Čeština, která zní z rumunských školních lavic. Děti v Banátu si mateřský jazyk udržují i díky českým učitelům

V rumunském Eibentálu v sobotu končí kulturní festival Banát. Přestože je ve vesnici nedaleko srbských hranic, nejčastěji tam slyšíte právě češtinu. Organizátoři celé akce se festivalem snaží podpořit právě českou komunitu, která tam žije od 19. století. A rodný jazyk svých rodičů a prarodičů se učí i děti v místní, jinak rumunské, škole.

Reportáž Eibentál Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

S učitelem Vladimírem Kovářem stojíme před základní školou uprostřed Eibentálu. Budova je natřena na růžovo a má hnědá okna. „Na celé škole je kolem 15 či 17 dětí, v novém školním roce jich ale bohužel bude už jenom 11,“ popisuje učitel Radiožurnálu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se učí čeština v rumunském Banátu? Poslechněte si celou reportáž.

„Ačkoliv je to z velké části česká vesnice, tak je to škola rumunská. Vyučuje se od přípravné třídy až po osmičku a v rumunštině. Čeština je v pozici mateřského jazyka a vyučuje se zhruba tři nebo čtyři hodiny denně.“

Výuka venku

Teď jsme vešli do takové malé učebny, kde probíhá výuka. Je tady několik školních lavic a velká zelená školní tabule. Podle učitele však výuka neprobíhá jen v téhle místnosti. „Pro mě je čeština jazyk, který se nejlépe učí i venku nebo někde v reálu. To znamená, že žáky klidně vezmu i na ulici a učím je slova, která neznají. Třeba co je obrubník, patník nebo dopravní značka,“ pokračuje učitel.

2:30

Festival Banát: langoše doplňuje hovězí polévka a fazole. Plastové nádobí nahrazují porcelánové talíře

Číst článek

Na hodiny češtiny chodí do základní školy i osmiletá Sára. „Dobře se tam učíme. Hrajeme i pexeso, karty,“ říká žačka. Těžká je podle ní jak rumunština, tak čeština.

Český učitel bere festival jako příležitost, jak pro školu získat další peníze. Před budovou tak stojí se stánkem, kde prodává třeba citronádu, rozkrájený meloun nebo výrobky dětí.

„Festival je možnost vydělat nějaké peníze pro děti a pro školu a zároveň děti naučit, jak peníze vydělat. My například s manželkou vymyslíme nápad, nakoupíme dřevěné příbory a na dětech je, aby je orazítkovaly a vyzdobily kytičkami. Z toho potom nakupujeme třeba kolečkové brusle, pomáhali jsme nakoupit trampolínu. Teď holky chtějí pořídit stan, takže se bude pořizovat ten a klukům fotbalové dresy,“ uzavírá Vladimír Kovář.

Kromě Eibentálu je učitelka češtiny také v nedaleké svaté Heleně. Oba pedagogy platí ministerstvo školství.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme