Jaká slepice, takové vejce, vědí polští farmáři a učí to i své zákazníky. Nákup ale může být pěkná věda
Pokud se při nákupu vajec nespokojíte s tradičním výběrem v supermarketech a velikostí M, pak si zaručeně přijdete na své na farmářských trzích v Polsku. Tam se totiž nákup vajec může zvrhnout doslova ve vědu. Rozdělená jsou podle druhu slepice, její stravy, životních podmínek, ale i obsahu cholesterolu. Pravidelní zákazníci se časem stávají v této nákupní disciplíně specialisty. Pro začátečníka ale může být první návštěva stánku trochu náročná.
„Jsou lidé, kteří chodí pravidelně. Třeba jeden pán k nám chodí každý den a bere zelenonožky,“ popisuje mladá žena v kostkované flanelové košili se smíchem. „Vždycky jich bere deset a pak nám nosí zpět balení, což máme rádi. Snažíme se fungovat udržitelně — zero waste, takže se plata snažíme používat opakovaně,“ popisuje Dominika.
Pracuje u stánku s łowickými vajíčky na trzích u Haly Mirowske v centru Varšavy. Jak říká, lidé, kteří sem chodí pravidelně, už vědí — vyznají se v barvách žloutků, jejich poměru s bílkem i v tloušťkách skořápek. Pozorovala jsem třeba zákaznici, která vyjmenovala, kolik kusů jakého druhu chce a objednávku měnila podle čerstvosti naskladněných vajíček.
Vyprávím tuto příhodu Dominice a ta jen pokyvuje hlavou. Souhlasí, že občas to tak je, ale většina zákazníků je prý stejně bezradná jako já. „Stojí, je vidět, že jsou na rozpacích, váhají. Vidíte jim to ve tváři. V tu chvíli je prostě nejjednodušší otázka: Na co — na smažení, pečení, vaření? Nebo všechno najednou?“ radí prodejkyně.
Není vejce jako vejce
Ztratit se ve výběru opravdu není těžké — počítám tu 13 druhů vajíček. Všechny hromádky jsou opatřené velkými dřevěnými destičkami s ručně malovaným obrázkem slepice–nosnice. Mezi nimi se vyjímá portrét husy na modrém pozadí. Té patří ta největší vajíčka.
Z Česka jsem zvyklá na výběr pouze na základě velikosti a kódu na vejci, ze kterého lze vyčíst zemi původu a typ chovu. Zprvu jsem tu proto byla ztracená jako mnoho jiných. Naštěstí u stánku dokážou trpělivě poradit.
„Na stánku ani všechny druhy nemáme, ale i tak jich tu máme dost. Někdy vlastnosti vajíčka poznáme z nápisu. Třeba tady — ‚rossa, dva žloutky‘ — to znamená, že všechna tato vajíčka mají uvnitř dva žloutky,“ vysvětluje Dominika.
„Ale pak je tu třeba nápis ‚lohman‘. Co si pod tím představit? Je to vajíčko s jedním žloutkem, ale je docela velké. Vždycky se směju, že je to vajíčko XXL — v porovnání taková karmazynka má M nebo L. Ale každopádně vajíčko lohman má trochu tenčí skořápku a je skvělé na smažení. To s dvěma žloutky naopak doporučuji zkusit naměkko.“
Karmazynky a ty ostatní
Na chvíli přerušujeme povídání, přišel totiž pán v obleku s červeným kapesníčkem v kapse saka a bere si deset karmazynek. Ještě někomu vysvětluje do telefonu, proč změnil téma hovoru, a najednou mluví o vejcích.
Já si zatím na internetu hledám, že karmazynka je rodajlendka červená, krásně červenohnědá slepička. Prý snese až 250 vajec ročně. „Karmazynky mají nejuniverzálnějším druh vajíček,“ vrací se Dominika k vyprávění s vysvětlením, proč právě tato vajíčka mizí nejčastěji.
3:39
‚Trénuj s armádou.‘ Poláci pořádají cvičení pro civilisty, učí je obsluze zbraní i práci s mapou
Číst článek
„Ale je z čeho vybírat. Zákazník může chtít třeba jen vajíčka z volného chovu. To doporučuji sonii. Ta má taky univerzální vajíčko — na smažení, pečení, vaření, navíc ekologické, se světlým žloutkem. Karmazynka má takový až oranžový žloutek,“ pokračuje v popisování.
„Někdo má radši bílek, pak je pro něj dobrá czubatka — chocholatá Holanďanka. Její vajíčka mají více bílku. Leghorn má tlustší skořápku, takže je dobré na vařená vajíčka, lépe se obírá. Vajíčka zelenonožky mají o 30 procent méně cholesterolu, takže jsou chuťově jemnější. Naměkko jsou dobré i tady goldy. Slepičku totiž dokrmují ovsem, slunečnicovými a dýňovými semínky, takže ta chuť je zase úplně jiná.“
Vajíčkový marketing
Mají tu vajíčka všech možných velikostí, ale taky barev — hnědá, bílá, béžová, skoro do mramorova, našedlá. Slepičí vejce, husí, kachní, bažantí, křepelčí. Ta jsou prý skvělá v palačinkách a jsou vhodná pro alergiky, zároveň mají více živin.
A všechna vajíčka mají známý původ. „Část vajíček je z okolí Łowicze, další jsou pak od našich známých chovatelů jinde,“ dodává Dominika.
Na její radu a s jasnou představou snídaně beru tentokrát deset lohmanek, dostávám razítko na zákaznickou kartičku a jdu ještě pro rajčata.
Po cestě míjím dva další stánky s vajíčky. V jednom z nich vystavují vejce na průhledných, zlatě lemovaných podstavcích. Připomíná mi to trochu výlohu zlatnictví z 90. let. Druhý stánek sazí na jednoduchost. Vedle sebe stojí na pultu několik pyramid z různých vajec opatřených jen malými cedulkami s typem vajíčka.
Všechny tři stánky jsou od sebe vzdálené jen pár metrů. Přesto mají všechny své stálé klienty a všechny se uživí. Specializovaný prodej vajec je v Polsku zkrátka fenoménem.
