„Přivezli jsme jasnou zprávu: vyjadřujeme solidaritu Ukrajině i podporu její politické nezávislosti,“ řekl Lipavský. Kyjev si podle něj musí sám vybrat, zda se přiblíží Severoatlantické alianci a Evropské unii.

„Ruské požadavky týkající se Ukrajiny nemohou být předmětem diskuse,“ dodal s tím, že Česko stojí za Ukrajinou v její snaze o integraci do Evropské unie a NATO.

Rusko v posledních měsících shromáždilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků. Vyvolalo tím obavy Kyjeva i Západu, že připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině.

Moskva popírá, že má v plánu sousední zemi napadnout, a tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá Rusko kromě jiného záruku, že Aliance nepřijme Ukrajinu za svého člena a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v ruské blízkosti. Česká vláda stejně jako NATO či Spojené státy tento požadavek odmítá.

Ukrajina udělala velký pokrok směrem k integraci do Severoatlantické aliance, uvedl v Kyjevě slovenský ministr Ivan Korčok. Příslib NATO z roku 2008, že se Ukrajina může stát v budoucnu členem, podle něj stále platí. Argument Moskvy, že takové členství představuje pro Rusko bezpečnostní hrozbu, označil za lichý.

Silný signál

„Toto není veselá návštěva, návštěva, ze které by si člověk odnášel příjemné pocity,“ poznamenal šéf rakouské diplomacie Schallenberg s odkazem na bezútěšnou situaci, o které se v pondělí na vlastní oči přesvědčil na takzvané linii dotyku v Donbasu.

Cesta má podle něj poskytnout především „velice silný signál středoevropské solidarity a podpory ukrajinské svrchovanosti a integrity“. Bezpečnost Ukrajiny se podle něj Rakouska bytostně týká – Schallenberg připomněl, že z Vídně je Ukrajina blíže než nejzápadnější rakouská spolková země Vorarlbersko.

Od Evropské unie potřebuje Kyjev „jednotu, rozhodnost a ambicióznost“, pokud jde o možné členství Ukrajiny v evropském bloku, uvedl po jednání s trojicí ministrů šéf ukrajinské diplomacie Kuleba.

Podle něj Ukrajina pro Rusko nepředstavuje nebezpečí vojensky, ale tím, že bude silným a fungujícím státem. Své protějšky Kuleba upozornil, že nyní se tvoří „nová bezpečnostní architektura Evropy na příští desetiletí“. „EU nesmí na Ukrajinu hledět ruskýma očima,“ dodal.

Podpora ze zahraničí

Lipavský druhým dnem pokračuje v návštěvě Ukrajiny, kam se vydal se svými kolegy ze Slovenska a Rakouska Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem.

Ráno absolvoval jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a setkal se také se zástupci Krymských Tatarů, odpoledne by měl hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Před jednáním na ukrajinském ministerstvu zahraničí položili šéfové diplomacií květiny ke zdi přilehlého Mychajlivského kláštera, která připomíná tisíce padlých v bojích na východě země.

V pondělí Lipavský navštívil takzvanou linii dotyku, která odděluje ukrajinská vládní vojska od Ruskem podporovaných separatistů v Donbasu. Ukrajinskému Červenému kříži později v Kyjevě předal první z 500 dovezených balíčků první pomoci.

Představitelé členských zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance se v posledních dnech střídají na Ukrajině v rychlém sledu.

V úterý přicestovala do Kyjeva také šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která má rovněž v plánu navštívit konfliktní oblast na východě země. Z Moskvy v úterý do Kyjeva přilétá francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude jednat se svým ukrajinským protějškem Zelenským. Ve středu zavítá do ukrajinské metropole polský ministr zahraničí Zbiginiew Rau.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít