Kaliningradská oblast jako ‚Achillova pata‘ západních zemí. Rusko přístupem k Litvě testuje jednotu

Malý ruský svět obklopený evropskými státy. Kaliningrad má především vojenský a strategický význam. Moskva ho má ale nyní problém zásobovat. Poté, co Litva prakticky uzavřela hlavní tepnu – železnici, zbývá už jen jedna možnost. Tou je zdlouhavá cesta přes Baltské moře. Vedení Kremlu se to nelíbí a hrozí válkou celé Severoatlantické alianci. Podle expertů oslovených serverem iROZHLAS.cz se však jedná o pouhé provokace.

Analýza Kaliningrad Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský vrtulník během vojenského cvičení v Kaliningradu

Ruský vrtulník během vojenského cvičení v Kaliningradu | Foto: Vitaly Nevar | Zdroj: Reuters

Litva od poloviny června blokuje převoz ruského zboží, na které se vztahují sankce uvalené Evropskou unií kvůli válce na Ukrajině. Přes své území je nechce nechat projít po železnici, která vede z Ruska do 360 kilometrů vzdálené exklávy. Kremlu se tento krok nelíbí, namítá, že jde pouze o tranzit, protože cílovou zemí nejsou členské státy, ale právě Kaliningrad.

„Toto rozhodnutí je skutečně bezprecedentní. Je to porušení všeho a všech (dohod). Chápeme, že to souvisí s příslušným rozhodnutím EU rozšířit platnost sankcí na dopravu. To také pokládáme za nezákonné,“ komentoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS.

„Jakékoliv prohlášení o blokádě Kaliningradu je lež. Litva jednoduše uplatňuje sankce Evropské unie na Rusko za jeho agresi a válku proti Ukrajině,“ komentovala na twitteru litevská premiérka Ingrida Šimonyteová.

Odborník na Pobaltí z Institutu mezinárodních studií Luboš Švec pro server iROZHLAS.cz upozornil na to, že zákaz přepravy po železnici z Běloruska se týká pouze části výrobků, třeba personální doprava funguje bez větších problémů, stejně jako dovoz potravin nebo léků.

Po železnici se přes litevské území nedostane zboží ze sankčních seznamů – uhlí, kov, stavební materiál a vyspělé technologie. Pro zásobování tak zůstává otevřená pouze alternativa po moři z Petrohradu. Už v únoru totiž Litva uzavřela svůj vzdušný prostor pro lety mezi Kaliningradskou oblastí a Ruskem, letouny tak musejí absolvovat delší trasu nad Baltským mořem.

„Je to velmi citlivá záležitost, protože Kaliningrad spoléhá z přibližně 50 procent na dovoz všech výrobků a zásobování přes pevninskou cestu takzvaným Suvalským koridorem,“ přiblížil analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček.

Ohrožení ruských zájmů

Zmíněný koridor tvoří spojení mezi Ruskou federací a Kaliningradem. Problematické je, že prochází přes polské, a zejména pak litevské území. Zároveň sedmdesát kilometrů dlouhá trasa tvoří hranici mezi těmito dvěma státy.

Litevci pocítí následky svých ‚nenávistných‘ omezení pro Kaliningrad, vzkázala Moskva

Číst článek

Jedná se o „Achillovu patu“ Severoatlantické aliance (NATO). „Za použití vojenské síly se dá přes Bělorusko z ruské strany odříznout Pobaltí od zbytku kontinentální Evropy,“ komentoval Havlíček s tím, že právě tuto variantu by mohly diskutovat členské státy na probíhajícím summitu v Madridu.

Přestože koridor prochází nejen Litvou, ale také Polskem, to se k obdobně ráznému vymáhání unijních sankcí nemá. „Rusko se zaměřuje na Litvu, ale jsou to sankce Evropské unie, vůči kterým se vymezuje. Cílem této kampaně je představit tento konflikt a lokalizovat ho jenom na Litvu jako spor rusko-litevský,“ popsal Švec. „Malá Litva, co ohrožuje ruské zájmy,“ vykreslil.

Stejným způsobem argumentoval také analytik z AMO, který dodal, že pro Rusko je výhodné zaměřit se v tomto ohledu na menšího a slabšího protivníka, zobrazit Litvu jako iracionálního hráče, který zcela zbytečně eskaluje napětí. „Ruská federace provokuje,“ řekl Havlíček pro iROZHLAS.cz.

Postupovat by mohli představitelé Kremlu hned několika dalšími způsoby. Třeba vytvořením nátlaku v Baltském moři nebo prostřednictvím hybridních hrozeb. K tomu už dokonce přistoupili. Litevské státní i soukromé instituce a podniky v pondělí zasáhl intenzivní kyberútok. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom psala litevská média. K útokům se přihlásila proruská skupina hackerů Killnet.

Význam Kaliningradské oblasti

V posledních letech si Kaliningrad udržoval poměrně úzké ekonomické vazby s evropskými sáty, poznamenal The Washington Post. A za „laboratoř“ kooperace mezi Evropskou unií a Ruskem ho označil The Conversation. 

Litevské weby pod kybernetickým útokem. Přihlásili se k němu proruští hackeři z Killnetu

Číst článek

Kaliningradská oblast se vyznačuje velkou vojenskou a především námořní ruskou základnou. Je sídlem Baltické flotily, kterou tvoří podle odhadů odborníků 80 vojenských lodí. Rusko zde navíc umístilo rakety krátkého doletu, které s dosahem 500 kilometrů mohou zasáhnout nejen území okolních států.

„Zejména po roce 2014 dochází k militarizaci teritoria v kontextu jeho obklopení státy EU a NATO s tím, že trend narůstá a prohlubuje se,“ nastínil analytik Havlíček. Z toho důvodu Kaliningrad považuje akademik Švec za možné „předpolí“ pro další agresi vůči evropským státům. „Je to nebezpečný faktor uvnitř Evropské unie,“ zhodnotil.

Přestože se význam Kaliningradu zužuje na vojenský aspekt, roli hrají také komodity a nerostné suroviny. Jak upozornil například Deutsche Welle, oblast je centrem světového obchodu s jantarem. Nachází se zde asi 90 procent jeho globálních zásob.

„Region není nějak zásadně lukrativní ekonomicky, že by byl výrazně profitující a rychle se rozvíjející. Má trochu jinou dynamiku než zbytek Ruské federace tím, že je poměrně dost exponovaný západním vlivům,“ nastínil Havlíček.

Sovětský vliv

Původně se však jedná o integrální část Pruska. V této fázi je možné pozorovat českou stopu, protože město Královec pomáhal založit Přemysl Otakar II. „Oblast byla obývána Prusy, což byl kmen, který patřil k Baltům, čili to byli příbuzní Litevců. Následovala christianizace, dobytí řádem německých rytířů a asimilace. Zbyl jenom název oblasti s centrem Královec, jehož jméno připomíná podíl českého krále Přemysla Otakara II. na jeho založení, pojmenován byl na jeho počest, protože se účastnil křížových výprav,“ řekl Švec, jenž se ve svém výzkumu zaměřuje na moderní dějiny Pobaltí.

Území později spravovalo Německo a po druhé světové válce spadlo do sovětského bloku. Což znamenalo vyhnání německé menšiny z Kaliningradu. „Před Sověty utíkala také litevská menšina, která zde byla,“ podotkl akademik.

Během sovětské nadvlády probíhalo zásadním způsobem přepisování národního složení obyvatelstva. „Bylo to zřejmé jak v pobaltských státech, tak v Kaliningradu. Docházelo k posilování ruského prvku, jednalo se o společný rys ve většině sovětských republik,“ poznamenal odborník z AMO. Docházelo tedy k mazání regionálních identit.

Podle Havlíčka se vývojem po roce 1991 rozporuplnosti a podivnosti udržení teritoria jako přímé součásti Ruské federace ještě zvýraznily.

V současné době žije v Kaliningradu, který má rozlohu přes 15 tisíc kilometrů čtverečních (podobnou rozlohu mají dohromady Plzeňský, Ústecký a Karlovarský kraj – pozn. red.), na milion obyvatel. Průzkum, na který odkazuje The Conversation z roku 2015, ukázal, že většina populace se identifikuje jako Rusové s tím, že by si přáli, aby se oblast stala nezávislým regionem.

Při posledních prezidentských volbách v roce 2018 zde hlasovalo na tři čtvrtiny obyvatel pro Vladimira Putina, což odpovídá poměru v Rusku, volby se nicméně v jiných částech vyznačovaly mnoha nesrovnalostmi.

Testování jednoty

Obavy, jak se zachová tento loajální region vklíněný mezi členské státy Evropské unie, po ruské invazi na Ukrajinu zintenzivnily. Následná aplikace unijních sankcí na litevském území si vyžádala komentář v nedělním vysílání ruské státní televize.

„V současné době používáme méně než osmnáct procent našich ozbrojených sil, což je naše mírová armáda, jsme připraveni na přímou konfrontaci s ozbrojenými silami celého NATO,“ citoval Vladimira Solovjova Newsweek. Tvrzení známého ruského propagandisty je nicméně opakem toho, co tvrdí západní experti, a sice že Rusko kapacitně ztrácí.

„Je to lež. Solovjov je tím proslulý, že má velmi silná prohlášení, která se nezakládají na pravdě. Tenhle případ to jenom ilustruje,“ odmítl vyjádření Havlíček. „Ruská federace nezvládá vést a držet další regiony,“ uvedl pro iROZHLAS.cz a dodal, že kupříkladu na Kavkaze nebo v subsaharské Africe Rusko omezuje svou vojenskou intervenci, aby mohlo přesunout zbylou vojenskou techniku na Ukrajinu.

Také specialista na pobaltský region Švec chápe ruské výhrůžky jako silný nátlak, o možnosti skutečné ruské invaze ale pochybuje. „Za současné situace, kdy ruská armáda je díky odhodlanosti, úpornosti a obrany Ukrajinců vyčerpávána, byl bych velice skeptický k tomu, že by se Rusko pouštělo do dalšího velice riskantního vojenského dobrodružství,“ sdělil.

Důležitá je také psychologická rovina na politické úrovni, připomněl Havlíček. Rusko si svými prohlášeními testuje loajalitu mezi zeměmi Západu.

„Rusko sice provokuje, ale bedlivě si hlídá, aby nepřekročilo nějakou hranici a nevedlo to k eskalaci se zeměmi NATO,“ komentoval. „Všichni včetně ruského prezidenta si uvědomují, že tohle je cesta, která nikam nevede,“ uzavřel pro server iROZHLAS.cz.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mohlo by vás zajímat

Zprávy ze světa

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Webbův teleskop, Inflace, Petr Pavel, Webbův teleskop, Nejbohatší člověk na světě, Vesmírný teleskop Jamese Webba, Ukrajina online, Jak ušetřit na energiích, Rusko, Ukrajina, Vladimir Putin, Volodymyr Zelenskyj, Volební průzkumy, Koronavirus, Film, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, MS hokej 2023

Doporučujeme