Filadelfský koridor v centru pozornosti. Proč je klíčový pro příměří mezi Izraelem a Hamásem?

Ještě před nedávnem o něm i samotní Izraelci slyšeli jen málo, v posledních týdnech se ale takzvaný Filadelfský koridor dostal do centra pozornosti nejen v Izraeli, ale také v zahraničí. Sto metrů široký pás území, který lemuje hranici mezi Pásmem Gazy a Egyptem, se stal hlavní překážkou pro uzavření jakékoliv dohody mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Proč? A existuje jiná alternativa než vojenská přítomnost Izraele v koridoru?

Otázky a odpovědi Tel Aviv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci vysvětluje důležitost Filadelfského koridoru

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci vysvětluje důležitost Filadelfského koridoru | Foto: Ohad Zwigenberg/Reuters | Zdroj: Reuters
Přehrát

00:00 / 00:00

Filadelfský koridor v centru pozornosti. Proč je klíčový pro příměří mezi Izraelem a Hamásem?

Co je Filadelfský koridor?

Z velké části zpustlý, prašný pás území kopíruje hranici mezi Pásmem Gazy a Egyptem a táhne se od Středozemního moře k přechodu Kerem Šalom, který umožňuje spojení mezi Izraelem a Pásmem Gazy. Filadelfský koridor je 14 kilometrů dlouhý a jen 100 metrů široký, přesto je v současnosti vnímán jako hlavní kámen úrazu pro dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, která má obě strany dovést k příměří a umožnit návrat rukojmích z Gazy do Izraele.

25:15

Válka na Západním břehu Jordánu by byla horší než Gaza, říká analytik Tureček

Číst článek

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stále naléhavěji trvá na tom, že 14kilometrové pásmo slouží ozbrojencům Hamásu jako přepravní trasa, skrze kterou se k nim z Egypta dostávají zbraně i další zásoby, a proto je nutné, aby si Izrael udržel nad Filadelfským koridorem vojenskou kontrolu. Šéf izraelské vlády tím podmiňuje jakoukoliv dohodu o příměří, Hamás a Egypt to ale odmítají.

Pod koridorem také vede síť obávaných tunelů budovaných Hamásem, z nichž některé jsou natolik široké, že skrze ně projedou i vozidla. Zničení stovek kilometrů podzemních chodeb a bunkrů proto patří k hlavním cílům operace, kterou Izrael zahájil po krvavém útoku Hamásu na izraelské území z loňského 7. října. Kolik takových tunelů se v podzemí nachází, ale není jasné.

„Kdybychom to věděli, bylo by to samozřejmě jednodušší. Izraelská armáda tunely postupně odhaluje, to je hlavní problém tohoto pásu. Je to víceméně prašná cesta, která je na některých místech daleko od zástavby, v jiných je ale blízko. Jde o to, že hranice mezi Gazou a Egyptem protíná město Rafah – část Rafahu je na egyptské straně a část v Gaze. Myslím si proto, že jednou z těch velkých otázek je, jestli by přítomnost izraelské armády byla v méně obývaných částech, nebo by byla i blízko civilních sídel a městské zástavby,“ říká pro iROZHLAS.cz ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.

Je koridor pro příměří důležitý?

V minulých letech nepřikládal izraelský premiér takzvanému Filadelfskému koridoru větší význam, v posledních týdnech je ale Netanjahuem skloňován čím dál víc.

750 000 lidí se účastnilo demonstrace v Tel Avivu. Jde o největší demonstraci v historii Izraele

Číst článek

Jak upozorňuje španělský deník El País, šéf izraelské vlády během prvních sedmi měsíců války nenařídil armádě, aby koridor obsadili – to se stalo až v květnu letošního roku. Na začátku září ale s odstupem ani ne 48 hodin uspořádal hned dvě tiskové konference, kde nejprve v hebrejštině a pak i v angličtině označil koridor za něco, co určuje celou budoucnost Izraele.

„Je to sice kraťoučká hranice, sloužila ale jako prostor, přes který probíhalo pašování zbraní, zboží a zřejmě i lidí. A nejde jen o tunely, je to i pozemní rovina. Podařilo se odtud dostat do Gazy velké množství vojenské techniky a zbraní. Proto objektivně řečeno – ano, z bezpečnostního hlediska je to problém. Na druhou stranu ale Filadelfský koridor nebyl zmiňovaný Netanjahuem jako zásadní požadavek až zhruba do května. Je to něco, co tam přibylo relativně nově,“ podotýká Kalhousová.

Odbornice na Blízký východ přitom dodává, že se požadavky ze strany Netanjahua, jehož vláda se opírá o nacionalistické a ultraortodoxní strany, postupem času stupňují a tím se dohoda komplikuje a prodlužuje. Důvody, proč nároky izraelského premiéra narůstají, jsou podle ní přinejmenším dva.

Izraelský soud nařídil ukončení stávky. Odbory vyzvaly své členy k návratu do práce

Číst článek

„Zaprvé může stále věřit tomu, že čím větší tlak na Hamás, tím větší bude ochota Hamásu udělat další ústupky. Druhý důvod je samozřejmě politický. Netanjahu má ve vládě velmi radikální ministry, kteří žádnou dohodu s Hamásem nechtějí, a naopak by si přáli znovu okupaci Gazy. Hrozí, že pokud Netanjahu přistoupí na dohodu, opustí vládu. Vyjít vstříc těmto ministrům je tedy taky faktor,“ uvádí.

Netanjahu se přitom ocitá pod stále větším tlakem nejen ze strany členů vlády. Velká část izraelské veřejnosti a především rodiny rukojmích stále hlasitěji volají po urychleném přijetí kompromisní dohody o příměří a propuštění zbývajících rukojmích. Tlak ještě zesílil na začátku září poté, co byla v tunelech pod Gazou nalezena těla šesti rukojmích. Ostatky šesti dalších unesených přitom armáda nalezla už o týden dříve.

Do ulic izraelských měst následně vyšly statisíce lidí, kteří požadovali urychleně dojednat dohodu o příměří a návrat zbývajících unesených lidí. Stejný požadavek zazněl také od účastníků generální stávky, která se uskutečnila poprvé za 11 měsíců trvání války.

Kdo nad koridorem držel dohled v historii?

Izraelští vojáci dohlíželi na Filadelfský koridor už v minulosti. Umožňovala jim to mírová smlouva z Camp Davidu, kterou uzavřel Izrael s Egyptem v roce 1979. Na základě této dohody mohl mít Izrael v koridoru omezený počet vojáků, ale žádné obrněné jednotky, popsal britský deník The Guardian. V roce 2005 ale došlo ke stažení Izraele z Pásma Gazy a kontrolu nad koridorem převzaly Egypt a Palestinská samospráva. Z oblasti se tak stala demilitarizovaná pohraniční zóna.

‚Srdce národa je rozdrceno na kusy‘. Izraelská armáda nalezla těla šesti rukojmích, zabili je před pár dny

Číst článek

„Když se v roce 2005 Izrael stáhl z Gazy, kontrolu nad přechodem měli Egypťani, ale také Palestinská samospráva a Evropská unie. Byla to mise Evropské unie, která tam také pomáhala hraniční přechod kontrolovat. A když v roce 2006 vyhrál volby Hamás a v roce 2007 převzal kontrolu nad Pásmem Gazy, Palestinská samospráva i Evropská unie se stáhla a kontrolu tam na palestinské straně převzal Hamás. Tunelů tam byly zřejmě desítky a o zhruba šest let později začal Egypt tunely na egyptské straně ničit, zdaleka ale nezničil všechny,“ říká k tomu Kalhousová.

Pašování nicméně probíhá nejen skrze tunely a nadzemními cestami. Jak upozorňuje The Guardian, v posledních letech přibývají důkazy o tom, že k pašování zbraní dochází i přes Středozemní moře.

Co říkají spojenci Izraele?

Kvůli novému požadavku na udržení vojenské kontroly koridoru zůstávají jednání ve slepé uličce. Na svém trvá i Hamás – chce se držet toho, co bylo dojednáno dříve, a odmítá přítomnost izraelských jednotek v Gaze. Proti tomu se staví také Egypt, se kterým Izrael v roce 1979 podepsal mírovou dohodu.  

EU musí uvalit sankce na některé členy izraelské vlády. Podněcují k dalším zločinům, míní Borrell

Číst článek

„Egypt samozřejmě nevidí rád ideu, že by tam izraelská armáda zůstala a střežila hranici, protože to považují za porušení mírové dohody, kterou mezi sebou mají Izrael a Egypt,“ podotýká Kalhousová, podle které by ale Egypt možná byl ochotný přistoupit na dohodu o krátkodobé přítomnosti izraelské armády.

Plnou podporu Izrael nemá ani ve svém největším spojenci, Spojených státech amerických. Podle agentury AP sice Hamás obviňuje USA, které se podílejí na jednáních o příměří, ze snahy vnutit teroristické organizaci izraelské požadavky. Agentura nicméně upozorňuje na slova prezidenta Joea Bidena, podle kterého Netanjahu nedělá pro dosažení příměří dost.

„Myslím, že Američani by si přáli větší flexibilitu ze strany Izraele a říkají to velmi otevřeně. Je ale fakt, že se hranice nějakým způsobem bude muset zabezpečit a někdo ji bude muset hlídat. Dovedu si tedy představit, že by Američani souhlasili s nějakou krátkodobou izraelskou přítomností, pak je ale potřeba to řešit v rámci nějaké mezinárodní kontroly, pokud to nebude schopná převzít Palestinská samospráva,“ míní ředitelka Herzlova institutu.

Existuje jiné řešení?

Zatímco Netanjahu trvá na tom, že udržení si vojenské kontroly nad Filadelfským koridorem je pro bezpečnost Izraele naprosto klíčové, část izraelské politické reprezentace o tom přesvědčená není.

5:41

Izrael k masivní odvetě nepřistoupí, nemá zájem otevřít další frontu, myslí si Kalhousová

Číst článek

Například podle centristy a Netanjahuova politického rivala Bennyho Gance je koridor sice důležitý, aby se Hamásu a dalším palestinským ozbrojencům zabránilo v pašování zbraní do Pásma Gazy, ponechání vojáků v této oblasti ale nepovažuje za nejlepší strategii, protože to nezastaví snahy pašovat skrze tunely. Cestou by podle jeho slov mohla být stavba bariéry, která by Hamásu bránila v budování nových tunelů. Plán na stavbu existuje, podle Gance se ale izraelský premiér nepokoušel ho politicky prosadit, píše agentura Reuters.

Britský deník The Guardian také upozorňuje na názory odborníků, podle kterých by bylo možné zapracovat na technologických řešeních včetně rozmístění pozemních senzorů tak, aby se zabránilo přestavbě pašeráckých tunelů. Historické zkušenosti nicméně ukazují, že klíčová je zejména politická vůle Egypta zakročit proti pašování, to se ale v minulosti ukázalo jako problém, píše The Guardian.  

„Myslím, že do určité míry technika určitě ano, nejsem si ale jistá, že může vyřešit všechno. Po zkušenosti ze 7. října, kdy technologicky pravděpodobně nejvíce zabezpečená hranice na světě byla překročena relativně velmi jednoduše, si myslím, že nebude možné spoléhat čistě na techniku. Bude to muset být kombinace technického zabezpečení a lidské síly. Teď jde ale samozřejmě o to, kdo to bude mít konkrétně na starost,“ uzavírá analytička pro iROZHLAS.cz.

Eliška Orosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme