Dron v Libyi zaútočil v autonomním režimu na člověka. ‚Je to poprvé v historii,‘ uvádí zpráva OSN
Na první pohled nejde o nic neobvyklého. Při konfliktu v Libyi mezi mezinárodně uznávanou vládou se sídlem v Tripolisu a jednotkami polního maršála Chalífy Haftara zaútočil dron na jednoho z vojáků. Jenže ten dron v tu chvíli nikdo neřídil, operoval v plně autonomním režimu. Podle zprávy OSN, na kterou upozornil server Business Insider, se tak stalo poprvé v historii. Profesor Jan Faigl z ČVUT a další experti se shodují, že jde o velký milník.
K události došlo v březnu 2020. V Turecku vyrobená kvadrokoptéra Kargu-2 určená pro takzvané asymetrické konflikty a antiteroristické operace si za svůj cíl vybrala jednoho z Haftarových vojáků, který v tu chvíli ustupoval z boje. Dron jej začal pronásledovat, uvádí s odkazem na zprávu OSN server Business Insider.
Dron v tu chvíli operoval ve „vysoce efektivním autonomním režimu, který nevyžaduje žádného lidského dispečera“. „Smrtící autonomní zbraňový systém byl naprogramovaný k útoku na cíl, aniž by vyžadoval spojení mezi operátorem a zbraní,“ uvádí ve zprávě experti Rady bezpečnosti OSN.
Podle nich jde o příklad použití zbraně v režimu „vystřel a zapomeň“, kdy operátor pouze zadá cíl nebo úkol, zbraň uvede do chodu a ona už pak na cíl míří samostatně, případně plní úkol bez cizího zásahu.
Británie plánuje snížit počet vojáků. Armáda by se měla zaměřit na drony a kybernetické technologie
Číst článek
Jestli byl útok úspěšný, nebo jak dopadl dron, který nese trhavinu a bojuje tak, že do svého cíle narazí a zničí nejen jej, ale i sám sebe, zpráva podle serveru neuvádí. Podle Zaka Kallenborna, který se specializuje na drony a autonomní systémy, jde ale o první podobný případ v historii.
I podle profesora Jana Faigla z Českého vysokého učení technického (ČVUT) jde o velký milník, i když není přesvědčený, že jde o první případ v historii. „Spíš bych řekl, že je to první, o kterém se mluví,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Technologie potřebné k podobnému útoku jsou známé už desítky let. „To řešení nemusí být tak sofistikované,“ popsal Faigl s tím, že není jasné, jestli dron použil nějaký druh umělé inteligence, nebo navádění třeba pomocí tepla.
Menší průzkumné i bojové drony. V Prostějově oficiálně vznikl nový prapor bezpilotních systémů
Číst článek
„Technologický pokrok je ten, že je tam dron, který se dokáže autonomně navigovat. Už několik desítek let máme autonomní rakety, které se navádějí k cíli a sledují terén. Tam nám to tak zvláštní nepřijde, ale tady je ta technologie o trochu pokročilejší a možná i nebezpečnější,“ vysvětluje.
Etické otázky
Událost ale vyvolala mezi experty obavy z budoucnosti autonomních dronů. „Jak často nesprávně identifikují cíl?“ ptá se Kallenborn. Organizace Human Rights Watch začala volat po zákazu „zabijáckých robotů“. Vede kampaň za „preventivní zákaz vývoje, výroby a používání plně autonomních zbraní“.
2:30
Armáda začne budovat prapor dronů. Zaměří se na průzkum, útok na nepřítele i pomoc záchranářům
Číst článek
Podle Faigla nejsou obavy na místě, i když celý incident má řadu, hlavně etických problémů. „Umělá inteligence nabízí technické prostředky, které si mnohdy nedokážeme ani domyslet,“ řekl s tím, že vědecká komunita se právě těmito etickými aspekty i možným zneužitím této technologie zabývá.
„I kapesní nožík může v nesprávných rukou nadělat slušnou paseku, aniž by to bylo primárním účelem. Ty technologie se tady objevují a velká otázka je, jakým způsobem jsme schopní je regulovat a jak jsme schopni takovou regulaci hlídat,“ doplňuje.
1:58
Český radiolokátor Věra by dokázal ochránit letiště před drony. Je to ale vojenský systém
Číst článek
Otázkou podle profesora z ČVUT je, jestli v tomto případě opravdu měl dron na člověka zaútočit. „Je tam opravdu ten úmysl udělat něco, co se samo spustí a začne to zabíjet lidi?“ ptá se.
Česká armáda podobnou technologii podle profesora Faigla nepoužívá: „Mám zkušenost z obranných kruhů a tam jsem vždycky slyšel, že chtějí mít vždycky – říkají tomu ‚man in the loop‘ – toho člověka, který rozhoduje v kritických situacích.“
Obecně autonomní létání dronů je v České republice i Evropské unii zakázané. „Dodržuje se, že tam pořád je pilot – říká se tomu sice bezpilotní prostředky, ale je tam pilot na zemi - a létá se na přímou viditelnost. Pilot na zemi musí mít přímý kontakt, minimálně v civilní sféře, se vzdušným prostředkem. Z tohoto pohledu armáda může mít – zvlášť v nějakém konfliktu – jiná pravidla,“ dodal Faigl.
