Čekají svět závody ve zbrojení? Smlouva o likvidaci raket mezi Washingtonem a Moskvou zanikla
Dohoda o likvidaci raket středního a krátkého doletu zanikla. V pátek právní konec smlouvy, která platila 32 let, potvrdila Moskva i Washington. Pro mnohé experty se tím zvyšuje nebezpečí, že dojde k novým závodům ve zbrojení mezi Ruskem a USA. A to zejména v Evropě. Rusko ale v pátek zopakovalo závazek prezidenta Vladimira Putina z letošního února, že pokud s rozmisťováním nových raket středního doletu nezačne Washington, Moskva to neudělá.
Dohoda o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) vedla k výraznému omezení jaderných arzenálů obou zemí.
„Spojené státy daly 2. února 2019 Rusku šest měsíců na to, aby přestalo porušovat smlouvu INF. Rusko odmítlo, takže smlouva dnes končí. Spojené státy nebudou součástí smlouvy, pokud ji jiní porušují. Rusko nese hlavní zodpovědnost,“ napsal v pátek na twitter šéf americké diplomacie Mike Pompeo.
Smlouva INF
Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu podepsali Michail Gorbačov a Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu, v platnost vstoupila 1. června 1988. Ve smlouvě INF se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.
Lhůta na demontáž raket krátkého doletu byla stanovena na 18 měsíců a raket středního doletu na tři roky. Smlouva povolila vzájemné inspekce, vedla proto i k navození důvěry. Zatímco SSSR zahájil likvidaci raket 22. července 1988, USA zlikvidovaly první raketu 8. září téhož roku. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v pátečním prohlášení uvedl, že k moratoriu na rozmístění raket v Evropě by se měly připojit USA a NATO.
„Navrhli jsme USA a zemím NATO zvážit možnost vyhlášení stejného moratoria na rozmístění raket středního a krátkého doletu, jaké vyhlásil Vladimir Putin,“ uvedl po formálním ukončení platnosti smlouvy Rjabkov. „Dokud se v tom či onom regionu neobjeví tyto americké prostředky, Rusko se zdrží rozmístění svých systémů,“ konstatoval.
Prezident Donald Trump na zánik smlouvy INF ve čtvrtek reagoval vyhýbavě. „Uvidíme, co se stane,“ poznamenal. „Řekl bych, že Rusko chce s jadernou smlouvou něco udělat, což je v pořádku. Oni chtějí něco udělat, stejně jako chceme něco udělat my,“ prohlásil šéf Bílého domu.
Nebezpečně blízká válka
Smlouva se rodila složitě v době, kdy se po krátkém zlepšení vztahů mezi supervelmocemi znovu naplno probudila studená válka. Sověti válčili v Afghánistánu, Spojené státy zase podporovaly násilné konflikty v Libanonu nebo Nikaragui. Někteří historici proto období od roku 1979 nazývají druhou studenou válkou.
Přesto proběhlo v říjnu 1980 první kolo rozhovorů v Ženevě. Rozhovorů, které o dlouhých sedm let později vedly k podpisu důležité dohody se zkratkou INF. Dohoda o likvidaci raket středního a krátkého doletu se zkrátka rodila složitě. Zároveň ale s určitou naléhavostí.
Už v roce 1976 totiž Sověti poprvé rozmístili na evropské území nové rakety středního doletu SS-20. Evropa se začala oprávněně cítit v nebezpečí – mohla by se stát bojištěm supervelmocí vyzbrojených nejničivějším arzenálem v historii.
V roce 1983 během cvičení NATO s kódovým označením Able Archer se navíc svět podle některých historiků ocitl až nebezpečně blízko další světové válce. Nejblíž od kubánské krize.
I proto v prosinci 1987 panovala při podpisu smlouvy uvolněná atmosféra. „Důvěřuj, ale prověřuj,“ řekl rusky při tiskové konferenci k podpisu smlouvy laskavým hlasem americký prezident Ronald Reagan sovětskému vůdci Michailovi Gorbačovovi. Ten se smíchem odpovídá: „To říkáte při každém jednání.“
Řada odborníků se shoduje v jednom: jediná americko-sovětská smlouva tohoto druhu, která přežila až do 21. století, snížila napětí. A to zejména v Evropě.
Nebezpečí v Evropě
Většina expertů tak varuje, že s koncem INF hrozí nové závody ve zbrojení a bezpečnostní situace se může stát nepředvídatelnější. „Pro Evropu to bude znamenat návrat do starých časů,“ řekl dříve serveru iROZHLAS.cz Michal Smetana, odborník na problematiku jaderných zbraní i zbrojení a odzbrojení ze Střediska bezpečnostní politiky.
„Kolaps této smlouvy by pravděpodobně znamenal závody ve zbrojení v Evropě i jinde,“ citoval americký deník The New York Times ředitele Nukleárního informačního projektu při Federaci amerických vědců Hanse M. Kristensena.
Na porušování dohody upozorňovaly Spojené státy i velení NATO od roku 2014. To se týká zejména ruské rakety Novator 9M729, v označení NATO známou jako SSC-8, s doletem 500 kilometrů až 5 500 kilometrů.
„Dnes dohoda zaniká, protože Rusko rozmístilo raketový systém SSC-8. Nové ruské rakety jsou jaderné, mobilní a těžko zjistitelné. Mohou zasáhnout evropská města během několika minut od varování a snižují hranici pro použití jaderných zbraních v ozbrojených konfliktech,“ řekl v pátek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Rusko obvinění odmítlo, a naopak uvedlo, že smlouvu porušují Spojené státy – například v rámci systému Mark 41 Vertical Launch System. Zatímco málokdo rozporuje, že Rusko smlouvu doopravdy porušuje, u Spojených států to je obtížnější a naráží to na text a výklad smlouvy.
„Z mého pohledu Spojené státy smlouvu neporušují, ale mohl by existovat systém, díky kterému to může Rusko ověřit a zároveň se s Ruskem dohodnout tak, aby se vrátilo zpátky do smluvního režimu. A ty systémy, které smlouvu porušují, se adaptovaly tak, aby splňovaly její podmínky. To technicky proveditelné je,“ dodává Smetana.
Dohoda INF signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů, omezení se týká rovněž odpalovacích zařízení.
Smlouva o likvidaci raket přinesla Evropě stabilitu. Její případný konec zvýší riziko konfliktu, říká odborník
Číst článek
Loni v říjnu americký prezident Donald Trump oznámil záměr smlouvu vypovědět právě s odůvodněním porušování smlouvy Ruskem.
Vývoj raket
Putin už v únoru řekl, že jeho země na krok Washingtonu odpoví stejně, tedy od dohody také odstoupí a zahájí vývoj nových raket. V červenci rezoluci o odstoupení od smlouvy schválil ruský parlament a podepsal prezident Putin.
Putin sice na jednu stranu říká, že se nechce nechat zatáhnout do závodů ve zbrojení, zároveň ale už pověřil ministerstvo obrany, aby začalo pracovat na nových raketách. „Američtí partneři oznámili, že přerušují svou účast na dohodě a my uděláme totéž. Oznámili, že budou provádět výzkum a vývoj a my budeme dělat totéž,“ řekl tehdy prezident.
Podle ruských expertů bude armáda pracovat na vývoji pozemní verze rakety s plochou dráhou letu Kalibr, která byla dosud v souladu se smlouvou INF jen na palubách ruských vojenských lodí. Vyvíjet se má také nová nadzvuková střela středního doletu, hovoří se i o vývoji nadzvukových raket delšího doletu.
Také Pentagon hodlá podle agentury Reuters během příštích několika týdnů testovat novou pozemní střelu s plochou dráhou letu a na listopad je naplánována zkouška balistické rakety středního doletu.
Oba typy zbraní mají mít konvenční, nikoli jaderné hlavice. Další testy ale může zkomplikovat Sněmovna reprezentantů ovládaná opozičními demokraty, která odmítá schválit výdaje na vývoj raket v rozpočtu pro rok 2020.
Apel Gorbačova
Smlouva INF nebyla mezi ruskými generály příliš populární. Vyčítají tehdejšímu sovětskému vedení, že byla špatně dojednaná, je nespravedlivá a pro Moskvu nevýhodná.
Naopak tehdejší signatář dohody Michail Gorbačov se obává, že ukončení raketové dohody povede k nepředvídatelnosti a chaosu ve světové politice. Gorobačov agentuře Interfax řekl, že to vyvolá nové závody ve zbrojení a zničí principy strategické stability, a to nejen v Evropě, ale po celém světě.
The Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty, a landmark agreement that eliminated an entire class of land-based missiles, is ending today as both the United States and Russia officially withdraw from the 31-year-old deal. bit.ly/2Zu0F0m
08:25 – 02. 08. 2019
Veškeré výhrady a podezření z porušování dohody se podle Gorbačova měly řešit za jednacím stolem. Sovětský exprezident vyzval vedení Ruska a Spojených států, aby se pokusila zachránit poslední oporu strategické bezpečnosti – Dohodu o snížení počtu strategických zbraní START.
Brzda jaderné války
Před dopady zániku smlouvy už ve čtvrtek varoval také generální tajemník OSN António Guterres. „Svět ztrácí neocenitelnou brzdu jaderné války,“ řekl šéf OSN. Smlouva INF byla podle něj mezníkem, který Evropě zajistil stabilitu a vedl ke konci studené války. Rusko a USA by se měly vyhnout destabilizačním krokům a dohodnout se na nové odzbrojovací smlouvě.
Ruské ministerstvo obrany naopak nedávno reagovalo tak, že po vypovězení smlouvy INF jsou „nové rakety připraveny k nasazení v Evropě“. Dojde prý k tomu v případě, že Spojené státy rozmístí v Evropě svou raketovou výzbroj.
Konec smlouvy INF znamená, že mezi Ruskem a USA zůstává v platnosti už jen jedna odzbrojovací dohoda, smlouva START o strategických útočných zbraních. Vypršet má za dva roky a její další osud je nejistý.
„Jestliže většina těchto smluv půjde současným směrem a systém kontroly se rozloží, tak se dostáváme, i když nemám rád historické paralely, do situace před první světovou válkou. Budou probíhat nové zbrojní programy a bude se zvyšovat riziko konfliktu, který může vypuknout ne úplně plánovaně,“ uzavírá Smetana.
