Plán na anexi části Západního břehu je populismus, Netanjahu je ve svízelné situaci, říká analytik Tureček
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce v případě vítězství v úterních parlamentních volbách anektovat část okupovaného Západního břehu Jordánu. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese by šlo o porušení mezinárodního práva se zničujícími důsledky „pro šance na oživení vyjednávání o míru v regionu“.
„Mírové rozhovory neprobíhají možná už 20 let, podle toho, jak je definujeme. Ani se nerýsují,“ říká v pořadu Pro a proti analytik Tomáš Pojar s tím, že dvoustátní řešení je nereálné.
Poslechněte si celé Pro a proti o izraelském plánu anektovat část Západního břehu Jordánu
Plán na anexi přibližně třetiny Západního břehu prý existuje už dlouho a není nic překvapivého, že s ním Netanjahu přichází před volbami. Míří tím ale na úzkou skupinu voličů.
„Není to něco, o čem by Izraelci hlasovali. Většině z nich je to jedno,“ říká někdejší velvyslanec v Izraeli.
Jak vysvětluje, území Západního břehu je pro židovský stát klíčové z bezpečnostního hlediska a zároveň na něm žije jen velmi málo Palestinců. Pokud by prý Izrael přestal kontrolovat hranici s Jordánskem, otevřela by se pro džihádisty a islamisty.
Pojar ale zároveň dodává, že k zajištění bezpečnosti není automaticky nutné území anektovat – a i kdyby k tomu došlo, pro život tamních obyvatel se nic zásadního nestane.
„Je spousta představitelů bezpečnostních složek a armády, kteří jsou se současným stavem spokojení. Tohle je politické rozhodnutí v rámci předvolební kampaně a snah Benjamina Netanjahua zajistit si vítězství ve volbách, sestavit vládu a stát se nejdéle sloužícím izraelským premiérem,“ dodává Pojar.
Nejsme ve středověku
Bezpečnostní analytik Břetislav Tureček vidí za plánem izraelského premiéra populismus: „Není to jediná ‚bomba‘, se kterou Netanjahu přišel ve velmi svízelné situaci – po letech možná odejde z vrcholné politiky a může mu hrozit soud kvůli řadě velkých korupčních kauz.“
Tureček souhlasí s Pojarem, že na předmětném území žije jen asi 30 tisíc Palestinců a že údolí Jordánu je v Izraeli považováno za klíčové, a to napříč politickým spektrem. Vždy se prý ale vycházelo z toho, že pokud Izrael zůstane přítomen na Západním břehu, tak na základě dohody s Palestinci.
„Izrael v dohledné době neopustí údolí Jordánu ani hranici mezi Západním břehem a Jordánskem. Byla by to sebevražda.“
Tomáš Pojar
„Mezinárodní právo předpokládá, že pokud je nějaké území okupované, tak tam působí armáda a provádí tam bezpečnostní opatření. To není nic ilegálního. Ale ilegální je okupované území anektovat, přesouvat tam statisíce osadníků a využívat přírodní zdroje,“ zdůrazňuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Současný stav prý vyhovuje jak Izraeli, tak i palestinskému establishmentu. „Nezávislý palestinský stát by byl pohromou i pro dnešní palestinské vedení, protože by na něj padla odpovědnost za to, co se tam děje,“ upozorňuje Tureček.
„Vše směřuje k jednostátnímu řešení. A tím pádem bude Izrael muset říci, jak si představuje režim a vztah k Palestincům. Jestli budou mít stejná práva jako Židé a jestli Izrael zůstane demokracií, nebo se přiblíží modelu Jihoafrické republiky,“ uzavírá s odkazem na éru apartheidu.
