Koalice Merkelové se po těžkém vyjednávání shodla na kompromisu ke klimatu. Vyjde na 50 miliard eur
- O balíčku, díky němuž má spolková republika splnit své klimatické cíle pro rok 2030, jednala německá koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) 19 hodin.
- Podle listu Süddeutsche Zeitung vyjdou opatření asi na 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč).
- Finance mají být k dispozici od letoška do roku 2023, státní rozpočty mají v příštích letech i přesto zůstat bez deficitu.
- Série opatření počítá například se zvýšenými investicemi do čisté energie, elektromobilů, železniční a městské dopravy nebo zateplování budov.
Jednání politiků velké koalice začalo ve čtvrtek večer a pokračovalo celou noc a celé páteční dopoledne. Chvílemi jednaly strany odděleně, pak zase společně. K závěrečnému kompromisu se dobraly až po mnohahodinovém jednacím maratonu. Začátek zasedání klimatického kabinetu byl kvůli tomu odložen z 11.00 na 13.00. Výsledky svých rokování veřejnosti politici představí kolem 14.30.
K hlavním sporným bodům patřil způsob, jakým by se měla stanovit cena za vyprodukovanou tunu CO2 v oblastech dopravy a bydlení, a také její minimální výše. Nakonec se politici dohodli na modelu emisních povolenek, který má podle agentury DPA vést od roku 2021 k postupnému zdražování CO2.
Celosvětová stávka za klima. Do protestu za ochranu životního prostředí se zapojilo přes 150 zemí
Číst článek
Ceny benzinu a dieselu kvůli němu mají v prvním roce fungování systému stoupnout o zhruba tři centy (0,78 koruny) za litr a do roku 2026 o celkem deset centů (2,59 koruny) za litr. To je přitom zvýšení, o kterém řada pozorovatelů hovořila jako o nutné startovací částce.
Shoda mezi koaličními stranami naopak už delší dobu panovala na tom, že se větší podpory dostane elektromobilům, alternativním pohonům nebo železniční a městské hromadné dopravě, která má zlevnit.
Další opatření miliardového balíčku se týkají ekologické energetiky, tedy především slunečných a větrných elektráren, a oblasti bydlení - zde třeba podpory zateplení domů a výměny starých topení. Na tu bude vláda přispívat až 40 procent nákladů. Od roku 2025 pak už nebude možné topení využívající energii z topných olejů vůbec do bytů montovat.
Vláda čelí kritice
Řada odborníků, aktivistů i někteří politici už dopředu hovořili o tom, že chystané plány nejsou dostatečné. Poukazovali také na to, že už nyní je jasné, že Německo nesplní své cíle pro rok 2020. Po celé zemi se proto dnes konají rozsáhlé demonstrace za důslednější boj proti změnám klimatu.
„Rozumím i těm, kteří říkají: 'Prostě vám už nevěříme, že to teď zvládnete',“ řekla Merkelová na tiskové konferenci v narážce na to, že se její vládě nepodaří dodržet klimatické cíle pro rok 2020, do kdy měly německé emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 klesnout o 40 procent.
Německá kancléřka je ale přesvědčena, že nový balíček má větší šance na úspěch, protože obsahuje mechanismus pravidelné kontroly pokroku při dosahování emisních cílů. V podobném duchu se dnes vyjadřovali i další zástupci koalice, podle nichž jsou opatření nejen ekologická, ale také sociální a proinovativní.
Částice smogu se dokážou dostat i k nenarozenému plodu, varují vědci. Mohou ohrozit vývoj dítěte
Číst článek
Ekologičtí aktivisté to tak ale nevidí. Německá organizace Deutsche Umwelthilfe hovoří o selhání na celé čáře, hnutí Fridays for Future zase o skandálu. Vadí mu mimo jiné to, že se dopředu neposunul termín odklonu od uhelné energetiky plánovaný na rok 2038 i to, že cena za tunu oxidu uhličitého (CO2) v oblastech dopravy a bydlení, s níž balíček pro začátek počítá, je příliš nízká.
Jiné by podle hnutí i některých expertů měly být také cíle snižování emisí skleníkových plynů samotné. Například profesor na univerzitě v nizozemském Wageningenu Niklas Höhne má za to, že by Německo mělo usilovat o redukci na úrovni 65 až 70 procent do roku 2030 - jedině tak může naplnit klimatickou dohodu z Paříže.
Nicméně aby spolková republika snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, potřebuje, aby klesly ze současných zhruba 866 milionů tun ročně na 563 milionů tun. Nejvíce se musí zapracovat na sektoru dopravy, v němž je množství emisí dodnes prakticky stejné jako v roce 1990.
Klima před ekonomickým růstem
V souvislosti s očekávaným rozhodnutím takzvaného klimatického kabinetu zveřejnila veřejnoprávní televizi ARD průzkum, z něhož vyplývá, že zhruba dvě třetiny Němců dávají přednost ochraně klimatu před hospodářským růstem.
Ochranu klimatu by podle průzkumu před hospodářským růstem upřednostnilo 63 procent dotázaných, opačného názoru jich je 24 procent. Nejčastěji jsou pro důslednější ochranu klimatu voliči Zelených (86 procent) a Levice (85 procent), s odstupem nejméně naopak voliči protestní Alternativy pro Německo (27 procent). AfD je také jediná strana, jejíž podpůrci většinově dávají přednost hospodářskému růstu.
