Převaděčská mafie si našla novou cestu. Migranty do Španělska pašuje přes Gibraltar
Hlavním cílem pašeráků lidí je Itálie. Španělsko zůstává v jejím stínu, ale zůstane to tak i nadále? A může se Španělsko vůbec stát cílem masové migrace? Kudy vede nová trasa z Afriky do Evropy? Odpovědi má Radiožurnál.
Novou cestu přes moře si našla převaděčská mafie v Maroku. Do Španělska pašuje migranty ze subsaharské Afriky přes Atlantik za Gibraltarským průlivem.
Loďka pro rodinu přijde migranty na 16 tisíc korun.
Kudy vede nová trasa z Afriky do Španělska?
Samozřejmě přes moře, tou nejužší možnou trasou. Organizované skupiny vyplouvají z marockého přístavu Tanger přes Gibraltarský průliv. Vodami Atlantského oceánu pak míří na pobřeží Andalusie.
‚Mafie musí být rozbita.‘ Babiš odmítl plán Říma na sdílení odpovědnosti za migranty
Číst článek
List El Mundo vyslal reportéry, kteří se chovali jako migranti a nechali se nalodit na bárku. Ti pak celý proces popsali.
Mafiánské skupiny přivezou lidi na pláž, kde je nastrkají do lodí a přikážou jim: Až budete v mezinárodních vodách, zavolejte vysílačkou o pomoc. Naloděné migranty poté zachraňuje španělská pobřežní stráž, vozí je na pobřeží a tam je vykládá. Jen od poloviny června připlulo takto na pobřeží u Cádizu zhruba 3000 migrantů.
Taková loďka pro tři lidi – ovšem běžně jich do ní nasedá pět – stojí 300 eur, tedy asi 7800 korun. Větší, nafukovací loď pro sedm pasažérů, v níž většinou pluje až 12 lidí, přijde v přepočtu na 16 tisíc korun.
Ti odvážnější se pak vydávají přes moře přibližně z poloviny pobřeží Maroka, z Kariat Arkmane, a míří přímo na sever, k městu Almeria. To už je však asi 170 kilometrů a cesta je riskantnější.
Co se děje s migranty, kteří do Španělska dorazí?
Končí v záchytných střediscích. Ale Španělsko má zatím poměrně vstřícný přístup. Za vlády pravicové Lidové strany Mariana Rajoye Španělsko migranty nepřijímalo – s výjimkou těch, kteří opravdu přelezli ploty ve španělských enklávách Melilla a Ceuta v Africe nebo připluli na Kanárské ostrovy.
Ale se změnou vlády přišla i změna postoje. Pod Socialistickou stranou Pedra Sáncheze přijalo Španělsko už několik stovek migrantů, například z lodi Aquarius. 629 lidí, kteří pluli na její palubě, nechtěly vpustit do přístavu ani Itálie, ani Malta.
Španělé je dočasně umístili ve středisku Červeného Kříže v Malaze, kde příchozí například z Nigérie, Ghany či Guiney dostávali jídlo, oblečení a boty. Dnes už je přijímací středisko v Malaze prázdné. Migranty z něj rozvezli do dalších měst včetně těch na severu, třeba do Galicie nebo do Katalánska.
Deníku Voz de Cádiz tito lidé řekli, že ve Španělsku chtějí zůstat a do Německa nebo do Skandinávie nechtějí. Nakonec si je mezi sebou rozdělila města jako Madrid, Barcelona, Vigo v Galicii či Granada v Andalusii.
Mimochodem, Barcelona i Madrid měly dost dlouhou dobu na svých radnicích velké transparenty s nápisem „Vítejte, uprchlíci!“. Nemohly však uprchlíky přijímat, protože to vláda Lidové strany odmítala.
Má Španělsko dost kapacit pro přijímání dalších migrantů z případné uprchlické vlny?
Což o to, ubytovací kapacity má. Jako problém se však mohou ukázat peníze, protože Španělsko je nenasycené a panuje v něm vysoká nezaměstnanost. U mladých lidí se vyšplhala na téměř 50 procent, a to se může ukázat jako problém.
Malta zabavila loď Lifeline, která přivezla 230 migrantů a vyšetřuje kapitána
Číst článek
Příchozí totiž budou chtít pracovat, aby z nich nebyli jen ti, kteří s dekou kolem ramen vysedávají na náměstích a prodávají sluneční brýle a rozličné cetky. Proto je otázkou, jak dlouho Španělům ta pohostinnost vydrží.
Zranitelnými místy Španělska mohou být už zmíněné enklávy na africkém pobřeží Ceuta a Melilla. Jak se tam projevuje migrační tlak z Maroka?
Enklávy jsou obehnané vysokými ploty, tří až šestimetrovými, a to v několika řadách. Dají se jen těžko překonat, i když občas se stává, že ho lidé vezmou ztečí a s žebříky a pořezanýma rukama tu bariéru překonají.
Častější je, že se lidé pašují v autech. I na to mají španělští celníci zařízení, jímž dokážou zaznamenat tlukot lidského srdce a pašeráky s jeho pomocí odhalují.
Pokud už se někdo do těch enkláv dostane, je to pro něj v podstatě konečná. Jde do uprchlického centra a většinou už se odtud nedostane – přístavy a letiště jsou kontrolované. Radiožurnál v jednom takovém záchytném centru byl: lidé jsou tam nešťastní, protože zůstávají v Africe a jejich sen o Evropě končí.
