Maďaři si připomínají oběti komunismu zvláštními hodinami dějepisu
V Maďarsku je 25. únor Dnem obětí komunismu. V tento den v roce 1947 zatkli sovětští vojáci přímo na ulici generálního tajemníka Malorolnické strany Bélu Kovácse a odvlekli ho do Sovětského svazu. Na svobodu se Kovács dostal až po devíti letech. I jeho osud dnes slouží jako příklad pro školáky, kteří přicházejí do muzea komunismu a fašismu v takzvaném Domě teroru.
Programový ředitel muzea Gábor Tallai na úvod prohlídky upřesňuje, že oběťmi komunismu nejsou jen lidé, kteří zahynuli například v gulazích, ale také ti, kteří nedokázali plně rozvinout svůj život, nemohli se uplatnit v žádné profesi, byli perzekuováni.
„V rámci našeho programu mimořádných hodin dějepisu chceme studentům představit, jak fungoval komunistický systém,“ vysvětluje Tallai.
Spolupracovník Českého rozhlasu Gregor Martin Papucsek navštívil Dům teroru v Budapešti
Mladá historička Barbara Banková představuje v přednáškové síni Domu teroru typický výplod komunistického režimu, internační tábory. Přednáška osvětluje celý systém krutého útlaku a týrání.
„Po celém Maďarsku byly tyto tábory, kam internovali od četníků fašistického režimu přes protikomunistické politiky až po výkvět maďarské liberální inteligence. Šlo o desetitisíce lidí, kteří pracovali většinou v kamenolomech a dolech. Představovali pracovní sílu zdarma,“ říká.
Poslechnout si ji přišlo několik dospělých a dokonce až dvě třídy z jednoho budínského gymnázia. Třídní učitelka druhého ročníku Ágnes Szekeresová dala studentům za úkol sepsat několik myšlenek z návštěvy Domu teroru, aby o nich mohli na hodině diskutovat.
„Komunistický systém odstavil ty, kteří byli pro moc nebezpeční. Prarodiče a rodiče mi o tom příliš nepovídali, ale tatínek chtěl, abych v každém případě přišel do muzea,“ svěřuje se student.
Návštěva muzea silně zapůsobila i na dvě dívky z Prahy. „U nás ve škole v Čechách to je tak, že se to většinou nestihne vyučovat, takže si myslím, že dnešní generace o komunismu tolik neví,“ uvažují.
Na třech poschodích číhá totalita doslova všude. Z reproduktoru zní hlas Mátyáse Rákosiho nebo radostné zvuky doprovázející oslavu narozenin velkého vůdce Stalina.
Muzeum sídlící v bývalé centrále maďarských fašistů a později také StB ale dává nahlédnout i do cel v suterénu, kde byli týráni nepřátelé režimu. A jak dokresluje šibenice v malé místnosti, i věšeni.
