Je to Hamás, kdo používá lidské štíty. Do Izraele jsme nepřijeli radit, říká Hladík z ministerstva zahraničí

Prezident Petr Pavel během svojí návštěvy Izraele podpořil zemi v boji s terorismem. Izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi však řekl, že ho znepokojuje úroveň humanitární pomoci a přístupu k ní v Pásmu Gazy. „Neřekl bych, že to byla kritika. Spíš bych to bral jako konstatování faktu,“ popisuje ředitel Blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík, který prezidenta na návštěvě Izraele doprovází.

Rozhovor Izrael Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Petr Pavel ve vojenské základně v Erezu (Izrael)

Prezident Petr Pavel během svojí návštěvy Izraele podpořil zemi v boji s terorismem | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

Jak rozumět prezidentovým slovům o humanitární pomoci v Gaze? Kritizoval jimi i postup izraelských sil v pásmu?
Neřekl bych, že to byla kritika. To je faktická situace. Koneckonců v rozhovorech, kterých jsem byl účasten, znepokojení nad humanitární situací v Pásmu Gazy veřejně ventilovali i izraelští představitelé. Tudíž bych to bral spíš jako konstatování faktu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Hladíkem, ředitelem Blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničí

A jak to pochopili izraelští představitelé? Jako výzvu, aby té pomoci umožňovali víc?
Samozřejmě to je věc, která je v probíhajícím ozbrojeném konfliktu ta nejsložitější. To znamená, jak zajistit proporcionalitu a to, aby civilní obyvatelstvo bylo konfliktem poškozováno co nejméně.

Řekl bych, že v této výměně nebylo nic negativního. Naopak, izraelský prezident nám prezentoval skutečnost, že pokud dojde k plnému využití kapacit, tak až 400 nákladních vozů s humanitární pomocí může nyní do Gazy proudit každý den.

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová nám v pondělí řekla, že očekává, že i Česko bude apelovat na Izrael, aby s vojenskou operací v Pásmu Gazy brzdil. Mohli bychom jako apel označit to, co v pondělí v Izraeli řekl prezident Pavel?
Já bych neřekl, že pan prezident sem přijel proto, aby nějakým způsobem radil, nicméně samozřejmě i čistě vojenská situace, s ohledem na expertizu našeho pana prezidenta, byla probírána.

Mimochodem k té předcházející otázce, pan prezident také oznámil, že i Česká republika se chystá (pomoct obyvatelům, pozn. red.) v Pásmu Gazy prostřednictvím Světového potravinového fondu.

To mluvíte o těch pěti milionech korun?
Přesně tak. Potom má jít ještě dalších pět milionů korun na pomoc izraelské straně, což se bude týkat nějakého zdravotního vybavení.

Postoj české diplomacie

Když byl v nedávné době na návštěvě Izraele americký ministr zahraničích věcí Antony Blinken, tak izraelské vládě vzkázal, že počet civilních obětí v Gaze je příliš vysoký a že je potřeba vojenskou operaci vést jinak. Jsou to slova, která by podepsala i česká diplomacie?
Znovu říkám, že tady nejsme od toho, abychom radili či hodnotili. Samozřejmě, že v průběhu rozhovorů je probírána i tato situace.

Česká diplomacie neustále připomíná tu zásadní věc: tím, kdo barbarským teroristickým útokem zahájil tento konflikt, je hnutí Hamás. Hnutí Hamás je také tím, kdo zneužívá mezinárodní humanitární právo, protože v průběhu vedení operací využívá civilní obyvatele pásma Gazy jako lidské štíty a využívá civilní objekty.

2:04

Uplynulo 100 dnů od jejich zmizení. Petr Pavel se během návštěvy Izraele setkal s rodinami unesených

Číst článek

To znamená, že i v průběhu našich rozhovorů zazněla zcela jasně slova o konkrétní vojenské situaci a snaze Izraelců, aby nedocházelo k zabíjení většího počtu civilistů, než je v průběhu válečného konfliktu nutné.

A snaha Izraelců, aby obětí v Pásmu Gazy nebyl velký počet, je z pohledu české diplomacie dostatečná?
Izraelská strana nás informovala, že nyní se připravuje hodnotící mise, která bude tvořena zástupci OSN, nevládních organizací a dalších, kteří by měli vyhodnotit situaci na severu pásma Gazy, a zjistit, zda již existují podmínky pro to, aby se Palestinci žijící v Gaze mohli vrátit zpátky. Takto to bylo diskutováno v průběhu našich rozhovorů.

Já jsem se ale ptal na postoj české diplomacie. Zajímalo mne, jestli je tedy stejný, jako je postoj Američanů, kteří v podstatě kritizují Izrael a tvrdí, že by se měl víc snažit, aby eliminoval ten příliš vysoký počet civilních obětí.
My jsme sem nepřijeli kritizovat. Já znovu opakuji, my jsme byli seznámeni se situací. Česká diplomacie to vnímá tak, že izraelská strana se snaží dělat maximum pro to, aby počet civilních obětí byl co nejmenší, a že přemýšlí o tom, co bude následovat. To je ta vyhodnocovací mise, která má proběhnout na severu Pásma Gazy.

Je tedy česká pozice stejná jako ta americká, nebo je to jinak?
Já jsem to několikrát opakoval a myslím, že je to jasné.

‚Velmi ztížená situace‘

Prezident Pavel řekl, že to, že v Pásmu Gazy dochází k civilním ztrátám, je primárně způsobeno tím, že Hamás svoji veřejnou aktivitu schovává za civilní obyvatelstvo. Z čeho při tomto tvrzení pan prezident vychází? Z důkazů, kteří mu dodali izraelští představitelé?
Ano, vychází z faktů, které mu předkládají nejen izraelští představitelé, ale i z informací, které máme prostřednictvím našich spojenců. Monitoring operací je prováděn jak cestou Evropské unie, tak samozřejmě i v rámci NATO.

Jak to jde dohromady s kritikou některých humanitárních organizací, která přichází nejen na adresu teroristického hnutí Hamás, ale právě i na adresu Izraele kvůli tomu, jak tu operaci vede?
Při vedení ozbrojeného konfliktu samozřejmě dochází k obětem, které si ani jedna strana nepřeje. Respektive, když nám Izraelští představitelé vysvětlovali konkrétní situaci na bojišti, tak přiznávali, že existuje nějaký počet izraelských vojáků, kteří zemřeli kvůli chybám, kvůli takzvané „friendly fire“.

23:30

Romancov: Húsíové neútočí na lodě spojené s Izraelem. Nevím, jak by to chtěli rozlišovat

Číst článek

To je ten zásadní rozdíl, kdy máte na jedné straně izraelské ozbrojené síly, které mají svoje dohledové orgány a snaží se jednat podle nějakého daného protokolu, a potom stranu druhou, která nejen, že se o nic nesnaží, ale naopak zneužívá všechna pravidla, která by měla platit i v ozbrojeném konfliktu.

Když například umístíte svůj muniční sklad do civilního objektu, ať už je to nemocnice, škola nebo mešita, tak má druhá strana velmi ztíženou situaci.

Prezident Pavel po Izraeli míří do Kataru, který jako zprostředkovatel napomohl propuštění velké části izraelských rukojmích. Pavel řekl, že také o tom chce v Kataru také jednat. Má český prezident takový vliv, aby v tomhle ohledu mohl něco ovlivnit?
V diplomacii v mezinárodní politice není vše měřeno jen počtem obyvatel nebo hrubým domácím produktem. Už jenom to, že můžeme tyto dobré služby nabídnout, se cení a to je nejpodstatnější.

Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme