřícnější. Berlín a Paříž se podle nich snaží odlehčit Římu a sebrat argumenty exministru vnitra a šéfovi Ligy Matteovi Salvinimu, který byl iniciátorem nekompromisního odmítání lodí s migranty.
Francie a Itálie prosazují automatické přerozdělování migrantů. Kdo se nezapojí, bude platit, plánují
Číst článek
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek k současné iniciativě poznamenal, že je zapotřebí systémové řešení.
„Řešení pro uprchlíky zachráněné na moři zdaleka nestačí, více mrtvých migrantů než ve Středozemním moři je například na Sahaře. Musíme na úrovni států EU dospět ke komplexní reformě azylových pravidel, respektive migrační politiky unie. Ukončit podporu diktátorů - strážců hranic v Africe, zlepšit návratovou politiku, investice do afrických zemí, otevřít legální cesty pro uprchlíky s nárokem na azyl nebo sloučení rodiny, a hlavně dohodnout se na jednotném systému posuzování žádostí o azyl,“ uvedl.
