Německé Hesensko se podílí na provozu ruských válečných letadel, píšou média. Tamní správa to popírá
Od útoku na Ukrajinu se z Ruska postupně stahují velké nadnárodní firmy. Některé tam ale zůstaly a placením daní částečně přispívají i na válečnou mašinérii. Němečtí novináři teď přišli se zjištěním, že válečnému úsilí napomáhají nejen soukromé společnosti, ale nepřímo také německý stát.
Celá kauza o napomáhání Německa Rusku se točí kolem dvou letišť. Jedno je ve Frankfurtu nad Mohanem, druhé v Petrohradě. Správa frankfurtského letiště Fraport je v podstatě obří konsorcium, které si v Petrohradě koupilo podíl.
Kyjev používá kazetovou munici z USA, uvedl Bílý dům. Chce urychlit protiofenzivu
Číst článek
Fraport neustále ujišťuje, že areál Pulkovo odbavuje čistě jen civilní letadla. Deník Süddeutsche Zeitung a stanice NDR a WDR ale nově prokázaly, že to není pravda. Jen díky dostupným satelitním snímkům a fotkám vystopovali nejméně tři letadla, která mají vojenské využití.
Konkrétně šlo o dva nákladní stroje spojené se žoldáckou skupinou Wagner, na Pulkovu pak nejméně jednou přistál i strategický bombardér, který měl pod křídly střely Ch-22, se kterým Rusové často ostřelují ukrajinská města. Toto všechno se děje v areálu, který částečně vlastní německý Fraport.
Ten je zase asi z poloviny vlastněný státem, konkrétně spolkovou zemí Hesensko a městem Frankfurt nad Mohanem. Lze tedy situaci interpretovat tak, že regionální politici dál pěstují obchod s Ruskem a de facto napomáhají spravovat dopravní uzel, který prokazatelně používají i ruské ozbrojené složky.
Reakce Hesenska
Zástupci Hesenska a Frankfurtu si stále stojí za tím, že Pulkovo je civilní letiště a s válkou nijak nesouvisí. Navíc tvrdí, že zbavit se podílu v petrohradském letišti je příliš složité a nelze to jen tak udělat.
25:55
Ukrajinci dobře vědí, že Rusko nesmí vyhrát. Je to pro ně boj na život a na smrt, soudí novinář Boháč
Číst článek
Podle expertů, které oslovil list Süddeutsche Zeitung, je ale spíš opak pravdou a z právního hlediska by odstoupení od smlouvy nebylo nic těžkého. Jenže hesenská vláda i teď vzkazuje, že o vojenském využití letiště nemá sebemenší důkazy, a tím pádem nevidí důvod, proč spolupráci ukončit.
Se zástupci regionu přitom několikrát jednalo i spolkové ministerstvo zahraničí, které novinářům potvrdilo, že hesenskému kabinetu předalo také informace vedené ve stupni tajné. Jak dodává stanice ARD, takto se často označují spisy, ve kterých jsou zjištění od zpravodajských služeb.
Zemští politici a Fraport ale ani po tomto všem pořád nevidí důvod, proč by se z petrohradského letiště měli stahovat.
Jinak to ovšem vidí opozice v hesenském parlamentu, který už za pár měsíců čekají volby. Třeba politička z FDP Marion Schardt-Sauerová viní současné vedení z přivírání očí a nechápe, kolik věcí ještě Hesenská vláda potřebuje, aby spolupráci přerušila.
‚Mezinárodní sponzoři války‘
Na ruském trhu ale zůstávají i některé další německé firmy. Ty jsou mimo jiné vedené na ukrajinském seznamu „mezinárodních sponzorů války“. Za ty označuje podniky, které jsou v Rusku mimořádně aktivní a odvádí tam vysoké částky na daních, ze kterých pak Moskva může financovat armádu.
Lodě mířící do ruských přístavů mohou vézt vojenský náklad, řekl Kyjev. Reaguje na prohlášení Ruska
Číst článek
Z Německa je na tomto soupisu pouze jedna, a to velkoobchodní řetězec Metro, který v Česku provozuje síť obchodů Makro. Tato firma má i silnou českou stopu, protože jejím největším podílníkem je skupina, EP Global Commerce spojená s Danielem Křetínským.
Metro je jednou z deseti největších zahraničních firem, které v Rusku ještě působí. Na tamní trh ale dál sází třeba i farmaceutický gigant Bayer, částečně i společnost Bosch anebo módní značka Gerry Weber.
Naopak německé automobilky se z Ruska víceméně stáhly. Třeba Mercedes-Benz tam ukončil i servis aut a Volkswagen se tam zbavilo svých továren v Kaluze a Nižním Novgorodu.
Další firmy teď obchody s Ruskem omezují a chtějí se z něj úplně stáhnout. Jde například o chemický koncern BASF a plynárenskou firmu Uniper, která do začátku války na Ukrajině sázela jen na dodávky ruského plynu.
Pak se kvůli tomu dostala do problémů a byla na pokraji bankrotu, od kterého ji zachránilo pouze částečné zestátnění. A od té chvíle se začala soustředit hlavně na dovoz zkapalněného plynu odkudkoliv vyjma Ruska.
