The Fringe aneb Festival, který proslavil Mr. Beana. Ve Skotsku se koná největší svátek kultury na světě

Edinburghský Fringe Festival | Foto: David Montieth-Hodge

Od stand-upu přes divadlo až po burlesku: největšího festivalu kultury na světě The Fringe se účastní umělci ze 72 zemí. K vidění je více než tři a půl tisíce různých představení. Na Fringi se proslavili světoznámí umělci, jako například Rowan Atkinson, známý svou rolí Mr. Beana, nebo John Cleese, jeden z komediální skupiny Monthy Python.

Edinburgh Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Barevné masky, pouliční kouzelníci a návštěvníci z celého světa momentálně plní ulice Edinburghu. Hlavní město Skotska už po sedmdesáté šesté hostí umělecký festival The Fringe neboli Na okraji.

Kromě divadel, cirkusů a stand-upu jsou k vidění i netradiční představení a setkání, jako například Ask the stripper, během kterého může kdokoliv z publika pokládat dotazy dvěma zasloužilým striptérkám.

4:46

Představení jsou zábava, ale i velký stres, říkají Češi účinkující na festivalu Fringe

Číst článek

Historie Fringe, který se během jara koná i v Praze, sahá až do let krátce po konci druhé světové války. V roce 1947 přijelo do Edinburghu osm divadelních souborů, které nebyly pozvány na probíhající Edinburský mezinárodní festival.

„Šlo o amatérská divadla z Anglie a ze Skotska. Svá představení odehrála v nejrůznějších podnicích na okraji Edinburghu, a to navzdory odmítnutí výběrové komise mezinárodního festivalu,“ vysvětluje Lindsey Jacksonová, zástupkyně ředitelky festivalu.

Otevřený a necenzurovaný

Rok poté umělci přijeli znovu. K osmi souborům se tentokrát přidala i další divadla, která rovněž hrála alternativní amatérské inscenace. „Tak vznikl název festivalu The Fringe,“ líčí Jacksonová. „Svá představení odehráli, kde se dalo. To je kouzlo Fringe, které přetrvává.“ 

„Chceme poskytnout platformu všem, kteří chtějí odvyprávět svůj příběh, ukázat svou show. Pokud máte co ukázat a najdete podnik, pár metrů na ulici nebo místo v autobuse, který projíždí Edinburghem a hraje se v něm divadlo, jste vítáni,“ popisuje dále Jacksonová. „Není tu žádná výběrová komise, žádný hodnotící tým. To je také to, proč je The Fringe tak populární,“ dodává.

Edinburghský Fringe | Foto: David Montieth-Hodge

Přesto občas ke zrušení představení dojde. Například loni, kdy se neuskutečnila show komika Jerryho Sadowitze, jehož vystoupení se stalo terčem kritiky za „extrémní rasismus a sexismus“. Nezrušili ho však organizátoři festivalu, ale podnik, kde měl vystoupit.

„Podporujeme svobodu projevu a součástí toho je názorový nesoulad. Když publikum s umělcem nesouhlasí, mohou mu to dát najevo během představení a nemusí ho doporučovat dál,“ komentuje to Jacksonová s tím, že slovo mají právě i podniky, kde se představení odehrávají.

„Komedie se často pohybuje na hraně a posouvá tak hranice společenských témat. My se snažíme odradit od tzv. ‚cancel culture‘ (kultury rušení, umlčování – pozn. red.) a cenzury. Chceme, aby umělci mohli, v mezích zákona, říkat, co chtějí. Samozřejmě pak musí přijmout negativní ohlasy nebo například to, že je publikum vypíská,“ vysvětluje Jacksonová.

‚Jen pro bohaté‘

V posledních letech stále častěji zaznívá kritika, že kvůli vysokým cenám pronájmů v rámci edinburských oslav a také například vysokým nákladům na marketing se festival stává záležitostí střední třídy a těch, kteří si to mohou dovolit.

Například duo tanečníků RoguePlay z Anglie utratilo za účinkování na The Fringe 12 tisíc liber (337 000 korun). Jen na bydlení dali tisíc liber týdně (28 000 korun). Jiní umělci se musí rozhodovat, zda investovat do reklamy nebo profesionálního fotografa. Komička Tamsyn Kellyová přirovnává náklady na festival k drahé svatbě.

„Kritika ohledně vysokých nákladů je částečně namístě,“ uznává zástupkyně ředitelky festivalu Lindsey Jacksonová. „The Fringe je jedinečná a nenahraditelná příležitost pro performery z celého světa. Snažíme se je motivovat, aby to brali jako investici do své kariéry, jako unikátní networkingovou příležitost. Snažíme se proto umělce navést tak, aby investovali peníze tam, kde to pro ně dává smysl,“ vysvětluje.

Edinburghský Fringe | Foto: David Montieth-Hoge

„Pro některé umělce může například být výhodnější investovat do online marketingu a pro jiné například do brožur,“ dodává a odhaduje, že Fringe se letos zúčastní zhruba čtyři tisíce umělců. Počet návštěvníků zatím odhadovat nechce.

Rituál rozdávání letáků

Jeden z umělců vystupující v Edinburghu je jedenatřicetiletý Jeromaia Detto z Melbourne. Své představení s názvem Mush představil již na odnožích edinburského Fringe v Austrálii na Adelaide Fringe a Sydney Fringe.

Díky těmto zkušenostem měl kontakty v Edinburghu, kde vystupuje v převlečení klauna. Své představení uvádí v jurtě.

„Svoji cestu do Edinburghu jsem začal zařizovat více než půl roku před začátkem festivalu,“ líčí. „Věděl jsem, že najít bydlení bude těžké. Tak jsem začal hledat hned, jak jsem se na The Fringe přihlásil, tedy také zhruba půl roku před festivalem,“ popisuje Detto.

Jeromaia Detto během svého klaunského představení | Zdroj: Jeromaia Detto

Na Fringe si vydělal svou prací v nemocnici, kde baví děti jako zdravotní klaun. I tak se musel rozhodnout, jak bude své vystoupení promovat. „Musel jsem udělat kompromis, zda si zaplatit dva větší plakáty, nebo tisknout a rozdávat malé letáky. Nakonec jsem zvolil druhou variantu,“ popisuje Detto.

Rozdávání letáků je pro něj rituálem, kterým se na představení rozehřívá. „Pár hodin před začátkem show si stoupnu na ulici a rozdávám letáčky. Během toho přijdu do kontaktu s veřejností a potenciálními diváky. Pomáhá mi to dostat se do role,“ líčí.

2:10

Na Fringe festivalu boduje muž, který listuje fotografiemi a vypráví o nich

Číst článek

V Edinburghu je umělec už tři týdny, ale zatím viděl jen dvě představení. Sám jich odehrál dvacet. „Doufám, že ke konci Fringe zvládnu víc, ale teď jsem rád, že zvládám svoje vystoupení,“ posteskne si v hlučné kavárně na hlavní tepně skotského města.

Kromě náročného programu řeší také to, že se mu druhý den festivalu těsně před představením vylilo na počítač pití. Bez doprovodu hudby z počítače by představení neodehrál.

„Naštěstí bylo v publiku několik spřátelených umělců, kteří za mě zaskočili. Každý improvizoval pět minut a pak se prohodili. Publikum se bavilo a já jsem představení převzal poté, co jsem sehnal jiný počítač,“ vzpomíná na začátek festivalu Detto.

Divákům doporučuje například stand-up australského domorodého umělce Dana Simpsona nebo komičku Hannu Camilleriovou.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme