K události došlo v březnu 2020. V Turecku vyrobená kvadrokoptéra Kargu-2 si za svůj cíl vybrala jednoho z Haftarových vojáků. Dron jej začal pronásledovat.
V Libyi je drženo 18 sicilských rybářů, kteří v tamních vodách lovili garnáty. Země na severu Afriky požaduje po Sicílii propuštění čtyř svých fotbalistů, jinak rybáře odmítá vydat nazpět.
Stažení vojáků ze strategického města Syrta nařídila vláda premiéra Fáize Sarrádže, kterou uznává OSN. Ukončení bojů následně podpořil i východolibyjský parlament, který vládu neuznává.
Evropa umí celkem dobře udržovat klid uvnitř svých hranic. Dlouhodobě ale selhává v napomáhání nebo vytváření klidu za svými hranicemi. Například v Libyi.
„Buďte připraveni podniknout jakoukoli misi tady, uvnitř našich hranic, nebo, jestliže to bude potřeba, i mimo ně,“ řekl egyptský prezident příslušníkům armády po neúspěchu jednání o příměří v Libyi.
„Naše síly převzaly kontrolu nad (městy) Surmán i Sabráta a pronásledovaly teroristické (Haftarovy nakloněné, pozn. red.) milice,“ uvedl mluvčí tripolské vlády v komuniké.
Středozemní moře je strategická oblast skýtající výhody obchodní i vojenské. Napříč staletími si to uvědomovaly jednotlivé mocnosti, které se snažily ovládnout obchodní cesty a stavět základny.
Premiér libyjské mezinárodně uznávané vlády Faíz Sarrádž v krátkém televizním vystoupení Libyjce vyzval tomu, aby „otočili list“ a „upustili od svárů, sevřeli řady k cestě ke stabilitě a míru“.
Haftarovy jednotky minulý rok v dubnu zahájily tažení na Tripolis a tamní vládu. Při střetech mezi oběma o moc soupeřícími vládami byly zabity a zraněny stovky civilistů.
Turečtí vojáci nemají přímo válčit, ale pouze poskytovat podporu vládě. Izrael, Řecko a Kypr varovaly před jakýmkoliv nasazením tureckých jednotek v severoafrické zemi.
Mezinárodně uznávaná libyjská vláda premiéra Faíze Sarrádže o vyslání vojáků požádala. Už v listopadu podepsala Ankara s libyjskou vládou dohodu o vojenské spolupráci.
Turecká vláda může vyslat vojáky do Libye na pomoc tamní mezinárodně uznávané vládě. Schválil to ve čtvrtek turecký parlament, informovala agentura Anadolu.
Libye je hnisající ranou na rozhraní Afriky a Evropy už celá léta. Po posledních rozhodnutích tureckého prezidenta Erdogana se z tamního konfliktu může stát ještě větší a ještě dlouhodobější problém.
Podle některých informací už jsou Syřané v Libyi. Existují nahrávky, na kterých ozbrojenci hovoří syrským dialektem, takže není vyloučené, že už mise neoficiálně začala.
Zatímco ze Sýrie se žoldáci Vagnerovy armády postupně stahují, jejich přítomnost začíná stále silněji pociťovat Libye. „Rusové se vždy cítí dobře tam, kde vládne chaos,“ říká analytik Karel Svoboda.
„Tyto hrůzné útoky mají za cíl rozsévat strach, vyvolat chaos a přerušit operace na jediném fungujícím letišti v libyjské metropoli Tripolisu,“ uvedlo OSN ve svém prohlášení.
„Při útoku byla zničena ocasní část letadla a lehké zranění utrpěn jeden z členů posádky. Celá posádka byla evakuována na bezpečné místo,“ uvedli ukrajinští diplomaté.
Tažení jednotek generála Chalífy Haftara na Tripolis už si za tři měsíce vyžádalo přes 1000 mrtvých, včetně 53 migrantů, kteří tento týden zemřeli při náletu na detenční středisko.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová útok přirovnala k válečnému zločinu.Podobně mluví taky mluvčí mise OSN v Libyi Ghassan Salama.
Libye se pro mnoho uprchlíků stala pastí. Snaží se dostat do Evropy, ale zpět je vrací pobřežní stráž. Lenka Klicperová a Markéta Kutilová popsaly život v detenčních táborech u v Tripolisu.
