Kdo tahá za nitky brexitu? Johnson slaví úspěch díky schopnému rádci, vyhráno ale premiér nemá
David Frost není v Česku tolik známý jako britský premiér Boris Johnson. Přitom právě on je tím, kdo z Bruselu přivezl novou brexitovou dohodu a pomohl také zajistit jí podporu u britských poslanců. Je pravou rukou premiéra a jeho hlavním poradcem pro evropské záležitosti. Díky němu je britský parlament ke schválení brexitové dohody blíž než kdykoliv předtím. Vše ale směřuje k dalšímu odkladu a ani brexit na konci ledna není jistý.
Pro přehled je nutné si připomenout, co se odehrálo během úterního zasedání britské Dolní sněmovny. V sérii dvou klíčových hlasování poslanci nejprve podpořili zákon o nové brexitové dohodě, kterou připravil tým Borise Johnsona. Následně ale odmítli přistoupit na její projednání ve zrychleném, třídenním termínu. Odklad brexitu se proto stal nevyhnutelným.
Johnson chce 12. prosince předčasné volby. Jsou podmínkou pro další debaty o brexitovém zákoně
Číst článek
Slib vystoupit z Evropské unie 31. října „za každou cenu“ se Johnsonovi pravděpodobně naplnit nepodaří, podpora dohody je pro něj ale evidentním úspěchem. Johnson totiž dokázal něco, co se Therese Mayové třikrát nepodařilo. Zatímco dohodu jeho předchůdkyně poslanci vždy smetli pod stůl, pro text Borise Johnsona, který nabízí nové řešení budoucího postavení Severního Irska, v úterý zvedlo roku celkem 329 poslanců, proti bylo 299.
Podle ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimíra Bartovice lze za úspěch Borise Johnsona považovat už to, že dokázal Evropskou unii přimět, aby výstupovou dohodu vůbec otevřela. Unijní sedmadvacítka totiž po celou dobu vyjednávání něco takového odmítala a jediné, na co byla ochotná kývnout, byla obměna doprovodné politické deklarace.
Johnson ale dokázal vyjednat řešení, které získalo podporu jak v Bruselu, tak v britské Dolní sněmovně. „Tohle se Johnsonovi povedlo a úspěchem je i to, že se podařilo změnit odpor European Research Group (ERG) – tvrdých euroskeptiků ve vlastní Konzervativní straně,“ podotýká Bartovic pro iROZHLAS.
V brexitovém bahnu se plácáme už 3,5 roku. Logika nehraje žádnou roli, jen emoce, myslí si komentátor
Číst článek
Britskému premiérovi, který nastoupil do úřadu teprve koncem července, se tak podařilo brexitový proces posunout o významný krok dál a vzbudit v občanech Spojeného království naději, že jeho vláda dokáže odchod z Evropské unie dotáhnout do konce. Johnson tak sklízí zatím opatrné ovace, jak ale upozorňuje server Politico, osobou, která ve skutečnosti dokázala v Bruselu novou dohodu vyjednat a prosadit v britském parlamentu, je jeho hlavní poradce pro evropské záležitosti David Frost – přezdívaný také jako „Frosty“.
„Boris má nápady, Frosty je ale převádí do reality,“ popisuje jeden ze zdrojů britské vlády, na které se Politico odvolává.
Kdo je David Frost?
Frost není v britské vládě žádným nováčkem. Na britském ministerstvu zahraničí začal pracovat už v roce 1987 jako absolvent St. John’s College v Oxfordu, kde studoval evropskou a francouzskou historii. Od první poloviny devadesátých let pak působil na Stálém zastoupení Velké Británie při EU a později se stal také součástí britské mise při OSN v New Yorku.
Kariéra Frosta rostla i v dalších letech. Pracoval na britské ambasádě v Paříži, v roce 2005 se jako vysoce postavený diplomat podílel na vedení předsednictví Spojeného království v Radě EU a v letech 2006 až 2008 byl také britským velvyslanec v Dánsku. Dráhu diplomata přerušil v roce 2013, kdy odešel do soukromého sektoru a stal se šéfem Asociace skotské whisky.
Británie bude muset navrhnout svého eurokomisaře, řekla nová šéfka komise von der Leyenová
Číst článek
Do služeb britské vlády se pak vrátil v listopadu 2016, kdy se stal zvláštním poradcem tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona. Na této pozici setrval až do až léta loňského roku – odešel spolu s Johnsonem, který opustil vládu Theresy Mayové kvůli neshodám kolem jednání o brexitu. Frost se pak stal šéfem Londýnské obchodní komory, s budoucím předsedou vlády a jeho týmem ale nadále zůstával v úzkém kontaktu.
Po nástupu do premiérského křesla s sebou Johnson přivedl i Frosta. Díky tomu v létě nahradil Ollyho Robinse, který byl jedním z klíčových lidí Theresy Mayové při vyjednávání s Bruselem. Podle zdroje britské vlády a bývalého člena pro-brexitové kampaně Vote Leave, je Frost člověk, kterému „Johnson věří na sto procent“. Stejně tak mu prý důvěřují i další zastánci brexitu, přestože sám Frost má na rozdíl od nich mnohem větší smysl pro kompromis.
Mezi lidmi, jejichž důvěru si Frost získal, je podle něj i vrchní poradce Borise Johnsona Dominic Cummings – bývalý šéf kampaně „Vote Leave“, který je britskými médii označován za hlavního strůjce výsledku zlomového referenda o odchodu Britů z Evropské unie z roku 2016. Právě Cummings byl také jedním z prvních, kterého si Johnson po nástupu do premiérského křesla přivedl do Downing Street 10 s cílem dotáhnout brexit do konce.
„Johnson se dokázal obklopit schopnými i všehoschopnými. Dominica Cummingse bych zařadil do kategorie těch všehoschopných, zatímco Davida Frosta do té kategorie skutečně schopných lidí,“ říká Bartovic a dodává, že Cummings působil hlavně dovnitř britské vlády a Konzervativní strany, Frost byl ale tím, kdo se snažil vymyslet dohodu, která bude akceptovatelná i pro Evropskou unii.
To se ukázalo minulý čtvrtek během jednání v Bruselu – právě v tento den měl Frost sehrát klíčovou roli. Unijní a britští vyjednavači se sešli na okraj summitu evropských lídrů s cílem dohodnout se na kompromisním návrhu, který by odvrátil hrozbu odchodu Británie 31. října bez dohody. Zpočátku se rozhovory jevily bezvýchodně, nakonec se ale podařilo vyjednat text, který pak posvětili i poslanci Dolní sněmovny – podle zdrojů z britské vlády právě díky Frostovi a jeho schopnosti přesvědčit ERG.
Frost se tak jeví jako ideální spojovací článek, který se dokázal dohodnout na kompromisu s Bruselu a zároveň získat na svou stranu zastánce tvrdého brexitu z řad konzervativců sdružených v European Research Group. Právě Frost by tak měl vést i další fázi rozhovorů s Bruselem, který se bude týkat nastavení budoucích obchodních vztahů mezi Spojeným královstvím a zbytkem Evropy.
Co bude dál?
Samotné brexitové dohodě dali poslanci v úterý zelenou, pozastavili ale zrychlené projednávání prováděcího zákona, který s ní souvisí. Johnson chtěl, aby zákon prošel sněmovnou do pátku, poslanci ale argumentovali tím, že tři dny jsou na tak klíčový zákon málo.
Johnson tak podle Bartovice sice může slavit dílčí úspěch, ale zdaleka ne výhru. „Vítězství to bude až v momentě, kdy Británie na základě této dohody z EU vystoupí – to znamená, až bude dohoda finálně schválena v britském parlamentu včetně legislativy, která je k vystoupení z EU potřebná. A to zatím není jisté,“ míní odborník.
Kvůli stopce britských poslanců musel premiér požádat unii o tříměsíční odklad, do 31. ledna 2020. Tomu se chce ale Johnson vyhnout a k prodloužení má výhrady například i Francie. Je proto pravděpodobné, že unijní lídři Londýnu nabídnou flexibilní odklad, který by skončil, až britský parlament potřebnou legislativu schválí.
Nejistý osud dětí islamistů v Sýrii. Evropa od nich dávala ruce pryč, turecká ofenziva ale přinesla zlom
Číst článek
Ředitel Institutu EUROPEUM však varuje, že sehnat potřebnou většinu parlamentu bude pro Johnsona velice těžké. Hrozí totiž taktizování ostatních stran – mimo jiné opozičních labouristů Jeremyho Corbyna.
„Většina to bude velice těsná. Záležet bude hlavně na taktizování jednotlivých politických stran, jak se jim podaří udržet jednotu, nebo jak Konzervativní strana dokáže pracovat s rebely, které nakonec sama vyloučila,“ vysvětluje Bartovic a dodává, že pokud unijní sedmadvacítka schválí odklad o tři měsíce, zmizí potřebný časový tlak. Ten hrál doposud ve prospěch Johnsona.
„Může proto dojít na předčasné volby, i když velká část labouristů se staví proti. Bojí se, že by volby prohráli a přineslo by to další posílení Konzervativní strany a možná i odchod z Evropské unie bez dohody,“ říká s tím, že podle některých průzkumů mohou konzervativci získat i kolem 60 procent voličů. V takovém případě by Johnson nepotřeboval koaličního partnera, čísla se ale před volbami mohou prudce změnit a to, co platí dnes, nemusí platit za týden.
Podivné praktiky v účtenkovce: hráč zaregistroval 11 tisíc dokladů za měsíc, ministerstvo to neřeší
Číst článek
Johnson už oznámil, že parlamentu předloží návrh, podle kterého by se volby měly uskutečnit v polovině prosince. „Pokud (poslanci) skutečně chtějí delší čas na to, aby mohli tuto skvělou dohodu prostudovat, pak ho mohou mít, ale musejí schválit parlamentní volby 12. prosince. To je cesta vpřed,“ řekl pro stanici BBC premiér.
Pro schválení jeho návrhu je ale potřeba souhlas dvou třetin poslanců, které Johnson možná nesežene. Záležet bude hlavně na labouristech, kteří jsou nicméně hluboce rozdělení. O vypsání předčasných voleb ostatně Johnson usiloval už v září, parlament ale jeho žádost dvakrát zamítl.
I navzdory úternímu úspěchu ve sněmovně tak podle Bartovice sledujeme stejný „nepořádek“, jakého jsme byli svědky po celou dobu brexitového jednání. Ani odchod Británie z EU k 31. lednu tak není v tuto chvíli jistý.
„Jediná většina, která se v parlamentu permanentně formuje a je stabilní, se vyslovuje pro odklad vystoupení Británie z EU. A pokud se taktizováním jednotlivých stran podaří poslancům rozbít výstupovou smlouvu, kterou dojednal Johnson, je možné, že ani 31. ledna Británie nevystoupí,“ uzavírá analytik.
