Pětimetrový stůl a nezvyklé tykání. Jednání mezi Ruskem a Francií viditelný posun nepřinesla
Až do pozdní noci se v pondělí protáhla jednání Vladimira Putina a Emmanuela Macrona. Hlavním tématem téměř šestihodinových rozhovorů v Kremlu byla Ukrajina a obecně bezpečnost v Evropě. Francouzský prezident posléze na tiskové konferenci prohlásil, že nejbližší dny budou pro snížení napětí rozhodující.
Macron před jednáním v Kremlu mluvil dokonce o tom, že by schůzka mohla otevřít cestu ke snížení napětí mezi Ruskem a Západem.
Putin po jednání připustil, že řada nápadů, se kterými přišel francouzský prezident, může skutečně tvořit základ pro řešení situace kolem Ukrajiny. Přestože nechtěl být nijak konkrétnější, tak sám Macron na tiskové konferenci mluvil o tom, že je potřeba ukázat ochotu pracovat na určitých vzájemně přijatelných garancích a obnovit mechanismy vzájemné důvěry.
Namítal ale, že není možné přehlížet dohody, které byly uzavřené za posledních 30 let. Odmítl také budování sfér vlivu a zdůrazňoval suverenitu a nezávislost jednotlivých států.
Co se týče Ukrajiny, klíčové teď podle Kremlu je, aby Kyjev začal plnit takzvané Minské dohody z let 2014 a 2015. O nich Vladimir Putin prohlásil, že k nim neexistuje alternativa.
Odstup, ale tykání
Jednání byla na jednu stranu velmi neosobní. Oba lídři spolu jednali přes velmi dlouhý stůl s rozestupem asi pěti metrů. Přitom když byl minulý týden v Moskvě argentinský prezident Alberto Fernández, seděl od Vladimira Putina zhruba na vzdálenost paže.
Zajímavým momentem bylo i to, že ruský prezident hned v úvodu jednání Macronovi tykal a naopak, což je dosti výjimečné. Zdá se však, že obě strany vítaly přinejmenším ochotu vzájemně naslouchat a vést dialog.
Macron se svou zahraniční výpravou zamířil nejdřív do Moskvy a teprve pak do Kyjeva – na rozdíl třeba od německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové nebo kancléře Olafa Scholze, který se do Ruska chystá příští týden.
Minské dohody
Rusku záleží na plnění Minských dohod mimo jiné proto, že v nich nefiguruje jako jedna ze stran konfliktu. To se nicméně nelíbí současné ukrajinské vládě.
Macron a Putin jednají o situaci na Ukrajině, podle Francouze je dialog možností stabilizace
Číst článek
Moskva situace využívá a tlačí Ukrajinu k přímým jednáním se separatisty a prosazuje narativ, že je to podle ní vnitroukrajinský konflikt. Nikoliv konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.
Dohody předpokládají i to, že se oblasti, které v současnosti ovládají separatisté, vrátí pod správu Kyjeva. Ale s tím, že získají zvláštní status v rámci Ukrajiny, a tedy možnost případně blokovat směřování země na Západ. Součástí má být také třeba amnestie. To všechno jsou body, které jsou pro současnou vládu v Kyjevě problematické, a plnit je nechce.
Putin při tiskové konferenci také opakovaně varoval před vstupem Ukrajiny do NATO. Poukazoval na to, že Kyjev si klade za cíl návrat Ruskem anektovaného Krymu pod svou správu, a to i vojenskou cestou.
Podle něj taková situace povede ke konfrontaci Ruska se Severoatlantickou aliancí. „Zeptejte se vašich občanů, jestli si Francie přeje válku proti Rusku. Naším zájmem je zaručení evropské bezpečnosti jako celku,“ reagoval Putin.
Vladimir Poutine : «Demandez à vos citoyens s'ils veulent que la France entre en guerre contre la Russie. Notre préoccupation concerne la sécurité européenne toute entière» pic.twitter.com/lHx56P5Aiy
— CNEWS (@CNEWS) February 7, 2022
Předpokládaný vývoj
Jak po pondělním jednání opakovaně zdůrazňoval Macron, nejbližší dny a týdny mají přinést další rozhovory. V úterý bude osobně jednat přímo v Kyjevě, přičemž poté si mají s Vladimirem Putinem telefonovat.
Zároveň se chystá příští týden do Moskvy i nový německý kancléř Scholz. A v neposlední řadě by se tento týden na úrovni politických poradců měla také sejít takzvaná normandská čtyřka – tedy zástupci Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa, což je momentálně jediný funkční kanál, kde spolu napřímo jednají Kyjev a Moskva.
