Miliardový projekt dělí Turecko. Erdogan hodlá v Istanbulu stavět nový vodní kanál, město se bouří
Má být 45 kilometrů dlouhý, 400 metrů široký a náklady na jeho stavbu se odhadují v přepočtu na 285 miliard korun. Plán výstavby Istanbulského kanálu, který by se stal „dublérem“ Bosporského průlivu, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan kdysi označil za šílený, teď ale myšlenku znovu oživuje. Tendr na výstavbu má proběhnout už letos, v Istanbulu ale „egocentrický projekt Erdogana“ čelí silnému odporu, říká pro iROZHLAS.cz novinářka z místa.
Myšlenka takzvaného Istanbulského kanálu v Turecku není ničím novým – plán výstavby nového průplavu souběžného s Bosporem turecký prezident ohlásil už v roce 2011. „Pouštíme se do největšího projektu století,“ prohlásil tehdy Recep Tayyip Erdogan s tím, že nová vodní cesta má odvést dopravu z přetížené Bosporské úžiny.
Ruské lodi přepravující zbraně do Sýrie se v Bosporu porouchal jeden z motorů
Číst článek
Podle tehdejšího plánu měl být nový Istanbulský kanál propojující Černé a Marmarské moře hotový do roku 2023, tedy ke stému výročí založení Turecké republiky. Zůstalo ale jen u velkolepých slov – i kvůli ostré kritice, podle které je projekt příliš drahý a náročný pro životní prostředí. Teď ale plány na vybudování kanálu na západním okraji Istanbulu znovu ožívají.
Vláda už podle německého serveru Deutsche Welle oznámila, že tendr na výstavbu kanálu začne v nejbližší době. Stavba navíc získala zelenou ministerstva životního prostředí a urbanizace – vyhodnotilo ji jako „pozitivní“, právě ochránci životního prostředí přitom patří mezi nejhlasitější kritiky plánovaného projektu. Odpor vyvolává právě v Istanbulu – největším tureckém městě, kde má nový kanál stát.
„Mnozí v Istanbulu považují plánovaný Istanbulský kanál za další egocentrický projekt Erdogana, který ve skutečnosti nemá žádný ekonomický, sociální ani environmentální přínos,“ říká pro iROZHLAS.cz Arzu Gejbullajevová – novinářka původem z Ázerbájdžánu, která trvale žije v Istanbulu.
Istanbulské megaprojekty
Podle novinářky, která od roku 2013 pracuje pro dvojjazyčné turecko-arménské noviny Agos, je „ohromující“, že země jako Turecko, kde nejsou řešeny jiné, zcela zásadní problémy, investuje do celé řady „megaprojektů, které jsou za dané situace do značné míry zbytečné“.
V Istanbulu otevřeli třetí most přes Bosporskou úžinu. Nese jméno sultána Selima
Číst článek
Kromě luxusního prezidentského paláce, který si Erdogan nechal postavit na okraji Ankary, zmiňuje také nové Istanbulské letiště za osm miliard dolarů (183 miliard korun). Megalomanských projektů se však Istanbul v posledních letech dočkal víc, včetně dálničního Euroasijského tunelu a třetího mostu přes Bospor.
„Podporovatelé Erdogana projekt přirovnávají k podvodnímu tunelu pro automobilovou dopravu, který v Istanbulu spojuje asijský a evropský kontinent, nebo ke třetímu mostu, nikdo se ale nepozastavuje nad obrovskými sumami peněz, které byly do podobných projektů investovány,“ říká s tím, že ani jeden ze dvou zmiňovaných projektů nenaplnil očekávané ekonomické výnosy.
Na necelých 13 miliard dolarů přitom má vyjít i stavba 45 kilometrů dlouhého kanálu, který v šestnáctimilionovém Istanbulu vyvolává bouřlivé reakce. Do čela odporu se postavil nový istanbulský starosta Ekrem Imamoglu, kterému se v tradiční baště Erdogana podařilo porazit kandidáta prezidentovy strany a stal se tak velkou nadějí turecké opozice.
Imamoglu Erdoganův velkolepý plán označuje za „zradu Istanbulu“ a „vražedný projekt“, který bude mít vážné dopady na obyvatele města i životní prostředí. Kromě toho ale jeho strana hlasitě upozorňuje také na fakt, že asi tři tisíce hektarů půdy v okolí stavby odkoupili investoři z arabských zemí.
„Istanbul včetně jeho starosty se k projektu staví s odporem, a to hned z několika důvodů. Obecně se mluví o tom, že za Erdogana byla turecká půda rozprodána bůhví komu. A i v případě nového projektu, který by na trhu s nemovitostmi vytvořil obrovské příležitosti, mají být třemi hlavními investory Saúdská Arábie, Katar a Spojené Arabské emiráty,“ popisuje Gejbullajevová.
Příroda v ohrožení
Jedním z důkazů značného odporu istanbulských usedlíků se staly i obrovské fronty, které se s koncem roku utvořily na provinčním ředitelství pro životní prostředí a urbanizaci. Po Vánocích totiž odstartovala desetidenní lhůta, během které měli obyvatelé města možnost se vyjádřit ke zprávě posuzující vliv projektu na životní prostředí.
„Myslím si sice, že demokracie v zemi nefunguje, stále ale věřím tomu, že nejlepší, co mohu udělat, je přijít sem a odevzdat petici,“ cituje nezávislý zpravodajský server Bianet jednoho z obyvatel Istanbulu, kteří přišli dát úřadům najevo svůj kritický názor.
„Tenhle kanál způsobí Istanbulu velké škody. Zničí to přírodní řád, zapotřebí jsou navíc úplně jiné projekty. Nechceme tento šílený projekt ani nic podobného,“ uvedl další z nich. Podobné obavy jsou přitom slyšet nejčastěji.
Podle kritiků projekt mimo jiné ohrožuje istanbulskou pitnou vodu, protože v místech výstavby se nacházejí důležité vodní rezervoáry. Pro Deutsche Welle na to upozorňuje expert Istanbulské univerzity Doganaj Tolunaj, podle kterého je plán ohrožením pro celý ekosystém regionu, což by mohlo mít i vážné ekonomické dopady. „Rybáři v Černém moři i zemědělci by museli opustit region,“ varuje odborník.
Někteří kritici navíc podotýkají, že takto obrovský zásah a narušení takzvané „tektonické zlomové linie“ může zvýšit riziko zemětřesení.
Strategický význam
Plánovaná stavba Istanbulského kanálu nicméně nepoutá pozornost jen v samotném Turecku. Podle agentury Reuters vyvolává řadu otázek také v Rusku, na Ukrajině a dalších státech Černého moře, které zajímají hlavně pravidla, za jakých budou lodě – včetně těch válečných – mít možnost kanálem proplouvat.
Podle dohody z Montreux z roku 1936, která Turecku přisuzuje kontrolu nad úžinami Bospor a Dardanely, má Ankara povinnost v nich zajistit volnou plavbu pro civilní lodě. Dohoda ale zároveň omezuje možnost proplutí pro válečná plavidla, čímž pomáhá chránit Černé moře před militarizací. Podle turecké vlády se ale dohoda z Montreux na nově plánovanou vodní cestu vztahovat nebude.
Evropa je v ohrožení. Případný konflikt s Ruskem může přerůst do jaderného, říká bezpečnostní expert
Číst článek
„Istanbulský kanál by mohl otevřít dveře americkým válečným lodím v Černém moři. Takové jsou obavy Moskvy,“ říká pro Reuters bývalý turecký diplomat a nynější expert thinktanku Carnegie Europe Sinan Ulgen.
Istanbulský kanál by se tak mohl stát významnou kartou v rukách Turecka i z geopolitického hlediska. „Myslím, že Turecko by tím mohlo v černomořsko-středomořském prostoru případně měnit rozložení sil,“ připouští pro iROZHLAS.cz politický geograf Michael Romancov. Podle něj je pak otázkou, jak by Turecko naložilo s proplouváním letadlových lodí, které dohoda z roku 1936 zapovídá.
„Černé moře už samozřejmě militarizované je. Všechny pobřežní státy tam mají válečné námořnictvo, na základě konvencí z Montreux ale letadlové lodě do Černého moře nemohou. A je spekulace, jestli by Turecko tyto lodě – a pak je otázka kterých států – pustilo ze Středomoří do Černého moře, nebo naopak z Černého moře do světového oceánu,“ vysvětluje.
To by se podle Romancova týkalo zejména Ruska v případě, že by nějakou letadlovou loď vybudovalo. O svou jedinou letadlovou loď totiž Moskva přišla v prosinci po požáru Admirála Kuzněcova. Pokud by ale Turecko letadlovou loď, nebo lodě vybudovalo a pouštělo je přes Istanbulský kanál do Středomoří, odkud by pak mohly plout dál, mohlo by to podle experta rozložení sil změnit.
„Pokud ale hovoříme o kategorii plavidel, která přes turecké úžiny nyní nesmí proplouvat, ale v případě stavby kanálu by se mohla dostat do Černého moře, s největší pravděpodobností by šlo o lodě americké. A to by částečně mohlo změnit poměry sil v Černém moři. Pokud ale přihlédneme ke strategickému jadernému arzenálu Spojených států a Ruské federace, nic podstatného se měnit nemůže,“ míní expert.
Podle Romancova je nicméně možné, že se Turecko ocitne pod tlakem mocností nebo mezinárodního společenství, aby v případě dokončení projektu přijalo některá omezení podobná těm vyplývajícím z dohody z Montreux také pro Istanbulský kanál.
