Babiš ještě před začátkem večeře pořádané italským premiérem Giuseppem Contem prohlásil, že stabilní Libye je pro Evropskou unií klíčové téma, sám je ovšem prý zvědavý, kdo všechno se nakonec úterního plenárního jednání zúčastní.

Analytici přílišná očekávání od palermské schůzky nemají, neboť budou chybět hlavní světoví lídři, jako jsou německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron či jeho ruský kolega Vladimir Putin. Spojené státy na konferenci zastupuje náměstek ministra zahraničí pro Blízký východ a severní Afriku David Satterfield.

Účastní se ale šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová, zvláštní zmocněnec OSN pro Libyi Ghassan Salamé, egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí či zástupci Ruska.

Libye se od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 nevzpamatovala z chaosu. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety - ten na východě, který má podporu Libyjské národní armády (LNA) generála Haftara, neuznává vládu premiéra Fáize Sarradže v Tripolisu, jenž ovšem má podporu OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament, centrální banku a ropnou společnost.

Hlavní část v úterý

Stabilizací situace v Libyi je pověřena OSN, která minulý týden oznámila, že volby se v zemi budou konat nejdříve na jaře příštího roku.

Haftar a Sarradž se naposledy setkali před pěti měsíci v Paříži pod záštitou francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Přislíbili tam, že volby se budou konat 10. prosince, což bylo podle týdeníku The Economist od počátku nerealistické, protože Libye ani nemá volební zákon.

„Ta hlavní část je zítra (v úterý),“ řekl Babiš českým novinářům před odletem do Palerma z pracovní návštěvy Paříže. „Uvidíme, s čím přijde italský premiér Conte,“ dodal.

Na otázku, zda se přiklání k francouzskému postoji, který vidí jako prioritu uspořádání voleb, nebo k italskému, kdy by se úsilí soustředilo nejdříve na zajištění bezpečnosti, Babiš odpověděl, že na posledním unijním summitu předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani upozornil na to, že problémem Libye je i způsob, jak s ní Evropa komunikuje.

Marshallův plán pro Afriku

To se podle analytiků odráží i na podobě konference v Palermu. Portál Foreign Brief poznamenal, že konference, od které se neočekává stanovení žádných termínů, je spíše než mírovým úsilím obrazem rivality uvnitř Evropské unie.

Řím podporuje vládu v Tripolisu kontrolující západ země, kde leží plynovod Greenstream vedoucí na Sicílii a odkud vyrážejí lodě s migranty mířícími do Evropy.

Paříž má za to, že jistějším garantem stabilizace Libye je Haftar. Toho Rusové přijali v Moskvě jako hlavu státu a podporuje ho i Egypt a Spojené arabské emiráty, které v něm vidí spojence v boji proti islamistům.

Evropská unie má i vzhledem k migračnímu problému zájem pomoci zemím, ze kterých či přes které migranti do Evropy proudí. „Mluvíme o Marshallově plánu pro Afriku, a ty severoafrické země jsou stěžejní. To znamená Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt. S některými zeměmi jsou už nějaké pozitivní dohody,“ řekl Babiš.

Jako příklad označil Egypt a za aktuální pak Maroko, se kterým Evropská unie jedná o ekonomické spolupráci. Dodal, že kvůli tomu v pátek navštíví Evropskou komisi. „Mám tam i schůzku s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Na poslední Evropské radě jsme debatovali, že Maroko je priorita, i když ilegální migrace se snížila o 90 procent, ale je potřeba komunikovat,“ řekl český premiér.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít