Je Rusko bezpečnostní hrozbou? Turbulentní události v zahraničí ovlivňují německé parlamentní volby
Rusko se snaží už tři roky anektovat ukrajinské sousedy a do Bílého domu se znovu dostal Donald Trump. Parlamentní volby v Německu ještě nikdy za 35 let od znovusjednocení země neprovázely tak turbulentní zahraniční události. A to se odráží i v předvolební debatě. Ekonomický deník Handelsblatt na téma bezpečnosti a obrany uspořádal i konferenci.
V berlínském hotelu Pullman Schweizerhof řešili zástupci pěti politických stran s publikem vybaveným dvoubarevnými kartami otázku, jestli je Rusko bezpečnostní hrozbou, na kterou se má Německo připravit.
Seriál: Kromě ruské hrozby může volání po větší akceschopnosti německé armády souviset také s politickou situací ve Spojených státech
Politici se v názorech rozcházejí. Podle křesťanských i sociálních demokratů a také Zelených Rusko hrozba je, zástupci stran z okraje spektra si ale myslí opak.
„Když vidíme, jak nesnadno Rusko postupuje na Ukrajině a nedokáže válku vyhrát, tak nechápu, jak by mohlo v dohledné době ohrožovat státy NATO. Ruská armáda, průmysl a vůbec celý ruský systém není ve stavu, kdy by mohl vést válku se Západem,“ reaguje například Gerold Otten z Alternativy pro Německo na náčelníka německého generálního štábu Karsten Bröera.
Podle toho by se německá armáda měla nejen do čtyř let připravit na ozbrojený střet s Ruskem, ale také dokázat reagovat na celou plejádu světových krizí, které se vzájemně potencují a každá z nich hrozí přerůst v globální konflikt.
„Musíme do toho jít naplno. Doby, kdy jsme si mohli vybírat, do které zahraniční mise se zapojíme a do které ne, jsou pryč. Teď čelíme přímými vážným hrozbám,“ varuje Bröer.
Kromě ruské hrozby může volání po větší akceschopnosti německé armády souviset také s politickou situací ve Spojených státech.
Jestliže místopředseda obranného výboru Henning Otte z CDU vyjádřil především vděčnost Američanům za to, že chtějí rozmisťovat od příštího roku v Německu rakety středního doletu, tak Michael Müller z SPD se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dívá na americkou pomoc s větší skepsí.
Ne solidarita, ale vydírání
„Jestli je pravda, že prezident Trump podmiňuje další pomoc Ukrajině přístupem k jejímu nerostnému bohatství, tak to není solidarita s napadeným partnerem, ale vydírání. A proto je pro mě těžké přijímat nabídky Američanů nebo se na ně spoléhat, protože nevíme, co je s nimi spojené,“ upozorňuje Müller.
Němci dali loni na obranu stejně jako Češi vůbec poprvé aspoň dvě procenta HDP. Většina stran si teď přeje, aby částka rostla. Předsedkyně AfD Alice Weidelová dokonce podpořila Trumpem požadovaných pět procent, ale to by byla zhruba polovina celého spolkového rozpočtu.
I v případě mnohem menších navýšení se navíc nabízí otázka, kdo to zaplatí, zelení nebo SPD připouštějí uvolnění takzvané dluhové brzdy, která by umožnila státu si půjčit.
Zejména křesťanští demokraté ale trvají na hledání úspor a škrtání v jiných oblastech. Jak to s výdaji na obranu dopadne, určí v Německu až budoucí vláda, která nejdřív v létě schválí rozpočet na letošní rok.
Kdyby ale tyto výdaje měly odrážet, jak hodně se o zahraniční a obranné politice mluvilo v předvolební kampani, tak by obrana státu nedopadla o moc lépe než ochrana klimatu.
