‚Super Bowl pro entomology.‘ Amerika po 17 letech zažívá další invazi cikád
Sedmnáct let žijí v půdě, a potom na několik týdnů podniknou výpad nad zemský povrch. Nedá se to přehlédnout ani přeslechnout. Miliardy kusů zvláštního druhu cikád, které se na východě Spojených států objevují přesně každých 17 let, se vyrojily právě letos na jaře. Pro Američany je to velká atrakce, které se ostatně ani nejde vyhnout. Někteří tyto neškodné cikády odhánějí, jak mohou, jiní se s nimi fotí, nebo je dokonce konzumují.
Největší svátek je invaze cikád pro entomology, kteří je také odborně zkoumají. Dan Gruner mi ukazuje jakousi moskytiéru ve tvaru malého stanu s travnatou podestýlkou uvnitř. Chytil několik z těchto hlučných samečků speciálního cikádího druhu a vytvořil si doma na předzahrádce svou vlastní malou sbírku.
Jednoho černého chovance této své zoo s výraznýma červenýma očima a oranžovými pruhy na břiše vytahuje a pokládá mi ho na rameno. Je to snadné, protože tyto cikády nejsou nijak zvlášť hbité ani plaché – a jsou teď doslova všude.
„Osobně jsem se na tohle těšil od té doby, co jsem se přestěhoval ze západního pobřeží sem k Washingtonu. Na západě žádné cikády nejsou. Čekal jsem na to čtrnáct let! Je to zázrak evoluce, který nikde jinde na světě nespatříte. Všichni na oddělení entomologie Marylandské univerzity jsme se na to připravovali, jak ten zázrak oslavíme,“ říká mi entomolog, pro kterého je to poprvé, kdy se s tímto druhem cikád měl šanci přímo setkat.
A během profesního života už to znovu zažije maximálně jednou, tedy aspoň než bude mít nárok na odchod do důchodu.
„Viděl jsem už i jiný druh periodických cikád. Za těmi jsem se kdysi vydal do oblasti, kde se vyskytují. Ale teď je to úplně něco jiného – ráno se vzbudit, vyjít před dům a mít kolem sebe tisíce cikád. Když to začalo, byl jsem nadšený – fotil jsem si je, nahrával jsem si audio, chodil jsem po sousedství, abych viděl, jestli už vylézají. Měřili jsme teplotu půdy, abychom zjistili, kdy to nastane. Je to skvělé a každý den přináší něco nového.“
Také Američané, kteří se hmyzem nezaobírají odborně, jsou teď u vytržení. Založili dokonce mobilní aplikaci Cicada Safari, kde sdílejí obrázky tohoto výjimečného hmyzu, který teď obsadil jejich zahrádky i parky, obalil stromy. Z těch cikády padají jako zralé hrušky, takže si tu a tam domů chtě nechtě přinesete svou vlastní sbírku.
A někdo si jimi také s chutí obohacuje svůj jídelníček. Pražená cikáda na másle, cikádové koláčky, s recepty se roztrhl pytel. Ani Dan Gruner přirozeně nemohl zůstat stranou, protože coby entomolog potřebuje cikády vnímat skutečně všemi smysly.
‚Dnes nás fascinuje, co všechno věděl správně.‘ Vědci potvrdili Darwinův předpoklad o létání hmyzu
Číst článek
„Věděl jsem, že jsou velmi výživné a že je hodně lidí jí, tak jsem to samozřejmě taky musel vyzkoušet. Udělal jsem to v minulosti, nemám s tím problém, ale nebudu to dělat pravidelně. Bylo to jako jíst ořechy, mělo to trochu máslovou chuť. Ale není to úplně pro mě. Já radši pozoruju, jak ten hmyz přivádí na svět další generaci, než abych ho sám jedl.“
Až se tyto cikády ve Washingtonu a na území 15 amerických států rozmnoží a zemřou, larvy další generace budou znovu čekat a vyvíjet se pod zemí jako takový hmyzí underground. Očím, uším i chuťovým pohárkům Američanů o sobě dají na několik týdnů znovu vědět zase za 17 let. A entomologové znovu zažijí svůj profesní Super Bowl.
„Ale Super Bowl se hraje každý rok, tak možná nějaké mistrovství světa, to by bylo přesnější přirovnání,“ říká Dan Gruner o miliardové invazi cikád, která příště nastane až v roce 2038.
