Listy o krizi na Blízkém východě
Některé deníky nacházejí i nové zajímavé aspekty tohoto konfliktu. Podle britských Timesů je to totiž ve skutečnosti skrytá válka zmocněnců. Izrael napadá jako zástupce Spojených Států Hizbaláh, který jedná ve jménu Íránu a Sýrie.
A mohli bychom jít ještě dál a popsat účastníky konfliktu jako zmocněnce Západu proti zástupcům militantního islámu," píše deník Times a pokračuje zajímavou úvahou na adresu Číny.
"Čína si po desetiletí budovala svou pozici na Blízkém východě. A jak se sluší na čínskou strategii, její vliv nebyl téměř patrný. S nástupem Číny jako světové mocnosti üž ale její vliv v regionu nelze skrýt a nemůže být pomíjen. Dnes mají země jako Saudská Arábie, Írán nebo Pákistán-všichni klíčoví hráči v oblasti- pevné vazby na Čínu, kterou by rádi viděli jako protiváhu amerického vlivu na Blízkém východě i jinde." Píše se v Timesech.
Saúdskoarabský deník Arab news dnes ve svém úvodníku kritizuje neschopnost OSN rychle jednat ve věci zastavení konfliktu. "Návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN musí obsahovat požadavek stažení izraelských vojsk z Libanonu. To by přineslo alespoň trochu rovnováhy do stále převažující proizraelské politiky. Cesta k izraelskému cíli, kterým je stálý mír s Libanonem, by tak zůstala otevřená. Jedinou výhradou k této změně je, že by došlo k dalšímu odkládání příměří.
Zemře tedy více lidí. Jenže klid zbraní musí být vysoce důležitým a okamžitým cílem", zdůrazňuje deník a připojuje tvrdé hodnocení světové organizace: "OSN se stala v očích Arabů neschopnou institucí. 58 let nebyla sto ochránit Palestince, zklamala Iráčany a teď selhala i v případě Libanonců."
Po rychlém řešení krize na Blízkém Východě už několik dní volají ve svých článcích evropské deníky. Například titulek v dnešní rakouské Die Presse je velmi výmluvný. Zní: Tato válka nestojí za 1000 lidských životů.
Svět se ale přece snaží, prostřednictvím diplomatů, o řešení situace na Blízkém Východě. I když, jak víme, jednání v Radě bezpečnosti OSN v noci opět uvízla na mrtvém bodě.
Zatím se v denících objevují spíše úvahy o tom, jak na různé návrhy která strana střetu zareaguje. Například německý list Frankfurter Algemeine Zeitung má vážné pochybnosti o tom, že by Izrael v blízké budoucnosti stáhl z jižního LIbanonu své vojáky, protože příliš nevěří tamní domácí armádě, kterou chce vláda v Bejrútu rozmístit podél izraelských hranic. V Tel Avivu vyvolává pochybnosti mimo jiné nábožensky pestré složení složení libanonské armády.
Velkou pozornost diplomatickým manévrům kolem textu rezoluce OSN věnují také francouzské sdělovací prostředky. Všímají si hlavně snahy francouzské diplomacie hrát roli prostředníka ve vztazích s Libanonem. Deník Le Monde komentuje současnou krizi z širšího pohledu a klade si otázku, jestli je možné považovat Islám za totalitní režim. Z francouzského deníku cituje zpravodaj Českého rozhlasu v Paříži Jan Šmíd.
Od tohoto čtvrtka se znovu oživí citlivá debata, která stále zatěžuje polsko-německé i česko-německé vztahy. V Berlíně bude totiž otevřena první výstava plánovaného Centra proti vyhánění "Vynucené cesty." Německý list Der Tagesspiegel si v komentáři všímá nejen kontroverzního projektu Centra, ale taky jeho hlavní iniciátorky Eriky Steinbachové.
Politička CDU vehementně odmítá výtky, že chce zřízením Centra proti vyhánění přepsat dějiny a z německých viníků udělat oběti, píše autor komentáře Sebastian Bickerich. "Výstava ukazuje, že tomu tak není," říká 63letá Steinbachová. Koneckonců, v centru pozornosti není vyhnání Němců, nýbrž osudy uprchlíků z celé Evropy - od genocidy Arménů v Turecku, přes odsun Poláků z hitlerovského Německa až po tzv. etnické čistky během balkánských válek v 90.letech.
Zařazení německých vyhnanců na takový seznam, který nepřímo zahrnuje taky holocaust, je opovážlivý záměr, tvrdí komentátor Tagesspiegelu. Mají Němci stejné právo na vlast, jak je o tom na výstavě řeč, jako Bosňáci vyhnaní během balkánských válek? Pokud ano, znamená to snad dokonce nárok na zabavený majetek v Polsku, jak požaduje akciová společnost vyhnanců Preussische Treuhand? Steinbachová se od takových požadavků distancuje. V Polsku ale přetrvávají pochybnosti, zda by předsedkyně Svazu vyhnanců měla být garantem Bundestagem schváleného Centra proti vyhánění, dodává závěrem Der Tagesspiegel.
