„Velký migrační příběh letošního a minulého roku je ten ukrajinský,“ vysvětluje Gerald Knaus, architekt migrační dohody mezi Evropskou unií a Tureckem z roku 2016. „Evropa se nyní vypořádává s migrační vlnou, kterou nebylo možné předpovědět,“ uvádí v první části rozhovoru pro iROZHLAS.cz s tím, že integrace států, jako je Moldavsko, pomůže předejít dalším migračním vlnám, které předpovědět lze.

Vídeň 7:00 28. května 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na začátku dubna evidovala OSN na evropském území přes 8,1 milionu uprchlíků z Ukrajiny. Co se musí stát, aby Evropa zvládla tuto uprchlickou vlnu?
Je důležité zmínit, že většina uprchlíků v Evropě pochází z Evropy. Pro Česko to platí více než pro jakoukoliv jinou zemi, protože vaše země přijala relativně k populaci nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků.

V devadesátých letech přicházelo nejvíce uprchlíků z Balkánu, Kavkazu a Čečenska. Nyní jsme však uprostřed největší migrační vlny od čtyřicátých let minulého století. Evropa je kontinent uprchlíků. To je zčásti také proto, že západní části kontinentu nedošlo, že východní část nemá stabilní bezpečnostní infrastrukturu.

Další velkou výzvou je integrace balkánských zemí, Moldavska a Ukrajiny a nabídka perspektivy demokratické společnosti, pokud tedy nechceme, aby Evropa jako kontinent generovala miliony uprchlíků v dalších dvaceti letech.

Nejvíc prosperující města v Evropě otevřela dveře uprchlíkům, říká muž, který radil vládě Merkelové

Číst článek

K tomu, bychom měli mít strategii proti Rusku, aby se tyto země nemusely bát ruské agrese. Nejefektivnější strategií pro odlehčení tlaku migrace pro Evropu je podpořit Ukrajinu, aby vyhrála válku.

To bude mít zřejmě největší dopad na Evropu, pokud Ukrajina vyhraje, Ukrajinci budou moct jít domů. Pokud Ukrajina válku prohraje, nebudeme mít jen pět milionů, ale možná deset milionů ukrajinských uprchlíků v Evropě. Musíme Ukrajinu podpořit jak vojensky, tak finančně a umožnit jí získat zpět své území.

Evropa se nyní vypořádává s migrační vlnou, kterou nebylo možné předpovědět. Integrace států, které jsem zmiňoval, nám však pomůže předejít dalším migračním krizím, které předpovědět lze už teď.

Nejvíce speciálních víz uprchlíkům z Ukrajiny, konkrétně 1,58 milionu, udělilo Polsko. Avšak stále se nestihlo vypořádat s minulou uprchlickou krizí. Mám na mysli afghánské uprchlíky, kteří jsou dodnes v lese na hranici Běloruska a Polska.
Ano, ale to jsou velmi malé počty lidí. Když se bavíme o migraci, a toto neustále opakuji, je potřeba vzít v potaz čísla. Minulý rok byl celkový počet lidí, kteří přicestovali do Španělska, Malty a Itálie z Afriky a do Řecka z Turecka, 160 tisíc. To jsou data od Frontexu (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž – pozn red.).

160 tisíc lidí překročilo hranice Ukrajiny a Polska během pouhých dvou dnů minulého března. Několik tisíc lidí mezi Běloruskem a Polskem je politický problém, je to humanitární problém, ale je to relativně malý počet lidí.

Tento rok přibývá lidí, kteří překračují Středozemní moře. Tedy lidé z Tuniska, Libye, zejména východní Libye. Těch lidí bude pravděpodobně přibývat, ale to není uprchlická vlna. Jde o jakousi nestabilní migrační vlnu. Většinou se jedná o Egypťany, Tunisany, Bangladéšany a další.

Pobřežní stráž vyzvedla u Tuniska 41 těl. Za posledních 10 dní jich našla přes dvě stě

Číst článek

A ano, na tuto migrační otázku nemáme odpověď. Ale víte, kolik lidí ze severní Afriky požádalo o azyl v Německu minulý rok? Méně než čtyři tisíce. To je naprosto zanedbatelné číslo. A samozřejmě tu pak máme Syřany a Afghánce, ale do Evropy jich minulý rok přišlo jen málo, ale i přesto jsou hranice Běloruska agresivně střežené.

Ten velký migrační příběh letošního a minulého roku je ten ukrajinský. Ale protože v Evropě naštěstí panuje shoda, že Ukrajince přijímat chceme, příběhy a politická debata kolem milionu Ukrajinců je zcela jiná než ta o zanedbatelných číslech lidí z Iráku nebo Afghánistánu. Řešíme je často více než miliony Ukrajinců.

Ano, v Evropě jsou to sice malé počty, avšak situace je odlišná v Turecku nebo Libanonu, kde se nachází miliony syrských uprchlíků, často v otřesných podmínkách. Na ulicích jsou tisíce dětí žebrajících o jídlo. Jedním z důvodů tohoto stavu je dohoda Evropské unie s Tureckem z roku 2016, která měla zajistit, že uprchlíci snažící se dostat na řecké ostrovy budou vráceni zpět do Turecka. Za jejich přijetí dostalo Turecko od EU šest miliard eur.
Dohoda mezi EU a Tureckem již léta nefunguje. Turecko nepřijalo žádnou osobu z Řecka od března 2020, ani jednoho uprchlíka, a zároveň EU nedává Turecku žádné finance na uprchlíky. Současný stav je takový, že řecká vláda odvrací lodě s migranty z řeckého pobřeží.

Toto se děje na denní bázi a nejde o součást dohody mezi EU a Tureckem. Právě tato nepřítomnost dohody znamená, že žádná spolupráce momentálně nefunguje. Je to velmi nebezpečné, protože absence dohody znamená brutální neregulovanou agresi a násilí na moři i řeckém pobřeží. Předpokládáme, že migrace bude stále narůstat, a pokud nebude  dohoda mezi EU a Tureckem, zvýší se i násilí ze strany Řecka a Turecka.

Turecko v neděli čeká druhé kolo prezidentských voleb. Jaký dopad budou mít turecké volby na migrační vlnu v Evropě?
Politická situace v Turecku bude mít obrovský vliv na syrské uprchlíky žijící v Turecku. Lídr opozice říká, že je chce poslat zpět do Sýrie. To ale není možné. Pak také říká, že je chce poslat do Evropy. To také není možné. Takže co lze předpokládat, je totální kolaps právního státu na hranicích Turecka a Řecka a nárůst násilí.

To koneckonců vidíme v posledních třech letech. Ovlivňuje a ovlivní to miliony syrských uprchlíků, pokud se něco radikálně nezmění. Za Erdogana je změna nepravděpodobná a z toho, co říká opozice, také ne.

Co pro to může udělat Evropská unie?
To záleží na tom, co Evropané chtějí. Je řada Evropanů, kteří zastávají názor, že cesta, jak se vypořádat s migrací, ať už to jsou Egypťané, nebo Syřané, je poskytnout jim ochranu. Jsou jiní, kteří by se raději zachovali jako Izrael, postavili zdi, dosadili vojáky a uprchlíky odvrátili agresí. Řada evropských zemí se neřídí Ženevskou úmluvou o uprchlících. Řada z nich nerespektuje úmluvu o právech dětí a Evropskou úmluvu lidských práv.

Evropská komise chce Polsku a pobaltským zemím umožnit volnější nakládání s migranty

Číst článek

To, co se děje na polsko-běloruské hranici, je porušení úplně všech úmluv. Evropa zatlačuje uprchlíky do diktátorského režimu Běloruska, se kterým máme nulovou dohodu, a všichni víme, že v Bělorusku lidská práva neexistují. I přesto tam posíláme lidi. Polsko si nevysloužilo kritiku od žádné z evropských zemí. Evropská komise za to Polsko nikterak nepotrestala a nevyjádřila jediné kritické slovo.

To, čeho jsme v posledních dvou letech svědky, je totální selhání právního státu na hranicích Evropské unie a úplné zanedbání ideje, že uprchlíci mají nějaká práva. Na druhou stranu je potřeba říct, že jsou v Evropě země, které jsou připravené jednat a uznávají, že EU zanedbává vlastní pravidla.

Pokud se má něco změnit, potřebujeme další strategii, která není založená na násilném odvrácení uprchlíků. Taková strategie bude vyžadovat diplomatická jednání a novou dohodu s Tureckem, která znemožní, aby uprchlíci byli biti na řeckých ostrovech a posíláni zpátky do Turecka.

Nevím, jestli si pamatujete, když byl tlumočník Frontexu unesen v Řecku. Psaly o tom New York Times a další. Italský občan byl zařazen mezi uprchlíky v Řecku a v příšerných podmínkách poslán na lodi se stovkami dalších mužů, žen a dětí do Turecka. Jaké to mělo důsledky? Nulové. Takže znovu zdůrazňuji, musíme mít dohodu s Tureckem.

Jaké body by měla taková dohoda obsahovat? Co může Evropa nabídnout Turecku, aby na podobnou dohodu přistoupilo?
Evropa by měla jít za novým prezidentem s tím, že Turecku nabízí čtyři věci, pokud se dohodnou na nové migrační dohodě. Cílem dohody by mělo být snížení počtu uprchlíků, které řecká pohraniční policie odvrací a vrací do Turecka.

První bod by měl být, že pokud začnou přijímat uprchlíky po určitém datu zpět, můžeme je navrátit, protože zajistíme, že mohou požádat o azyl a budou v bezpečí. Toho mohou dosáhnout různými způsoby, například svěřit celý systém azylových žádostí organizaci UNHCR, stejně jak tomu bylo po desetiletí.

Poté bude řada evropských států, například Německo, otevřena možnosti legálních pracovních víz pro Turky. Jsme připraveni vám zjednodušit vízový systém, pokud se zlepší lidskoprávní situace v Turecku.

Hranici přešli napotřetí, do Turecka dorazili jen s šesti dolary. Afghánská rodina líčí úprk před Tálibánem

Číst článek

Jsme také připraveni vám poskytnout velkou finanční pomoc v místech, která byla poničena zemětřesením, kde deset procent populace tvoří Syřané. Nic takového jsme předtím nenabídli.

Takováto propozice by pro Turecko byla zásadní. Pokud toto nenabídneme a pokud Německo a země Beneluxu nepřijdou s touto nebo obdobnou nabídkou, bude to znamenat, že hranice EU a Turecka zažije ještě více brutality.

Může EU skutečně dohlédnout na to, aby uprchlíci, kteří budou vráceni do Turecka, byli integrováni do společnosti, aby nebyli odsouzeni k životu v uprchlickém táboře a nežili v otřesných podmínkách, jako je tomu dnes?
Téměř žádní uprchlíci v Turecku nežijí v uprchlických táborech. Méně než dvě procenta Syřanů tam žijí v uprchlických táborech. Většina Syřanů žije již léta ve městech. 700 tisíc syrských dětí tam chodí do tureckých škol. Pandemie covidu-19 tomu rozhodně nepomohla, protože řada dětí neměla přístup k počítači, a tak ze školy na více než rok vypadly, ale předtím to víceméně fungovalo.

Na děti je potřeba myslet, protože přes polovina Syřanů žijících v Turecku je mladších osmnácti let. Řada z nich žije v Turecku už šest sedm let, což může být kolem poloviny jejich života. Učí se turecky.

3:29

Zabrání řecké a turecké ploty migraci z Afghánistánu?

Číst článek

Navštívil jsem řadu oblastí v Turecku, jak v Istanbulu, tak na hranici se Sýrií, a bez Syřanů by tato místa neexistovala nebo minimálně vypadala úplně jinak, protože jsou integrální součástí identity některých měst a oblastí v Turecku.

Fungují v Turecku integrační programy pro uprchlíky?
Turecko nemá žádnou silnou tradici integrování uprchlíků. I proto si myslím, že by finanční injekce ze strany EU byla pro Turecko užitečná. Je řada lidí v Turecku, kteří Syřany nechtějí a raději by se jich zbavili. To je naprostá hloupost a je to nemožné bez použití násilí.

Alternativou by mělo být to, že Evropa integraci finančně podpoří, stejně tak jako tomu bylo v roce 2016. Těch šest miliard eur byly peníze na výstavbu center poskytujících sociální služby, podporu s kreditním systémem, peníze pro školy a pro zdravotnictví v místech, kde Syřané bydlí.

To je to, co musíme udělat. Německo, Francie a jiné evropské země mají velký zájem na tom, aby integrace Syřanů v Turecku fungovala. Turecko na tom má obrovský zájem, stejně tak jako uprchlíci. To, že je to jediná smysluplná cesta kupředu, ještě neznamená, že se to stane, protože lidé nejsou racionální. Je tu řada historických příkladů toho, kdy uprchlické krize vedly k agresi, násilí a selhání právního státu.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít