Návrat kultu osobnosti? Čínský prezident není vůdce Mao, jeho pozice ale sílí, upozorňuje sinolog

Stává se Si Ťin-pching neomezeným vládcem Číny teď na 20. sjezdu Komunistické strany Číny?

Je k tomu určitě blíž, než byl. A nejblíž, kdy byl jakýkoliv čínský generální tajemník od Mao Ce-tunga, když vezmeme, že Teng Siao-pching generálním tajemníkem ani nikdy nebyl, tak Si Ťin-pching, je v této pozici ojedinělý. Proti Mao Ce-tungovi má ale pořád určitá omezení, protože přece jenom Ma Ce-tung tu stranu víceméně zakládal, byl u všech významných rozhodnutí, byl to revolucionář, který provázel stranu během dlouhého pochodu. Měl nějaké charisma a lidé věřili, že se v klíčových momentech rozhoduje správně.

Toto zatím Si Ťin-pching za sebou nemá, takže další členové vedení do něj vkládají určitou naději, že vyřeší problémy, které se dlouho nedařilo řešit. A proto mu asi svěřili moc. První náznaky toho, že se nebude chystat odstoupit, jak bylo zvykem po dvou funkčních obdobích, byly už někdy v roce 2016. Takže za tím určitě je nějaký konsensus širšího stranického vedení včetně bývalých vedoucích činitelů, Ťiang Ce-mina a Chu Ťin-tchaoa. Dokud má alespoň tuto tichou podporu, má poměrně široké pole působnosti. Sjezd, který teď probíhá, mu pozici ještě posílí tím, že řada lidí, které musel tolerovat, odchází do důchodu nebo budou přeřazeni na jiné pozice. A on má příležitost dostat do nejvyšších orgánů svoje spojence.

Můžeme mluvit o kultu osobnosti?
V určitém smyslu ano, ale není to úplně srovnatelné s Mao Ce-tungem. Je podobné, že se do oficiálního jazyka dostává termín vedení strany se Si Ťin-pchingem jako jádrem, které zdůrazňuje jeho pozici. Na sjezdu budou zřejmě do stanov zapsány myšlenky Si Ťin-pchinga nebo Si Ťin-pchingovo myšlení jako stranická ideologie. To bude také krok ke kultu osobnosti. Je to něco bezprecedentního, protože vždycky se do stanov sice zapisovaly třeba Ťiang Ce-minovi nebo Chu Ťin-tchaovi teorie, ale vždycky až poté, co odstoupili. To za prvé. Za druhé jméno tam nebylo jako hlavní součást, zatímco teď bude psáno, že jde o Si Ťin-pchingovo myšlení, bude tedy už v názvu té ideologie.

Co to je Si Ťin-pchingovo myšlení? Jak tomu rozumět?
Je to komplex různých pozic a programu, který strana od minulého nebo předminulého sjezdu má, a které Si Ťin-pching zosobňuje. Podobně jako Mao Ce-tungovo myšlení byla ideologie, která sice měla Mao Ce-tungovo jméno, ale měla celou řadu zdrojů a přispívali do ní i jiní vedoucí činitelé Komunistické strany Číny, tak i Si Ťin-pchingovo myšlení je určitý kolektivní výtvor a dá se říct, že se jeho kultem osobnosti snaží zastřešit určitou stranickou ortodoxii, která má širší podporu.

Si Ťin-pching měl na začátek 20. sjezdu Komunistické strany Číny projev. Co v něm zaznělo? Co bylo to nejzajímavější, co vás upoutalo?
Projev nebyl moc průlomový. Myslím si, že hlavní úkol sjezdu je pojistit jeho vedoucí pozici a udělat co nejpřijatelnějším a nejjasnějším ten náročný, bezprecedentní fakt, že bude vládnout třetí funkční období. Takže projev se soustředil na to, čeho dosáhli v uplynulém období. Sliboval, že se bude ve všem pokračovat, že nebudou žádné velké změny a většina formulací je v podstatě do slova přejatá z dokumentu předchozího sjezdu čili žádné velké změny v něm nebyly signalizovány. Věci, kterých si lidé všímali, byly zmínky o Tchaj-wanu, nepochybně v souvislosti s návštěvou Nancy Pelosiové letos v srpnu čili znova zdůraznění, že Čína nenechá nikoho zvnějšku zasahovat do otázky Tchaj-wanu a že si ji vyřeší po svém, případně i vojenskou silou. I když zároveň říkali, že to je poslední volba. Ale to je zase formulace, která už nějakou dobu koluje, není to nic nového.

Hrozí v nějaké nejbližší době, že by Čínská lidová republika skutečně mohla sáhnout k síle?
Myslím si, že ne. Jednak tu příležitost nebo záminku, kterou měli v létě, nevyužili a bylo vidět, že na to nebyli ani úplně připraveni. Za druhé, k tomu se ještě dostaneme, jsou tu ekonomické problémy a ty dávají jako první úlohu řešit ekonomickou otázku.

Pojďme k té otázce rovnou, protože růst čínské ekonomiky letos výrazně zpomalil. Bylo i to téma Si Ťin-pchingova projevu?
Dá se říct, že na to trošku narážel.

Nebo se za to stydí?
Takto to určitě nebylo formulováno. Projev byl samozřejmě v první řadě oslavný, ale zmínil, že v uplynulých pěti letech to byla výjimečná, obtížná doba, že se vyskytly nečekané události, především COVID. Jako druhou událost pak uvedl, i když ne nějak výslovně, ale bylo to z toho cítit, soupeření se Spojenými státy. Obchodní válka byla až do epidemie COVIDu, teď zase nastupují nové sankce ze strany americké vlády, takže to vnímají asi jako významný protivítr ve svém ekonomickém rozvoji, na který asi i svádí některé problémy.

Co se týče problému z toho, že udržují politiku nulové tolerance ke COVIDu, kterou pozorovatelé zvnějšku označují většinou za nejdůležitější faktor, tak to v projevu takto uvedeno nebylo. Oficiální pozice – i když v projevu nebyla moc rozebíraná – naopak byla těsně před sjezdem v řadě článků, které vycházely v čínských novinách, že „zero COVID“ je nejvýhodnější, když se to vezme kolem a kolem, proti tomu, kolik by stála epidemie, kdyby vypukla.

To znamená, že Čína odmítá nařčení, že by za propad ekonomického růstu mohlo být to, že doteď dodržují velmi drakonická opatření proti COVIDu?
Oni by řekli, že ještě neprošli tou hlavní vlnou epidemie, takže kdyby nastala, měla by takové dopady, že by to převážilo náklady, které si v tuto chvíli nese udržování „zero COVIDu“. Ačkoliv se nikdy nemluví o tom, co má být cíl, tak z celé té rétoriky vychází pocit, že se čeká, kdy epidemie celosvětově utichne a nebude nutné každý den zachytávat tisíce nakažených lidí ze vnějšku, a potom by mohl být přechod na nějakou jinou politiku. Ale dokud bude počet nakažených celosvětově vysoký, tak se na to asi nechystají nebo minimálně teď je taková pozice.

Dá se číselně přiblížit, jak výrazné to ekonomické zpomalení je? Jestli se Čína nachází skutečně ve velkých ekonomických problémech, anebo to tak možná vnímáme pouze my ze Západu?
Určitě jsou to problémy významné, částečně dlouhodobé, protože nesouvisí jenom s narušeními normálního pohybu zboží a osob, které souvisí se „zero COVIDem“. Posluchači jistě zaznamenali realitní krizi, která vypukla, myslím, letos na jaře, jenže měla nějaké předzvěsti už loni. Současně jde ale o problém, který se hrnul možná deset let.

Úvěry, které byly špatně spláceny, to, že se v Číně vytloukal klín klínem, a vždycky, když se nějaká realitní skupina dostala do problémů, řešilo se to tím, že se zpřístupnilo další a další úvěrování. Takže nahromadění dluhů v čínské ekonomice, které podvazuje růst, je možná významnější faktor, o kterém se tolik nemluví. Další věc je soupeření v zahraničním obchodě, že se Spojené státy snaží omezit dovoz z Číny a preferují jiné obchodní partnery. Čína prošla i dalšími konflikty, třeba s Austrálií nebo s Japonskem kvůli politickým sporům. To všechno mělo také vliv na omezení zahraničního obchodu.

Ve chvíli, kdy zahraniční obchod stagnuje, celá světová ekonomika má problémy a oni by potřebovali domácí poptávku, tak ta je podvázaná právě „zero COVIDem“ a tím, že se nemůže moc cestovat. Podvázaná ale je i některými Si Ťin-pchingovými politickými kroky, například omezení soukromého vzdělávacího sektoru, které přišlo loni a na začátku letošního roku.

Takže problémy jsou mnohostranné a projevují se v tom, že hospodářský růst, který Čína dlouhodobě udržovala podle oficiálních údajů na sedmi, šesti procentech, teď klesá k nějakým třem procentům. Ale jde o statistiky, které si Čína vydává sama. Si Ťin-pching je znám tím, že ještě, než se stal generálním tajemníkem, jim sám příliš nevěřil a posuzoval výkonnost ekonomiky podle fyzických ukazatelů, výroby elektřiny a podobně. Někteří pozorovatelé si myslí, že letos může celkový růst spadnout až nule.

Že může Čína ekonomicky stagnovat. Nečelí Si Ťin-pching kvůli těm problémům aspoň nějaké zaznamenatelné míře kritiky v Číně, nebo je to úplně vyloučené?
Z otevřených zdrojů rozhodně ne. Dobrým ukazatelem toho, jak málo toho vůbec víme o dění v rámci komunistické strany je, jak velký význam se přisuzuje různým okrajovým anekdotám. Když třeba vyjde nějaký článek, který je trochu mimo oficiální linii, ani nemusí být podepsaný nikým vysoce postaveným, ale jenom vyšel v novinách, které mají stranickou podporu a tím pádem se usuzuje, že to někdo musel schválit.

Nebo teď nejčerstvější na sjezdu bylo, když po svém projevu Si Ťin-pching odcházel na své místo, všichni tleskali a jeden z bývalých členů politbyra netleskal, a ještě se ušklíbl, tak tomu se taky přikládala veliká váha. Ale v rámci stranického života nevidíme nic a určitě by to bylo potlačeno. Na druhou stranu se objevily pozoruhodné události mimo oficiální dění, vyvěšování velmi explicitních protestních transparentů, a to jsem si za dvacet let, co Čínu sleduji, nevšiml, že by někde psali, že Si Ťin-pching má odstoupit.

To bylo v Pekingu?
V Pekingu byl jeden slavný incident, ale předtím už jsem viděl jiné fotky, kde visely papíry někde v parku, že Si má odstoupit, ale Li má nastoupit, tedy Li Kche-čchiang, současný premiér, do kterého se vkládaly určité naděje, že zamezí třetímu funkčnímu období a že kolem sebe soustředí nějakou opozici. Ale je vidět, že nevíme, jestli se o to vůbec pokoušel. Jestli se o to pokoušel, tak se mu to nepodařilo.

A co je ten významnější incident s Pekingu?
Ten incident proběhl minulý týden ve středu v Pekingu na třetí okružní silnici, kde je takový předěl mezi centrem Pekingu a řekněme širším centrem vedle Čínské lidové univerzity, tam, kde začíná čtvrť Čung-kuan-cchun, což je takové čínské křemíkové údolí, kde jsou soustředěny nejvýznamnější firmy v IT a tak podobně. Na mostě, který je nad křižovatkou, se najednou začal linout kouř, někdo tam pustil reproduktory a z nich se linula protistátní hesla nebo hesla proti „zero COVIDu“ a Si Ťin-pchingovi. Nakonec se podařilo vyvěsit ještě velice velkou plachtu s červenými znaky, na které bylo napsáno „nechceme novou kulturní revoluci, chceme reformy, nechceme PCR testování, chceme mít co jíst“. Poslední bylo něco ve smyslu ať „vlastizrádce“ nebo „zločinec proti státu Si Ťin-pching odejde“.

To je v Čínské lidové republice velmi odvážné.
Určitě. Na druhou stranu je to individuální akce jednoho člověka. Kdyby se něco takového dělo kdekoliv jinde na světě, tak by se tomu asi tak velká pozornost nevěnovala. Tím, že to bylo v Pekingu těsně před sjezdem a že ten člověk si to dokázal naplánovat tak, že než ho zatkli, tak si to spousta lidí natočila a vyfotografovala, tak se to stalo zajímavou událostí na sociálních sítích. Samozřejmě se tím lidé nejdřív bavili, ale záhy to bylo všechno zcenzurováno.

Všechna klíčová slova, název mostu, jméno toho člověka, všechna ta hesla, a nakonec i Peking se v jednu chvíli nesměl vůbec zmiňovat. Je to určitě zajímavé. Nepochybně odpor proti Si Ťin-pchingovi v čínské společnosti je. Nakonec i ty fámy, které se šířily o jeho zmizení a domácím vězení poté, co se vrátil z Uzbekistánu a několik dní se nevyskytoval na veřejnosti, ukazují, že celá řada lidí by si přála, aby odstoupil nebo aby byl nahrazen. Ale myslím si, že širší vliv to nemá, v komunistické straně vidíme, že je jeho pozice velmi silná.

S jak velkou pozorností sledují výroční 20. sjezd Komunistické strany Číny zástupci Evropské unie a Ruska?
Nějaká reakce, pokud přijde, tak bude až po skončení sjezdu. Musíme si také uvědomit, že to je stranická záležitost, není to oficiální státní funkce, takže, i když někdo třeba blahopřeje ke znovuzvolení prezidentem, tak to nebude teď, ale až příští rok v březnu. Ze sjezdu zatím nějaká velká publicita nevznikla. Myslím si, že celkově Evropská unie na to zatím nereaguje a z jejího hlediska je nejzajímavější a nejdůležitější, jestli bude nějaká změna v zahraniční politice Číny, zejména ve vztahu k Ukrajině a k Rusku.

A bude?
Nemyslím si, že by to byl výsledek tohoto sjezdu.

Nemyslíte si, že pro Čínu nastala chvíle, aby přehodnotila vztahy s Ruskem?
Oni je určitě přehodnocují celou dobu a nějaké proměny tam jsou.

Jak to teď mají?
Těsně před invazí Ruska na Ukrajinu se Putin setkal se Si Ťin-pchingem v Pekingu, bylo to v rámci zimních olympijských her, a deklarovali partnerství bez omezení nebo hranic. Poté, co invaze začala, se to Čína snažila trochu moderovat nebo říct, že nějaké hranice tam jsou, ale že to znamená, že nejsou žádné oblasti, o kterých by se nemohli bavit.

Od doby, kdy je zřejmé, že Rusko na Ukrajině nepostupuje tak, jak si představovalo, že válka se mu nedaří, tak si myslím, že i v oblasti sdělovacích prostředků je v Číně vidět snaha o větší neutralitu. V podstatě to funguje způsobem pět minut pozornosti pro Ukrajinu, pět minut pro Rusko. Dávají tam všechny zprávy – jak například z TASSu, jak postupují naše úžasné jednotky na Ukrajině, tak na druhou stranu řeknou, co zahlásil ukrajinský generální štáb, jaké mají úspěchy oni.

V prostředí veřejného diskursu už tak jasně netlačí proruský postoj, ale myslím si, že v jádru Si ťin-pchingovo vedení sází na vztahy s Ruskem jako protiváhu k obklíčení ze Spojených států. Čína se dlouho snaží zabránit tomu, aby Evropská unie úžeji spolupracovala se Spojenými státy. Často nás popichují, že nemáme strategickou autonomii a abychom byli jako Evropská unie velmoc, musíme se odpojit od Spojených států. Ve chvíli, kdy Evropská unie naopak posiluje svoje vojenské a strategické partnerství se Spojenými státy, tak Čína cítí, že jim nezbývá nic jiného, než se víc opírat o Rusko a víc mu pomáhat.

Ale samozřejmě to dělají velice obezřetně. Čínské soukromé firmy, kterým hrozí sankce za to, kdyby dodávaly do Ruska něco zakázaného, to dělají velice obezřetně a dávají si velký pozor. I čínská platební asociace, která měla nahradit Visa MasterCard, vypověděla ruským bankám platební služby a jejich karty se v rámci tohoto systému nedají používat, takže je vidět, že v praktických krocích tam moc velká podpora není. Myslím si, že stále nejsou úplně rozhodnutí, jak by se nakonec měli zachovat. Uvidíme, jak se bude konflikt dál vyvíjet.

Jak si myslíte, že bude Si Ťin-pching Čína vypadat na dalším sjezdu komunistické strany?
To je otázka.

Ten bude za pět let?
Ano, sjezd by měl být každých pět let. Je to ve stanovách, takže by měl být v roce 2027. Si Ťin-pching zdůrazňuje kontinuitu, takže v prvních měsících bych nečekal nějaké velké změny. Zdůrazňuje, že chce z Číny vybudovat mocnost v mnoha oblastech průmyslu, vědy a techniky. V oblasti ekonomiky zdůrazňoval, že se Čína musí soustředit na reálnou ekonomiku, na výrobu důležitých produktů, že musí posilovat flexibilitu dodavatelských řetězců.

To můžeme číst tak, že chtějí být méně závislí na Západu a Spojených státech jak v dodavatelských řetězcích, tak třeba v odběru zboží, a že chtějí, aby otevřenost světu pokračovala, aby ze zahraničí dál přicházely technologie, lidé a tak dále. Takže si nemyslím, že uvidíme nějaké zásadní změny. Pokud bude taková reakce vynucená, proběhne mimo nějaké pořadí, bude to třeba na nějakém zasedání ústředního výboru mezi těmi sjezdy.

V podcastu byly dále využity zvuky z Reuters, YouTube deníku Guardian, ČT.