Další rána pro Libanon. Zemi chybí prezident, vláda přesluhuje a teď může být i bez šéfa centrální banky
Libanonu hrozí, že bude na konci měsíce bez guvernéra centrální banky. Stát ve východním Středomoří je navíc už skoro rok bez prezidenta a dočasná vláda zemi řídí už skoro dva roky. To všechno na pozadí bezprecedentní ekonomické krize, která je podle Světové banky globálně nejhorší za posledních 150 let.
Libanonskému guvernérovi centrální banky má skončit mandát na konci měsíce. To by normálně nebyl problém, ale rozdělená politická reprezentace se nemůže shodnout na jeho nástupci.
Zkolabovaný stát. ‚Místní se rozhodují, zda pustit lednici či ohřát vodu,‘ popisuje obchodník z Libanonu
Číst článek
I s tím libanonské zákony původně počítaly, v takovém případě by na místo šéfa centrální banky měl nastoupit jeho náměstek. Všichni náměstci centrální banky ale vyhrožují, že hromadně rezignují, pokud libanonský parlament nebude schopný vybrat nástupce současného guvernéra Rijáda Salámího, který v čele instituce končí po 30 letech.
Právě s končícím guvernérem Salámím je spojeno několik kontroverzí. Je na něj dokonce vydaný mezinárodní zatykač. Francouzský soud jej v květnu vydal potom, co se dvaasedmdesátiletý Salámí nedostavil k soudu, kde je vyšetřován kvůli podezření, že vyvedl z libanonské státní kasy miliony na své účty v zahraničí nebo za veřejné peníze nakoupil v cizině nemovitosti.
Samotný guvernér uvedl, že se cítí nevinný. Francouzské úřady všechen jeho majetek zmrazily a na začátku týdne ho předaly libanonskému státu. Podle agentury Reuters velká část Libanonců viní právě guvernéra z ekonomické krize, ve které se země nachází.
Zoufalá ekonomická situace
Hluboká krize v zemi trvá od roku 2019. Podle libanonských úřadů stouply meziročně ceny jídla a nealkoholických nápojů o 350 procent.
Z Libanonu bylo na Izrael odpáleno přes 30 raket, země tvrdí, že 25 z nich sestřelila. Z útoku viní Hamás
Číst článek
Hodnota libanonské liry se propadla natolik, že ve velké části obchodů se ceny uvádí v amerických dolarech.
Přibližně 80 procent Libanonců žije v chudobě a 36 procent pod hranicí extrémní chudoby. Země také hostí asi 1,5 milionů uprchlíků ze sousední Sýrie a podle statistik si může dovolit pokrýt své základní potřeby jen každý desátý.
Elektřina v Libanonu funguje jen několik hodin denně a tamní politická reprezentace se stále nedokáže dohodnout na reformách, které by uvolnily půjčku v hodnotě asi 65 miliard korun od Mezinárodního měnového fondu.
