Hizballáh vypálil několik raket k izraelským pozicím
Příměří v Libanonu narušili radikálové z hnutí Hizballáh. V noci na dnešek ostřelovali místa nedaleko pozic izraelské armády u města Mardž Ujůn na jihu země. Potvrdili to libanonští bezpečnostní představitelé. Izrael nehodlá na incident reagovat.
Rakety Hizballáhu dopadly na volné prostranství a nezpůsobily žádná zranění. Šíitské hnutí uvedlo, že měly být vzkazem o jeho přítomnosti a připravenosti dál bojovat.
Libanonská televize LBC informovala o tom, že část izraelských jednotek se už údajně začala stahovat a během čtyřiadvacet hodin by měla být izraelská armáda na území židovského státu. Má jít o výsledek včerejší schůzky představitelů Izraele, Libanonu a OSN na hranicích mezi oběma zeměmi v Ras Nákúra.
Izraelská armáda ale varovala, že jakýkoli pokus Hizballáhu manévrovat na jih od řeky Litání, přibližně 20 až 30 kilometrů od hranic, vyvolá další zásah proti těm, kteří překročili tuto linii.
V Libanonu se v druhý den příměří vrací lidé do svých domovů na jihu země. Desetitisíce uprchlíků zahltily silnice vedoucí z Bejrútu na jih, ale i ze severu do hlavního města. V metropoli zůstalo už jen přibližně dva a půl tisíce běženců, kteří se chystají odejít v nejbližších dnech.
Šíitské hnutí Hizballáh začalo vyplácet každému, kdo přišel o byt nebo dům, roční nájemné a do roka mu postaví nový byt. Zaplatí také vybavení bytu, i když to bývá zejména u šíitských muslimů daleko skromnější než u nás.
Pokračuje také odstraňování ruin. Obyvatel jižního předměstí Bejrútu, mladý muž pro Český rozhlas při odklízení sutin řekl: "Šíité vědí, co to je válka - podívejte se tady na tu zkázu!"
Účast v mírové misi zvažuje 13 států
O vyslání vojáků do jižního Libanonu pod praporem Organizace spojených národů zatím uvažuje třináct států. Až třetinu z plánovaného počtu 15.000 by mohla dodat Francie, která by zajišťovala také velení. Kromě evropských států chtějí do oblasti vypravit početné jednotky i Malajsie nebo Indonésie.
Němečtí politici se stále přou o případný podíl vojáků bundeswehru na této mírové misi. Na stranu zastánců vyslání jednotek se rozhodně postavil prezident Köhler. K nejzavilejším odpůrcům naopak kromě opozice patří i šéf bavorské CSU Stoiber.
Deník Tagesspiegel přinesl zprávu, že se špičky stran Unie a SPD na vyslání vojáků do krizové oblasti Blízkého východu dohodly. Kategorické "ne" Edmunda Stoibera a velmi zdrženlivý postoj vicekancléře Münteferinga ze sociální demokracie ale spíš svědčí o pokračující diskusi.
Také mluvčí vlády prohlásil, že se konečné stanovisko kabinetu dá očekávat nejdřív v polovině příštího týdne. Prezident Horst Köhler je toho názoru, že příspěvek k zajištění práva Izraele na vlastní existenci patří k odpovědnostem Německa.
Pro vyslání vojáků se vyslovili i oba šéfové silových resortů, Schäuble a Jung, oba v barvách CDU. Už teď je jasné, že pro libanonskou misi nepřicházejí v úvahu ani zdravotníci, ani vrtulníková letka. Tyto jednotky se podílejí na misích v Afghánistánu a Kongu a jejich kapacity jsou prakticky vyčerpány.
O vyslání českých vojenských jednotek do Libanonu zatím není rozhodnuto, ale vláda s ním počítá. Uvedl to dosluhující premiér Jiří Paroubek. Šéf české diplomacie Cyril Svoboda ale byl opatrnější a zdůraznil, že rozsah případného zapojení do mise OSN je třeba velmi pečlivě zvážit. Hovořit o vyslání vojáků, kteří by se podíleli na stabilizaci Libanonu, je podle Svobody předčasné.
Česká armáda je podle šéfa diplomacie se svými zahraničními misemi na hranici kapacit - je zastoupena v Kosovu, Afghánistánu a Iráku, které jsou dlouhodobě plánovanou prioritou.
