Počet uprchlíků na Kypru roste. Vláda žádá celoevropské řešení, součástí je i pomoc Libanonu
Před azylovým úřadem v centru Nikósie postává asi třicet lidí – migrantů a uprchlíků. V rukou drží desky s formuláři a čekají, až na ně přijde řada. Cíl mají jeden, požádat o azyl v malém ostrovním státě. A nejsou jediní, na Kypr jich od začátku roku měsíčně připlouvá asi tisíc.
„Promiňte, jsem unavená a nechci se s nikým bavit,“ říká mi jedna z žen, která právě vychází z úřadu. Ani další žadatelé o azyl moc sdílní nejsou, což se nedá říct o politicích. Migrace se totiž na Kypru rychle stala tématem blížících se voleb do Evropského parlamentu.
Chorvatsko letos čeká volební maraton. Nejmladšího člena EU trápí odliv mladých a zdražování
Číst článek
„Evropské volby nejsou na Kypru tradičně příliš populární, spousta voličů k volbám vůbec nejde. Toto téma ale lidi zajímá. Mnoha politikům a stranám, zejména těm krajně pravicovým, téma migrace ve volbách pomůže,“ domnívá se Aristoteles Constantinides, odborník na mezinárodní právo a lidská práva z Kyperské univerzity.
Počet žadatelů o azyl na Kypru se v posledních letech výrazně zvýšil. Zatímco v roce 2019 jich podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na ostrově o azyl požádalo necelých třináct tisíc, loni už to bylo skoro 22 tisíc. Z toho zhruba dvanáct tisíc lidí připlulo lodí.
„Loni k nám přijelo 12 tisíc uprchlíků za celý rok, letos je to dost podobné. Když máme tisíc uprchlíků měsíčně, je to pro zemi jako je Kypr dost velké číslo,“ vysvětluje Andreas Georgiades, šéf azylového a migračního odboru ministerstva vnitra.
Riskantní volba
Většina lidí, kteří na Kypr připlouvají, jsou Syřani z přeplněných uprchlických táborů v Libanonu. Do blízkovýchodní země jich podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky utekl zhruba milion a půl. V zemi zubožené občanskou válkou často živoří jak samotní Libanonci, tak běženci. Podle OSN je 9 z 10 Syřanů v Libanonu závislých na humanitární pomoci.
Útěk ze země, kde chybí jídlo i léky a lepší život je v nedohlednu, je tak pro mnohé jedinou volbou. I když jich na 260 kilometrů vzdálený Kypr měsíčně připluje zhruba tisíc, podle úřadů není jasné, kolik se jich na moře ve skutečnosti vydá.
„Víme, kolik lodí připluje na Kypr, ale nevíme, kolik jich ve skutečnosti opustí Libanon. Jsou případy lodí, které nikdy nedopluly,“ říká Georgiades z ministerstva vnitra.
Podle pracovníka ze záchranného centra, které sídlí v přístavu v Larnace na jihovýchodě Kypru, se uprchlíci často vydají na zhruba osmihodinovou plavbu na přeplněných lodí, které zdaleka nesplňují bezpečnostní standardy.
„Jsou to velmi riskantní plavby na malých dřevěných lodích, jenom minulý týden jsme z nich zachránili více než dvě stě lidí,“ říká pracovník centra, který si přál zůstat v anonymitě.
Syřani mají v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících na Kypru na azyl nárok. Úřady ale tvrdí, že záchytná zařízení milionového ostrova přestávají stačit. Vláda prezidenta Nikose Christodúlídése se tak snaží dalšímu přijímaní uprchlíků zabránit. V dubnu proto úřady přestaly žádosti syrských uprchlíků o azyl přijímat. Nikósie chce ale přijmout dlouhodobější řešení.
Změnit status Sýrie
Klíč ke snížení počtu žadatelů o azyl tkví podle Kypru v penězích – a změně přístupu. Vláda v Nikósii navrhuje, aby Evropská unie nalila peníze do Libanonu, který hostí nejvíc uprchlíků na počet obyvatel na světě. Výměnou za peníze by Libanon zabránil uprchlíkům v opuštění země. Podobně jako Turecko na základě dohody z roku 2016 brání uprchlíkům, aby se vydávali na řecké ostrovy.
„Evropská unie musí posílit pomoc Libanonu. Mělo by být v jejím zájmu, aby zabránila otevření dalších migračních tras,“ říká mluvčí ministerstva zahraničí Theodoros Gotsis.
Odliv Italů a příliv uprchlíků. Snížit migraci Meloniová nezvládla, před eurovolbami mění strategii
Číst článek
Finanční pomoc je ale jenom dílem skládačky. Součástí širšího řešení má být i změna v přístupu k Sýrii. Kypr chce, aby Evropská unie prohlásila části Sýrie za bezpečné a uprchlíky tam tak úřady mohly vracet.
„Měli bychom se bavit o tom, jak označit některé části Sýrie za bezpečné, to by pomohlo taky Libanonu, protože by tam některé uprchlíky mohl vracet,“ dodává Gotsis.
Kyperské ministerstvo vnitra návrh obhajuje hodnocením Agentury EU pro otázky azylu, podle které se syrská vláda nadále nedopouští „všeobecného násilí“. Návrh ale kritizují lidskoprávní organizace včetně Human Rights Watch. Podle organizace čelí uprchlíci, kteří se vrátí do Sýrie, perzekuci, unášení a mučení, které v několika případech vedlo až k úmrtí.
Pokud by tak na kyperský plán Evropská unie nepřistoupila, řešení podle ministerstva vnitra tkví ve větší solidaritě mezi členskými zeměmi Unie.
„Potřebujeme, aby se evropské země spojily, aby si uprchlíky přerozdělily, některé země jako třeba Německo nebo Francie nám pomáhají, ale věřím, že některé země můžou udělat víc,“ dodává Andreas Georgiades, šéf azylového a migračního odboru ministerstva vnitra.
Euroseriál
V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
