EU hledá řešení situace s uprchlíky. Některé chce lákat, některé poslat zpět
Evropská unie se nechce uzavírat před uprchlíky, kteří na starém kontinentu hledají útočiště. Nechce však být ani cílem přistěhovalců, kteří do Evropy míří jen za prací. Před poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku to řekl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Evropa hledá způsob, jak se vyrovnat s prudkým nárůstem migrantů zejména z Afriky, ale i z válkou postižených oblastí mimo Afriku.
„Každý, kdo potřebuje ochranu, by ji měl v Evropě najít. Ale ty, kdo neprokážou, že jsou v takové situaci, je třeba rychle najít a poslat je zpět do jejich domovských zemí,“ řekl Timmermans.
Jednání v Evropském parlamentu o reakci Evropy na uprchlickou vlnu sledoval redator Pavel Novák
V podobném duchu mluvil i komisař pro migraci a vnitřní věci Dimitris Avramopoulos:
„Evropa podá pomocnou ruku těm, kteří to potřebují. Bude se přitom snažit přilákat ty, které sama potřebuje. Budeme to ale vyvažovat cílenými kroky, aby náš systém nikdo nezneužíval.“
Podle něj by měla Evropská unie podporovat legální migraci. Poukázal při tom na to, že třeba odborníky z vnějšku bude Evropa potřebovat.
Na moři i v Africe
Evropa se snaží hledat řešení problémů se současnou uprchlickou vlnou. Při dnešní debatě v Evropském parlamentu se mluvilo zejména o již navržených opatřeních.
V pondělí se členské země rozhodly připravit námořní operaci EUNAVFOR, která počítá s ochranou pobřežních vod hraničních států EU.
Součástí operace by měla být třeba i možnost potápět lodě pašeráků lidí, které by se vracely pro další „živý náklad“ k libyjským břehům. Zatím není jasné, kdy bude tato operace zahájena, je potřeba ještě vyřešit její případné kolize s mezinárodním právem.
V souvislosti s řešením uprchlické krize padl také návrh zřídit už na africké pevnině předsazená imigrantská stanoviště a už tam rozhodovat, kdo může získat v Evropě azyl, a kdo ne.
Zavedení tohoto opatření však komplikuje fakt, že Libye, odkud míří do Evropy asi většina uprchlíků, je rozvrácený a prakticky nefunkční stát.
Smrt při cestě do Evropy: Migrantům hrozí udušení, utopení i ušlapání
Číst článek
Někteří europoslanci volali také po větším partnerství Evropy s africkými státy, které by vedlo k vytvoření takových podmínek, aby lidé neměli tolik důvodů utíkat.
Rozdílný přístup ke kvótám
Europoslanci mluvili i o záměru Evropské komise na povinné kvóty pro přijímání žadatelů o azyl v jednotlivých zemích osmadvacítky.
Evropské země k němu mají rozdílný přístup. Pro jsou zatím například Německo či Švédsko, proti se staví třeba Francie, Polsko či Česká republika.
Zastánci kvót argumentují zejména potřebou solidarity, odpůrci tím, že přijímání uprchlíků by mělo být dobrovolné nebo že kvóty stejně nemohou fungovat. To jsou i názory českých europoslanců.
„To dobrá věc není, členské státy by měly projevovat solidaritu na základě dobrovolnosti,“ uvedl europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
„Když budete mít toho uprchlíka v teritoriu Evropské unie a vytvoříte mu podmínky v jedné zemi nebo mu přidělíte nějakou kvótu, tak očekávejte, že během týdne bude úplně někde jinde. Tam, kde má jazykové vazby, kde má rodinné vazby, příbuzenské vazby, kde má vazby na nějakou komunitu, kde je mu bližší žít a podobně. Takže toto skutečně není funkční opatření,“ poznamenal europoslanec Pavel Telička (ANO).
Kvóty pro přijímání běženců, které chce Evropská komise navrhnout příští týden, by měly být jen prozatímní opatření. Proto o něm také bude moci rozhodovat jen Rada EU, tedy představitelé členských zemí.
Pokud by se schvaloval nějaký trvalejší systém přerozdělování běženců, pak už by o něm hlasovali i europoslanci ve Štrasburku.
