Kallasová, Fitto nebo Sejourné. Europarlament schvaluje posledních šest kandidátů na eurokomisaře
Po krátké pauze pokračuje Evropský parlament ve schvalování kandidátů na eurokomisaře. V úterý slyšení čeká poslední šestici z nich. Ráno jsou na programu Ital Raffaelle Fitto a Estonka Kaja Kallasová, odpoledne Rumunka Roxana Minzatuová a Francouz Stéphane Sejourné, večer pak Finka Henna Virkkunenová a Španělka Teresa Riberaová.
Rafael Fitto
Itálie dostala od Ursuly von der Leyenové portfolio Soudržnosti a reforem, pod tím se skrývá hlavně dohled nad využíváním evropských financí.
Zhostit by se ho měl Rafael Fitto. Ten se do italské politiky dostal už ve dvaceti letech, kdy jeho otec, tehdejší regionální guvernér, zemřel při autonehodě. Od té doby stoupal přes oblastní radu až do vrcholné politiky a nakonec do Evropského parlamentu. A to za domovskou stranu Ursuly von der Leyenové, evropské lidovce.
Nyní už ale reprezentuje pravicové evropské reformisty a hlavně vládu Georgii Meloniové, se kterou se von der Leyenová rozkmotřila po volbě nového předsedy Evropské komise. Meloniová byla totiž spolu s maďarským premiérem Viktorem Orbánem jediná, která byla proti tomu, aby von der Leyenová pokračovala v čele Evropské komise.
Podle serveru Politico ale výběr Fitta ukazuje, že by Meloniová mohla chtít ukončit spory s Bruselem. Fitto je totiž považován za středového politika, který rozumí Evropské unii a je schopen kompromisu.
Spolupracovníci Fitta popisují jako politické zvíře, které se umí pohybovat v kuloárech a je velmi zdatný vyjednavač. K Bratrům Itálie, které vede Georgia Meloniová, se přidal v roce 2018, kdy kvůli neshodám se Silviem Berlusconim opustil stranu Forza Italia.
Kaja Kallasová
Pozici Vysoké představitelky pro zahraniční politiku má připadnout Kaje Kallasové. Bývalá estonská premiérka je jedním z nejhlasitějších kritiků Vladimira Putina a Ruska v Evropě.
Estonsko má totiž stejně jako další pobaltské státy přímou zkušenost s Ruskem. Během dvacátého století byla země nuceně součástí Sovětského svazu a mnoho jejích obyvatel bylo deportováno. To se dotklo i rodiny Kaji Kallasové. Její matka byla jako šestiměsíční nemluvně přesunuta na Sibiř.
Minulý rok Kallasová veřejně projevila zájem o post generální tajemnice NATO. Ten ale nakonec i kvůli svým silným protiruským postojům nezískala a členové Aliance dali přednost tehdejšímu nizozemskému premiérovi Marku Ruttemu.
Kallasová vystudovala práva a následně se stala partnerkou ve druhé největší právnické firmě v Estonsku, poznamenává Financial Times. Zásadní změna přišla ve třiceti letech, když se rozhodla vstoupilt do politiky. Připojila se k Reformní straně, kterou zakládal její otec.
Její první kroky vedly do Evropského parlamentu. V Bruselu patřila k „vycházejícím hvězdám“ unijní politiky. Evropský parlament opustila v roce 2018, aby vedla liberální stranu reformistů v estonských parlamentních volbách. Premiérkou se stala následující rok. Do úřadu vstoupila jako první žena.
Roxana Minzatuová
Rumunsko na eurokomisařee navrhuje Roxanu Minzatuovou. Starat se má o portfolio lidí, dovedností a připravenosti. To obsahuje například téma trhu práce nebo strategii proti chudobě, o které se zmiňuje Ursula von der Leyenová v pověřovacím dopise pro Minzatuovou.
Rumunsko původně na místo eurokomisaře navrhlo Viktora Negrescu. Svoji volbu ale změnilo po tom, co Ursula von der Leyenová začala tlačit hlavně na vlády menších států Unie, aby jí předložily ženské jméno. Chtěla tak dosáhnout více rovného zastoupení obou pohlaví v Komisi.
Minzatuová je členkou rumunské Sociálně demokratické strany, za kterou se dříve angažovala na úrovni místních samospráv a také v parlamentu. Letos byla zvolena do Evropského parlamentu, ten ale v případě potvrzení eurokomisařkou bude muset opustit.
V roce 2019 byla několik měsíců rumunskou ministryní pro evropské fondy. Těm se věnovala i v soukromé sféře, kde založila vlastní konzultační firmu, která pomáhá klientům získávat peníze právě z evropských fondů.
Stéphane Sejourné
Francii by měl v Evropské komisi zastupovat Stéphane Séjourné, který dostal od Ursuly von der Leyenové kromě postu výkonného místopředsedy také portfolio pro prosperitu a industriální strategii.
Séjourného Francie navrhla jako náhradu za bývalého komisaře Thierryho Bretona, který rezignoval uprostřed září. Odůvodnil to tím, že už nemohl dále spolupracovat se šéfkou Evropské komise. Ta měla Bretona odmítnout pro další období a nabídnout francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi silnější portfolio výměnou za to, že do Evropské komise nominuje někoho jiného.
Mluvčí Komise Arianna Podestaová Bretonovo tvrzení odmítla. „Sestavování Komise je proces, který je tajný, více k tomu zveřejňovat nebudeme,“ řekla tehdy médiím.
Paříž tak rychle přišla s novým nominantem. Tím byl právě Sejourné, který působil jako ministr zahraničí v poslední vládě a velkou část politické kariéry strávil po Macronově boku. Séjourné jako europoslanec předsedal skupině Renew a podle Paříže splňuje všechna požadovaná kritéria a je angažovaný pro Evropu.
Podle některých Macron Séjourného postem odměnil za dlouhodobou loajalitu. „Prezident se mu jakožto jednomu ze svých věrných podporovatelů chtěl daným postem odvděčit,“ komentovala v září pro iROZHLAS.cz politoložka Pascale Joanninová.
Henna Virkkunenová
Místopředsedkyní Evropské komise pro technologickou samostatnost, bezpečnost a demokracii by se měla stát Finka Henna Virkkunenová.
Ta letos potřetí obhájila post europoslankyně, který získala poprvé v roce 2014. Před tím působila jako finská ministryně dopravy a školství. V europarlamentu se věnovala hlavně agendě spojené s technologickou a bezpečnostní legislativou. Angažovala se kolem Digital Services Act, který nastavuje pravidla pro velké digitální platformy a sociální sítě.
Jedna z věcí, kterou se bude Virkkunenová zabývat je omezení závislosti Evropské unie na čínských technologiích. Server Politico ale poukazuje na nedostatky, které má v tomto ohledu Finsko, odkud Virkunnenová pochází.
V roce 2022 pocházelo 41 procent finské telekomunikační infrastruktury od čínské firmy Huawei, na kterou upozorňovaly bezpečnostní služby několika států, včetně Česka.
Virkkunenová tak bude muset v nové pozici tlačit na finskou vládu, aby adaptovala unijní pravidlo pro snížení závislosti na čínských technologiích. V tom jsou totiž Helsinky pozadu například tím, že stále neimplementovaly 5G Security Toolbox z roku 2020, který má snižovat rizika kybernetické špionáže.
Teresa Riberaová
Jako poslední před europoslance předstoupí španělská právnička Teresa Riberaová. Pokud projde schvalovacím řízením, měla by být výkonnou místopředsedkyní pro čistou, spravedlivou a kompetitivní tranzici.
To znamená, že bude mít slovo nejen nad klimatickou, ale také nad ekonomickou unijní politikou. Bruselský server Politico ji právě kvůli tomu označuje za druhého nejmocnějšího člověka v Evropské unii.
Riberaová je zkušená vyjednavačka, která boji proti klimatické změně zasvětila většinu svého profesního života. V současnosti působí jako vicepremiérka a ministryně pro ekologickou tranzici ve vládě Pedra Sáncheze. Během toho zvládla náročná jednání o využívání vody s andaluskými farmáři nebo o ukončení těžby uhlí.
Přes její schopnosti ji ale někteří v Bruselu nevidí rádi. Pro mnohé politiky z řad evropských lidovců je až moc levicová a protiindustriální, aby měla na starosti jedno z nejdůležitějších portfolií v Evropské komisi.
Její odmítnutí europarlamentem se ale neočekává, protože je jednou z mála žen, které členské státy nominovaly do Evropské komise.
