Měla být druhou železnou lady. Nakonec ale vládla nejkratší dobu v britské historii

V čele britské vlády stanula bývalá ministryně zahraničí Trussová letos 6. září. Ve funkci nahradila Borise Johnsona, který rezignaci oznámil v červenci. Trussová jako premiérka vzešla z vnitrostranického hlasování konzervativců, kteří jí dali přednost před exministrem financí Rishim Sunakem.

Londýn Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová

Do vysoké politiky vstoupila Trussová v roce 2010 zvolením do parlamentu | Foto: Henry Nicholls | Zdroj: Reuters

Po Margaret Thatcherové a Therese Mayové byla Elizabeth Trussová třetí ženou v čele britské vlády. Ve čtvrtek na funkci premiérky rezignovala, v čele vlády vydržela 44 dní, což je nejkratší doba ze všech britských premiérů v historii.

Britská premiérka Liz Trussová rezignovala. Ve funkci vydržela 45 dnů

Číst článek

„To, co předvedla za ten krátký čas, bylo čiré zoufalství. Jestliže někdo vstoupí do politiky s určitým programem a tvrdí, že je nejlepší pro zemi, a najednou od programu ustoupí, protože vidí, že je neprůchodný a že by to zemi škodilo, protože i trhy přestaly důvěřovat britské vládě, tak je to jasná známka toho, že bohužel na tom místě neměl co dělat,“ říká analytik Českého rozhlasu Milan Slezák. 

Od září 2021 byla šéfkou diplomacie a v úřadu silně podporovala Ukrajinu napadenou Ruskem, zvláště prostřednictvím ekonomických sankcí bezprecedentních rozměrů.

Nová železná lady?

Podle médií připomínala svoji někdejší předchůdkyni Margaret Thatcherovou. Přitom sama Trussová vzešla ze silně levicového prostředí a prakticky celý život se postupně posouvala doprava až k thatcherovskému křídlu britských konzervativců.

Politiku „železné lady“ připomínaly i programové body Trussové v premiérské kampani, hlavně propagací malé role státu a nízkých daní. Navrhovala například snížení počtu členů vlády a hlásala libertariánskou ekonomiku s co možná nejmenší mírou zásahů do volného trhu.

Trable britské premiérky. Konzervativci se obávají, že je přivede k ‚epochálnímu volebnímu výprasku‘

Číst článek

Do vysoké politiky vstoupila Trussová v roce 2010 zvolením do parlamentu. Pak byla státní podtajemnicí pro péči o děti a vzdělávání a v letech 2014 až 2016 ministryní životního prostředí a venkova ve vládě Davida Camerona.

Jako ministryně prohlašovala, že za klimatické změny může lidská činnost. Poté do roku 2017 převzala ve vládě Theresy Mayové vedení ministerstva spravedlnosti, jakožto první žena v této funkci.

Rezignace je vyvrcholením vládní krize, kterou v posledních dnech prohloubily ekonomické reformní plány, především daňové škrty, od nichž byla Trussová nakonec nucena postupně ustoupit.

„Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Konzervativní strana už silně zaostává co do obliby za svými největšími soupeři labouristy. Potřebují někoho silného, který by je vyvedl z bouřlivých vod. Otázka je, jestli někoho takového mají a zda se na něm rychle shodnou,“ míní Slezák.

ČTK, has, mst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme